Přeskočit navigaci
Kateřina Horylová

Factory of fulfilled wishes

03. 06. 2019

Brigid Kemmerer | Temné a osamělé prokletí

"Ne všechny jizvy jsou viditelné pouhým okem."


Už jsem přestala počítat, kolik retellingů na příběh Krásky a zvířete u nás vyšlo. Je to má oblíbená pohádka, a tak je asi jasné, že si chci přečíst co nejvíce podob tohoto příběhu. Na Temné a osamělé prokletí jsem slyšela a četla samou chválu, takže asi nebude překvapením, že jsem měla velká očekávání. 

"Ta holka bude pryč a období zase začne. Bude mi čerstvých osmnáct. Už po tří sté dvacáté sedmé." - str. 12

Jsem ráda, že obálka je původní, jelikož je krásná a k příběhu náramně sedí. Tmavé pozadí a detailní trny. Na začátku knihy je obsažena mapa území, ze kterého pochází princ. Vyprávění je v ich-formě a střídají se dvě postavy. Kniha celkem obsahuje 59 kapitol, epilog, poznámku autorky a poděkování. 

První věcí, o které bych chtěla mluvit, je právě střídání ve vyprávění. Někdo dává přednost ich-formě někdo er-formě. Já mám raději, když je vyprávění v první osobě tehdy, když vypráví jedna osoba. Ve třetí osobě tehdy, když se osoby ve vyprávění střídají. Proto mi styl v tomto případě příliš nevyhovuje a v některých případech se splet i vypravěč, jelikož použil ženskou koncovku, i když vyprávěl muž. 

"Co je to za příšeru? … Pokaždé jiná. Ale vždycky strašná. … Jak jiná? … Někdy je to obrovské zvíře s rohy a tesáky, jindy zase plaz s drápy ostrými jako nože. A když je nejhůř, má i křídla." - str. 97

Přesuneme se k místu děje a postavám. Příběh se odehrává na dvou místech. Prvním městem je Washington v 21. století, kde žije ženská hlavní postava, Harper. Dívka má mozkovou obrnu, která postihla jednu její nohu, na kterou nemůže došlápnout, a proto kulhá. Harper je ovšem v tomto ohledu silná a nenechá se svou nemocí zastrašit, nebere ji jako slabost. Její otec obchodoval s drogami a někam se vypařil. Její matka je těžce nemocná, takže se o ni musí starat ona a její starší bratr Jake, který převzal odpovědnost za svého otce. Druhým místem děje je území Uhlíkov, kde žije princ Rhen (Lord Vincent Aldrhen, princ uhlíkovský, syn Brodericka, krále Východních Zemí). Jeho jediným společníkem je Grey, velitel královské gardy. Královská rodina zahynula spáry příšery, které se všichni bojí. 

Jediná postava, která mi nějakým způsobem přirostla k srdci, byl Grey. Líbila se mi jeho věrnost a oddanost princi. Sloužil mu a plnil rozkazy bez mrknutí oka, i když s nimi ne vždy souhlasil. Byl sice trochu suchar, ale měl srdce na správném místě. Princ Rhen byl dříve nafoukaný a arogantní. Nezajímal se o chod království ani o jeho občany. S příchodem (vlastně spíš únosem) Harper se mu začínaly otevírat oči. Harper byla přes svůj handicap odhodlaná dostat se za každou cenu zpátky domů, ke své rodině. Prince nenáviděla a zapřísahala se, že se do něj nezamiluje. 

"Já se do tebe ale nezamiluju."
"Nebudeš první." - str. 123

Už v tuto chvíli jsem věděla, že tomu tak nebude. Naivně jsem doufala, že bude tento příběh jiný, něčím originální. Ale to by nebyl opravdový příběh Krásky a zvířete. Nicméně jsem alespoň myslela, že princovu šarmu bude odolávat o trochu déle. Další postavou, která byla spíše vedlejší, byl Harpeřin bratr Jake, gay. Proti homosexuálům nic nemám (love is love), ale začíná mi vadit, jak jsou všude. Mám ráda LGBT příběhy, kde jsou takové postavy vyžadované. Do tohoto příběhu mi to však vůbec nesedělo. Přišlo mi to strašně vynucené a umělé. 

"Člověk nedostane věci jen proto, že je chce. To se většina lidí naučí nejpozději v šesti letech." - str. 183

Při čtení této knihy jsem si uvědomila, že mi nevyhovuje stránkování nahoře. Je to úplná prkotina a ani vlastně nevím, proč to tu zmiňuji, jelikož hodnocení knihy to nijak neovlivní, ale je to tu. Možná to dokazuje to, že jsem nebyla až tak ponořená do příběhu, že mě vyváděla z míry taková věc. Nicméně všimla jsem si také něčeho dalšího. Asi v druhé polovině knihy mi došlo, proč mám takový pocit, že už jsem něco podobného četla. Kniha mi totiž připomínala jiný retelling, Na lovu. Připomínala mi ho nejen příběhem, kdy dívka není ze zvířete ustrašená, ale snaží se mu utéct a bojovat, ale také stylem vyprávění, kdy se střídá pohled Krásky a zvířete. Tuto podobnost však omlouvám, jelikož není moc možností, jak tento pořád stejný příběh ozvláštnit, i když by se dalo určitě něco vymyslet, ne ale ve stylu vyprávění. 

Originalita tohoto příběhu se skrývá v příšeře a princově prokletí. Nechci se tu o tom více rozepisovat, jelikož bych mohla prozradit něco důležitého. 

"Když se narodíme, máme buď šťastnou, nebo nešťastnou ruku. Ale i šťastná ruka může prohrát a nešťastná vyhrát - jde jen o to hrát s kartami, které nám rozdá osud. Rozhodnutí, kterým čelíme, nemusejí být ta, která chceme, ale pořád to jsou rozhodnutí." - str. 187

Tuto knížku bych doporučila všem, kteří mají rádi nesmrtelný příběh Krásky a zvířete a nejsou už otráveni všemi těmi předělávkami. 

Brigid Kemmerer je New York Times bestselling autorka Young Adult románu Temné a osamělé prokletí a Dopisy ztracených. Žije v Baltimoru se svým manželem, jejími syny, psem a kočkou. Když nepíše nebo není mámou, cvičí. 

Další autorčiny knihy: 
Dopisy ztraceným










Informace o knize:

Série:                              Temné a osamělé prokletí (1.)
Orig. název:                  A Curse So Dark and Lonely (2019)
Žánr:                              Literatura světová, Fantasy, Young Adult
Vydáno:                         2019, CooBoo
Počet stran:                  480 stran
Čteno:                            16. - 30. května 2018
Hodnocení:                   3 hvězdičky

"I v těch nejtemnějších časech lze najít mezírku, kterou dovnitř pronikne světlo." - str. 243

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

Četli jste už nějaký retelling Krásky a zvířete?
Jaký je váš oblíbený?
22. 05. 2019

Marie Lu | Wildcard


Když je na světě temno, nech se vést svým vlastním neuhasitelným světlem.


Obálka je původní a mnohem temnější než první díl. Pod přebalem je kniha svítivě zelená a předsádka je černá. 
Příběh je vyprávěn v ich-formě z pohledu Emiky a začíná osm dní před závěrečným warcrossovým ceremoniálem a odehrává se v Tokiu, v Japonsku. 

Postavy:
Emika - hl. postava, která příběh vypráví
Hideo - zakladatel a majitel NeuroLinku
Zero - člen Černoplášťů
Jax - členka Černoplášťů
Dana Taylorová - členka Černoplášťů
Hammie - Lapka
Roshan - Štít
Asher - Kapitán
Tremaine - hraje za Démonskou četu

"Od chvíle, co Hideo spustil svůj algoritmus, uběhl tři dny. Technicky vzato by měl být svět bezpečnější než kdy dřív. Každý, kdo někdy použil kontaktní čočky od Henka Games - byť třeba jen jednou -, by teď měl být zcela pod Hideovou kontrolou a mělo by mu být znemožněno jakkoli překročit zákon nebo komukoli ublížit." - str. 13 

Takhle začíná druhý díl série Warcrossu. Jestli si dobře vzpomínám, první díl končil s tím, že je Hideo špatný a Emika ho chtěla zastavit. Jeho úmysly mi však přijdou správné. Sice jsou všechny lidi pod jeho kontrolou, ale výsledkem je, že nemohou páchat žádné špatnosti a ke všem zločinům z minulosti se přiznali a budou nést následky. Jenže Emika ho chce dostat a stejně tak i Zero. 

Nevím, jak to máte vy, ale já v příbězích potřebují "nálepky". Potřebuji si v hlavě utřídit, kdo je ten špatný a kdo dobrý. Komu mám vlastně fandit a koho nenávidět. Samozřejmě to může být subjektivní, ale většinou je jasné, kdo je kdo. Nikdo vám však nezakazuje fandit tzv. bad boyům. V této knize jsem s rozpoznáním měla problémy. Nemohla jsem se rozhodnout, jestli je v právu Hideo nebo Zero. Jednou jsem si říkala: "No jasně, Hideo jedná s dobrými úmysly, to je v pořádku." Ale o několik událostí a nových informací jsem si zase řekla, že je to špatně, a že Zero je ten v právu. 

"Mohla jsem ti taky hodit na hlavu pytel, ale nechtěla jsem tě zbytečně děsit. … Protože to, že jsi mě střelila, mě nevyděsilo ani trochu. To dá rozum." - str. 53

K Emice jsem si nevytvořila nějak hluboký vztah, ale nemůžu říct, že by mi vadila. Oblíbila jsme si však Jax, která se objevila na začátku tohoto příběhu. Šel z ní strach, ale také respekt. Když jsme však měli tu možnost poznat ji blíže, byla to dívka s city, které se však snažila skrývat. Byla vtipná a záleželo jí na svých blízkých. Přesně s takovou holkou bych se chtěla kamarádit. Dokázala by mi poradit a věděla bych, že mi nelže, i když pravda není vždy příjemná. Navíc by se mě zastala a dokonce by se i poprala. 

"Najednou bylo všechno perfektní, a pak, znenadání, bylo zase všechno úplně špatně. Takhle to v životě chodí - nikdy nevíte, kdy se najednou vyhrabete z průseru, nebo kdy do něj zase spadnete." - str. 130

Abych to shrnula. Nedostatek vidím to, že bylo příliš matoucí, kdo je v příběhu padouchem. Možná byl autorčin záměr nás plést, abychom byli na konci překvapení, kdo to vlastně byl. Dobrý nápad, už ne tak dobré zpracování. Záměrem možná bylo udržované napětí, ale mě to spíše štvalo. Sama Emika byla zmatená a nevěděla, komu důvěřovat. Jejím úkolem bylo zničení Neurolinku, ale někdy mi přišlo, že právě to udělat nechce. 

Nicméně kniha má i svá plus. Jedním z nich je již zmiňovaná nová postava Jax a především je to autorčin styl. Autorka píše velmi čtivě a poutavě. Rozhodně se nebudete nudit, jelikož zde nenajdete zdlouhavá a zbytečná popisování prostředí, ve kterém se postavy nacházejí. Troufla bych si říct, že se zde nenacházejí žádná hluchá místa ani nelogičnosti

"Dokážu same sebe o nějaké lži přesvědčit natolik, že upřímně věřím, že je to pravda. Víš, jak se tomu říká? Sebeklam, Emiko. Lži se říkají jednodušeji, když ti jako lži nepřipadají." - str. 135

Sérii Warcross bych doporučila milovníkům her a virtuálních realit. Tyto příběhy nenadchnou, ale ani nezklamou. Očekávejte spíš takovou oddechovější četbu :) 

Marie Lu, narozena 11. čevence 1984 (Wuxi, Čína). Narodila se nedaleko Šanghaje, když však začala studovat v USA na University of Southern California, usadila se v kalifornské Pasadeně. Zde žije se svým přítelem, čivavou a dvěma Welsh Corgi Pembroky, což jsou neuvěřitelně roztomilí a hraví pejsci. Předtím, než se začala věnovat psaní na plný úvazek, pracovala jako umělecký ředitel ve společnosti věnující se vývoji videoher. Píše knihy pro mladé a zaměřuje se především na dystopie.

Další autorčiny knihy:
Batman: NáměsíčniceLegendaMladí vyvoleníStrom věčnostiWarcross









Informace o knize Wildcard:
Série:                              Warcross (2.)
Orig. název:                  Wildcard (2018)
Žánr:                              Literatura světová, Sci-fi, Young Adult
Vydáno:                         2019, CooBoo
Počet stran:                  320 stran
Čteno:                            04. - 16. května 2018
Hodnocení:                   3 hvězdičky

"Lidé stojí o výsledky, a to bez ohledu na to, jak byly získány. Nezajímá je cesta, pokud cíl stojí za to." - str. 197
06. 05. 2019

B. A. Paris | Přiveď mě zpátky


Ona se ztratila, on šel dál, ale zůstala spousta tajemství. Až doteď. 

Bring Me Back

Ze všech tří autorčin knih se mi tato obálka líbí nejméně, ale kvůli ní jsem si tuto knihu nepřečetla. Musím se přiznat, že je to první kniha, kterou jsem od Paris přečetla. Ano, stydím se. Už delší dobu mám doma Za zavřenými dveřmi, ale nějak se na ni nedostalo. Když jsem však tuto knihu viděla v dubnové nabídce od Albatrosu, řekla jsem si, že si ji prostě musím přečíst. Slyšela jsem na ni samou chválu a to dokonce takovou, že je to autorčina nejlepší kniha. 


Kniha začíná výpovědí před dvanácti lety, kterou můžeme považovat za takový prolog. Dále se kniha dělí na tři části a končí epilogem. Kniha však není psaná chronologicky. Na začátku většiny kapitol nahlížíme do minulosti a až posléze čteme přítomnost. Nedokáži říct, která časová linka mě bavila více. 
Ještě nedávno, když jsem dočetla Muže za zdí, jsem si říkala, že psychothrillery asi nejsou pro mě. Ale bylo to nejspíše tím, že jsem nečetla dobře napsanou knihu tohoto žánru. Přiveď mě zpátky jí rozhodně je! 

V příběhu se nevyskytuje příliš postav, což mi přijde jako znak psychothrilleru. Jestliže chcete do detailů pracovat s postavami, nenaházíte si jich tam padesát. Autorka s psychikou postav pracuje výborně. Líbí se mi, že jim vidíme do hlavy a pozorujeme jejich myšlenkové pochody, jejich rozhodnutí a dokonce i to, jak pochybují o svém duševním zdraví. Nemůžu říct, že bych si některou z postav vyloženě oblíbila, ale spíše jsem s nimi soucítila a prožívala jejich strasti, které byly opravdu intenzivní. 

"Ellen cítí, že se na ni dívám, a tak vzhlédne. Přestože hledím přímo na ni, nevidím ji, ale Laylu. Je to divné, protože fyzicky si vůbec nejsou podobné. Možná za to můžou její oříškové oči. Možná že to kvůli nim se mi líbila, protože mi připomínaly Laylu?" - str. 43

Jak už to u těchto žánrů bývá, řeší se nějaká vražda, únos nebo něco podobného. V tomto případě je to zmizení ženy, se kterou měla hlavní postava, v tomto případě muž, partnerský vztah. Layla zmizela už před dvanácti lety, a Finn už se posunul dál, začal chodit s její sestrou Ellen. Na svou dávnou lásku však neustále myslí. Myslím si, že cílem čtenáře je uhodnout, co se tehdy stalo. Nejsem ještě v tomto ohledu ještě zběhlá, ale i tak jsem se pokoušela vymýšlet nějaké teorie. Na straně 108 mě něco napadlo a toho jsem se držela až skoro do konce. Nebyla jsem až tak úplně vedle, ale to, co se stalo doopravdy, mě prostě nenapadlo. Moje mamka tuto knihu četla asi týden přede mnou a řekla mi, že jí to došlo už na začátku. Nevím, jestli to mám takovým lidem závidět, nebo ne. Vlastně asi ne, jelikož si příběh nemohou tolik užít, když už od začátku tuší, jak to dopadne. Mě poháněla šílenost dozvědět se, co se doopravdy stalo. 

Hádání, co se stalo, mi připomnělo seriál Pretty Little Liars. I tam jsem hádala, kdo by mohl být -A, každou sérii jsem měla podezření na někoho jiného a pokaždé se ukázalo, že mé odhady byly chybné. V poslední sérii, při odhalení opravdové tváře -A jsem byla nesmírně překvapená, protože takový zvrat jsem nečekala. V případě příběhu této knihy jsem nebyla tolik šokovaná, ale překvapená jsem byla. Nejvíce mě na tom potěšil fakt, že jsem to uhodnout mohla. Zpětně jsem si procházela některé pasáže a autorka nechávala náznaky, díky kterým mi to mohlo dojít. Příště už budu více pozornější a třeba se mi to podaří odhalit před koncem. 

Nechci vám prozrazovat nic z děje, abyste si mohli příběh pořádně užít. Řeknu vám jen to, že se děj odehrává v Simonsbridge, hlavní postavy chodí často do restaurace jménem Kavkavárna, mají psa Peggyho a žijí všední život, který jim však naruší přicházející matrjošky, které souvisí se zmizelou Laylou. 

Tímto příběhem jsem se utvrdila v tom, že bych neměla číst jen young adult fantastiku, ale někdy zabrousit i do jiných vod a budou to thrillery. Rozhodně si hodlám přečíst oba předchozí romány od této autorky, jelikož mi její styl psaní naprosto sedl. 

"Cestou do hospody jsme potichu, ale je to příjemné ticho. Ellen si se mnou proplete prsty, a když se na ni s úsměvem otočím, projede mnou příval lásky. To není láska, ale vděčnost, našeptává mi hlas. Ellen jsi nikdy doopravdy nemiloval, ne tak jako Laylu. Přiznej si to, Finne, do Ellen ses nikdy nezamiloval. Jen ses ji naučil milovat z vděčnosti, to je všechno." - str. 155



B. A. Paris pochází z francouzsko-irské rodiny, ale vyrostla v Anglii. V dospělosti se přestěhovala do Francie, kde několik let pracovala v mezinárodní bance. Potom se rekvalifikovala na učitelku a založila se svým manželem jazykovou školu. Stále žijí ve Francii a mají pět dcer. Její první román, psychologický thriller Za zavřenými dveřmi dosud vyšel ve více než třiceti jazycích a stal se světovým bestsellerem. Stejný úspěch sklidila i druhý kniha V pasti lží. 

Další autorčiny knihy:


Orig. název:                  Bring Me Back (2015)
Žánr:                              Literatura světová, Pro ženy, Thrillery
Vydáno:                         2019, Motto
Počet stran:                  288 stran
Přeložila:                       Karolina Medková
Čteno:                            28. 04. - 01. 05. 2019
Hodnocení:                   5 hvězdiček


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

Co vy a psychothrillery?
Četli jste už B. A. Paris? 
Který její román se vám líbil nejvíce?
28. 04. 2019

J. K. Rowling | Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny


Cesta kouzelnickým světem pokračuje

Premiéra Grindelwaldových zločinů u nás v ČR proběhla v listopadu. Myslím si, že každý fanoušek Harryho Pottera v tento měsíc navštívil kino a film viděl. Slyšela jsem na něj hodně negativních názorů, jelikož byly ve filmu určité věci, které byly nevysvětlitelné v ohledu HP světa. Já nejsem typ člověka, který by si pamatoval přílišné detaily, takže mi nějaké věci unikly. Od toho je tu kniha, lépe řečeno původní scénář, který u nás vyšel nedávno. 

Po grafické stránce je nádherný. Zlatou barvu moc nemusím, ale zlaté písmo na knihách naprosto miluju! Když si budete obálku prohlížet pozorněji, uvidíte malou Eiffelovu věž a různá fantastická zvířata kolem. Po sundání nádherného přebalu naleznete tmavě modrou knihu se zlatou Eiffelovkou, což je krásný detail. Uvnitř knihy dále naleznete další skvosty. Hvězdičkovou předsádku a mnoho ilustrací fantastických zvířat. Po grafické stránce je tedy kniha skvostem a zároveň nutností mít ji doma. 

Po obsahové stránce už není tolik obsáhlá, jelikož se jedná o scénář, což znamená žádné zdlouhavé popisy okolí a postav. Jednoduše jméno postavy, název scény, scénické poznámky a promluva určité postavy. Z toho vyplývá, že tento příběh budete mít přečtený za jedno odpoledne. 

Jsem ráda, že jsem si scénář přečetla, jelikož jsem si připomněla průběh děje a mohla si všímat detailů a více o ději přemýšlet. Musím se přiznat, že jsem tentokrát také objevila nějaké nesrovnalosti v ději, jako je třeba zrcadlo z Erisedu, které by mělo ukazovat naši největší tužbu, ale v tomto příběhu ukazuje minulost/vzpomínky, což je pochopitelně nemožné. 

Jinak jsem si ale čtení užila. Zvýrazňovala jsem si všechna fantastická zvířata a všechna užitá kouzla, kterých také nebylo málo a ne všechny jsem znala. Pro ty, kteří viděli film, to nebude nic nového, ale příběh může sloužit jako připomenutí. Nicméně pro každého potterheada je nutností mít toto krásné vydání doma. 


Autor:                             J. K. Rowling
Ilustrace:                       MinaLima
Série:                              Fantastická zvířata
Díl:                                  2.
Orig. název:                   Fantastic Beasts The Crimes of Grindelwald (2018)
Žánr:                               Literatura světová, Fantasy, Young Adult
Vydáno:                          2019, Albatros
Počet stran:                   288 stran
Čteno:                             21. - 22. 04. 2019
Hodnocení:                   3 hvězdičky

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

23. 04. 2019

Marissa Meyer | Iko sama sebou




Gone Rogue (Wires and Nerve, #2)Iko sama sebou je závěrečný komiksový díl, který uzavírá svět Měsíčních kronik. Pro mě to nebylo tak definitivní, jelikož mě ještě čeká Winter a novely, ale i tak cítím, že skončilo něco velkého. Jsem nesmírně ráda, že i u nás vyšly tyto komiksové skvosty a že Iko dostala šanci a jednu z hlavních rolí v příběhu. 

V tomto díle se Iko ukazuje v ještě lepším světle než minule. Je ochotná pro své přátele nasadit svůj život, i když není lidský. Dozvídáme se, jak a za jakým účelem byla vytvořena. Pozorujeme, jak i android může mít lidské city.

Tohle všechno nejen díky úžasné Marisse Meyerové, ale i nadanému Dougu Holgateovi, který tento komiks ilustroval. Nesmírně se mi líbí, že je celý v modré barvě, jelikož se to k příběhu náramně hodí. Jsem docela náročná co se komiksů týče, jelikož ne vždy se mi ilustrace líbí, ale tyhle jsou jedny z nejlepších. Můžeme zřetelně vyčíst náladu postavám. Příběh se čte snadno a rychle, jelikož jsou bubliny přehledné a srozumitelné. Nemusíte přemýšlet, co máte číst první, prostě to víte. 

Co se příběhu týče, je akční a nechybí mu pořádná zápletka, při které se to může pěkně zvrtnout. Ale naše skvělá parta to vše jistě vyřeší. Na některé postavy zapomene v moment, kdy dočtete danou knihu. Některé postavy vám už navždy ulpí v paměti. Jedněmi takovými jsou všichni z Měsíčních kronik. Iko, Cinder, Cress, Scarlet, Winter a všechny jejich mužské protějšky. 

Jestli jste fanoušky Měsíčních kronik, tenhle komiks je rozhodně musthave a mustread. Jestli jste Měsíční kroniky ještě nečetli, kde sakra žijete? Na co čekáte? Šup do toho! :)




Autor:                              Marissa Meyer
Ilustrace:                        Douglas Holgate
Série:                               Iko
Díl:                                   2.
Orig. název:                    Gone Rogue (2018)
Žánr:                                Komiksy, Sci-fi, Young Adult
Vydáno:                           2019, Egmont
Počet stran:                    336 stran
Čteno:                              29. 04. 2019
Hodnocení:                     5 hvězdiček

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!


20. 04. 2019

Neil Patrick Harris | Kouzelnická parta



Lidé by neměli věřit všemu, co vidí. To je jedno z prvních pravidel magie.


The Magic Misfits (Magic Misfits, #1)Krásná karetní obálka, ze které je na první pohled jasné, že grafická stránka knihy bude stát za to. Může být podobná obálkám série Divotvůrce, ale musím se přiznat, že tahle se mi možná líbí o něco více. Na vrchní straně karty je šest dětí, které budou nejspíše představovat hlavní postavy. Na spodní části je záhadný muž, který může ale nemusí být padouchem. Krásné zlaté vystouplé písmo je třešničkou na dortu. 

Pojďme si představit postavy

Carter Locke - mladík bez domova, který má plné zuby okrádání lidí a prchání z místa na místo, je čestný a má smysl pro spravedlnost
strýc Lišák - strýc Cartera, jeho jediný rodinný příslušník, který si vydělává okrádáním druhých
Dante Vernon - adoptivní otec Leily, vlastník kouzelnického obchůdku
Velká Leila - odbornice na úniky
Theo - hraje na housle, procvičuje levitaci - vznášení předmětů ve vzduchu
Ridley Larsonová - dívka na vozíku, ráda se učí o transformacích - měnit jednu věc v jinou


Jelikož je kniha určena pro děti od 9 let, písmo je větší. Příběh je vyprávěn er-formou z pohledu vypravěče, kterým je nejspíše sám autor. Na začátku knihy je obsah, kterých bych si být vámi přečetla velmi pozorně. Vlastně bych četla velmi pozorně celou knihu. Za obsahem najdete mapu města, ve kterém se příběh odehrává. Mapka je jednoduše značená, aby se v ní menší čtenáři orientovali. Ještě před začátkem vyprávění je vzkaz od autora a návod jak tuto knihu číst. A pak už se můžeme konečně ponořit do příběhu, který obsahuje 21 kapitol a 4 návody na kouzlo/trik. Kniha obsahuje i dodatek, ve kterém si něco vyluštíte a informaci o autorovi. 


"Co by se mohlo stát nejhoršího? (Pokud se někdy stanete postavou v nějakém příběhu, nikdy se takhle neptejte. Nevyhnutelně zjistíte odpověď a s nejvyšší pravděpodobností se vám nebude líbit.)" - str. 119



Příběh nás zavede do městečka Minerální Studny, kam přijíždí B. B. Bosso se svými kumpány a pomocí kouzel a triků okrádají nic netušící lidi. V tom ale přichází naše parta podivínů, která se skládá ze 6 dětí. Celý příběh mi tak trochu připomněl Šest vran, akorát s mladšími představiteli a menšími problémy. Nicméně i tato šestice se ničeho nebojí, zapojuje své kouzelnické schopnosti a vydávají se do neznáma zachránit svět, vlastně jejich město. 

Tato kniha je jako dělaná pro všechny mladé čtenáře, které zajímají kouzla, čáry a triky. Zaujme je příběh a hlavně si budou moct vyzkoušet nějaká ta kouzla na vlastní kůži a dozvědět se, jestli je čeká kariéra kouzelníka nebo kouzelnice. Tento příběh však není jen pro malé, ale vlastně pro všechny čtenáře, kteří mají rádi hezké příběhy plné magie. Ani já jsem se totiž nenudila, zavzpomínala jsem si na dětství a vyluštila si tajemství na konci knihy. Jsem z této knihy nadšená a těším se na další díl! 



"Kouzlo skutečných přátel je v tom, že i když jsou daleko od sebe, nemůžou být nadlouho odstřiženi od toho, co mají ve svých srdcích." - str. 199


Neil Patrick Harris je vynikající herec, producent, režisér, moderátor a spisovatel. V letech 2011 až 2014 předsedal Akademii kouzelnických umění. Žije v newyorském Harlemu s manželem Davidem, svými dvojčaty Gideonem a Harper a dvěma úžasnými psy, kteří se jmenují Watson a Gidget. Kouzelnická parta je jeho prvotina pro děti. 


Série:                          Iluzionisti (1.)
Orig. název:               The Magic Misfits (2017)
Žánr:                           Dobrodružné, Fantasy, Pro děti a mládež
Vydáno:                      2019, Fragment
Hodnocení:                5 hvězdiček
Čteno:                         12. - 14. dubna 2019


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

17. 04. 2019

Claudia Gray | Milion světů s tebou


Milion vesmírů. Milion nebezpečí. Jeden osud.



A Million Worlds with You (Firebird, #3)

Jsem neskutečně ráda, že český překlad má tyhle nádherné originální obálky. Ještě lepší je to, že je kniha v hardbacku a písmena jsou vystouplá. Obálky celé trilogie patří mezi ty nejhezčí, které mám! Pod přebalem je kniha oranžovo-fialová, což se sice barevně hodí k obálce, ale mně se to moc nelíbí. Takže já přebal rozhodně nesundávám! (:D)
Kniha obsahuje 28 přiměřeně dlouhých kapitol a prolog. Příběh je vyprávěn v ich-formě. 

"Truchlení nepřekonáme tím, že ho popřeme. Potřebujeme ho cítit. Potřebujeme mu dopřát jeho čas. To občas znamená, že musíme udělat přesný opak než "neřešit". Musíme se ponořit do hlubin vlastního žalu, prožít každý hrůzný okamžik a přestát mučivé myšlenky na to, co mohlo být - a co bude teď. Musíme vykrvácet, než se nám zase rozbuší srdce." - str. 67



Upřímně? Vůbec nevím, čím mám začít a co vše vám můžu říct. K příběhu toho asi moc psát nebudu, abych vám neprozradila něco důležitého. Jelikož se však jedná o příběh, kde se cestuje dimenzemi, prozradím vám, jaké se tu objevily. Marguerite se hned na začátku znovu ocitne v Londýnské dimenzi, kde se stane něco zásadního. Dále se objeví v Egyptské dimenzi, kde jsou její rodiče egyptologové. Ani v této dimenzi se Mar nezdržela moc dlouho, což byla docela škoda, jelikož se mi prostředí dost líbilo. Další zastávkou je Vesmírná dimenze, Válečná dimenze, Triadská dimenze nebo také Moskevská, která se stala mou oblíbenou stejně jako Ruská. Abych vám přeci jen něco k příběhu prozradila: Triadská dimenze se snaží zničit všechny ostatní, a Mar se tomu snaží zabránit stůj co stůj. Neobejde to však bez obětí...

"Věci jsou nemožné jen do té doby, dokud nejsou." - str. 78



Série Ohnivák je trilogie, to pro vás určitě není novinka. U trilogií to většinou bývá tak, že je první díl nejlepší, pak přichází výplňkový druhý díl a třetí díl skvěle uzavírá příběh. V tomto případě je tomu jinak. Každá další kniha je lepší než ta předchozí. Pro mě je tento díl ze všech nejlepší - obsahuje ty nejhezčí myšlenky, nejlepší dimenze a je nejvíc nabitý akcí. Naprosté emocionální vypětí. Jestli přečtete tuto knihu a ani jednou jste neuronili slzu nebo jste alespoň neměli na krajíčku, je  vámi něco v nepořádku. 

"Vzpomínka na děsivou událost je někdy horší než událost samotná. Trauma prožijete jen jednou, ale vzpomínku si uchováte do konce života. Nikdy vás nemusí opustit." - str. 81



Zmiňovala jsem se o krásných myšlenkách. Claudia Gray je dle mého názoru nesmírně chytrá a inteligentní žena. Nejenže dokázala vymyslet tak složitý a propracovaný svět a zápletku a skvělé postavy, ale náramně píše. Její styl psaní mi sedl hned od začátku. Tento příběh se nedá číst jen tak, musí se nad ním přemýšlet. A nejen nad událostmi, které se dějí, ale i nad věcmi, které nám Claudia nenápadně podstrkává. Myšlenky, nad kterými nelze neuvažovat. 

"Když ti někdo poví, co je zač, věř mu. Když ti muž řekne, že má problém důvěřovat ženám, nemysli si, že má jen špatné zkušenosti a že ho vyléčíš, když se budeš chovat jako ta nejlepší a nejhodnější žena na světě. Řekni mu: Díky za varování. Hodně štěstí. Ráda jsem tě poznala. Pak odejdi a nikdy se neotáčej. A když tě někdo varuje, že ti ublíží? Nečekej, až to doopravdy udělá." - str. 102



Claudia vybudovala ohromné světy, ale také stvořila silné osobnosti. Postupem času se vyvíjejí a mění názory a postoje. Mar se v tomto díle stává vůdkyní všeho, i když si v některých situacích neví rady, což je naprosto pochopitelné. Ona však neztrácí hlavu, netruchlí, ale bojuje dál až na pokraj svých sil, nevzdává se. Strašně se mi líbily vztahy mezi postavami. Jak ty milostné, tak i ty přátelské a rodinné. V mnoha young adult knihách se stává, že hlavní postavy nemají rodiče. Nebo se spíše v příběhu nevyskytují. Tady jsou však ve středu dění a navíc mají tak úžasný vztah se svými dětmi. Dává mi to naději, že vše ještě není ztraceno. Navíc je tu krásný sesterský vztah mezi Josie a Mar, skoro-bratrský vztah Paula a Thea a ten nejkrásnější milostný vztah Paula a Mar, který není vždy růžový, ale takhle to je i v reálném světě. A to je na tom to nejlepší. Příčí se mi vztahy v knihách, které jsou jako přes kopírku. Na začátku se neznají nebo se nesnáší, pak odhalí svá pravá já, zamilují se a žijí spolu šťastně až do smrti bez jakýchkoli překážek. Ale takhle to přeci nefunguje. Lidé dělají chyby, mění se a tohle vše vztah ovlivňuje. Paul a Mar to měli hodně těžké, ale nakonec to zvládli a já bych také chtěla mít s někým takový vztah. 

"Písně a filmy se nám snaží namluvit, že když potkáme svou životní lásku, planety se přestanou otáčet, mračna se rozestoupí a vaše srdce začne zpívat. Ve skutečnosti to tak malebné není. Popravdě řečeno, nové lidi poznáváme v jednom kuse, ale nikdy nedokážeme přesně odhadnout, co pro nás budou znamenat. Nikdy nevíte, koho zapomenete a koho budete navždy potřebovat." - str. 120



Možná už jsem tu (na blogu) jednou zmiňovala, že perfektní kniha, které dám 5 hvězdiček, ve mně musí něco probudit. A to tahle kniha dokázala. Začneme tím povrchovým, má boží obálku. Svět je originální, promyšlený, zápletek je tu mnoho, všechny jsou logické a jedna dokonce šokující. Postavy jsou vybudované na jedničku, mají prostor pro seberozvoj a vztahy mezi nimi nemají chybu. Co se týče emocí, tahle kniha mě nenechala chladnou. Usmívala jsem se, zuřila jsem spolu s Mer, zatajovala jsem dech, šokovaně jsem lapala po dechu, dojemně jsem se rozplývala a brečela jsem. Brečela jsem dojetím, brečela jsem smutkem. Claudia mi zlomila srdce a pak ho zase poslepovala svými krásnými utěšující slovy. Této sérii jsem naprosto podlehla, i když je místy vědecká a já vědě vůbec ale vůbec nerozumím. Tento příběh zůstane navždy v mém srdci a vím, že ho nečtu naposledy. Už jen tuhle knihu čtu podruhé (po dočtení druhého dílu jsem si koupila tento závěrečný v angličtině a hned ho přečetla a zamilovala se).

"Šrámy na duši nejsou stejné jako šrámy na těle. Rozštěpení není jako řezná rána na kůži. Je spíš jako... jako když rozbiješ nádobí. Můžeš ho složit dohromady, dokonce ho i slepit tak, že praskliny budou takřka neviditelné. Ale pořád tam budou. Nikdy se nezahojí. Ale to, že je něco poškozené, ještě neznamená, že je to ztracené." 



Já už ale opravdu nevím, jak jinak vám mám říct, abyste se zvedli z místa, kde zrovna sedíte, nebo ležíte, vzali si peníze a šli si tuhle knihu koupit a HNED přečíst. Ne že si ji dáte na hromadu nepřečtených knih, kde se bude válet klidně rok a vy na ni zapomenete. Tenhle příběh si to nezaslouží. No... tak už jste na cestě? 

"Lidé jsou schopni odpustit cokoli, jen ne to, když jim někdo dokáže, že se mýlí." - str. 156

Claudia Gray je pseudonym úspěšné spisovatelky Amy Vincentové, která žije v New Orleans. Dříve pracovala jako právnička, novinářka, dýdžejka a servírka. Celý život ji fascinují nevysvětlitelné záhady. 

Série:                              Ohnivák (3.)
Orig. název:                   A Millions Worlds With You (2016)
Žánr:                               Sci-fi, Young Adult
Vydáno:                          2019, CooBoo
Počet stran:                    400 stran
Hodnocení:                     5 hvězdiček
Čteno:                              1. - 11. dubna 2019

"Mohla bys navštívit klidně milion světů, a stejně by to nestačilo. Nikdy se o někom nemůžeš dozvědět úplně všechno - ani o někom, koho miluješ. Není to možné a ani bys po tom neměla toužit. Musíš se zamilovat i do tajemství. Musíš to prostě risknout." - str. 158




Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

14. 04. 2019

James Finn Garner | Politicky korektní pohádky na dobrou noc



Jak by vypadaly klasické pohádky, pokud by musely být převyprávěny se vší politickou korektností?


Politically Correct Bedtime Stories

Obálka pro český překlad se mi moc líbí. Na první pohled vypadá opravdu pohádkově, ale při bližším prozkoumání zjistíte, že se náramně hodí ke svému názvu. U stolu sedí dvě princezny s kouzelným zrcadlem, Locika zpívá u mikrofonu, prase míří pistolí na vlka a Sněhurka leží se všemi sedmi trpaslíky v posteli. Ano, opravdu je tato kniha určená pro dospělé a ne pro děti! Myslím, že grafická stránka knihy se krásně povedla. Knihy pro dospělé většinou neobsahují ilustrace, ale v tomto případě je tomu jinak. Jednoduché ilustrace doprovázejí každou pohádku a dodávají na vtipnosti.

Útlá knížečka obsahuje úvod, ve kterém je vysvětlen účel této publikace, a 15 krátkých ale za to výstižných a vtipných pohádek. 

Všichni jsme vyrůstali na pohádkách, které nám vyprávěli rodiče nebo prarodiče. Jenže příběhy nebyly genderově vyrovnané, vítězili ti silnější, hezčí, chytřejší a bohatější. Této nespravedlnosti je však konec! Karkulka nepotřebuje být zachráněna myslivcem, vystačí si sama. Vlk nepřemůže prasátka, ale prasátka vlka pěkně proženou. Proč by měl mít troll převahu nad kůzlaty? Popelka nepotřebuje drahé šaty a střevíčky proto, aby byla úspěšná. Princ by chtěl políbit Sněhurku a vysvobodit ji, ale trpaslíci mají mnohem lepší nápad, při kterém mohou přijít k penězům. Spravedlnost a rovnost zavládla ve světě pohádek. 

"Poslouchej, beruško, to ale není vůbec bezpečný, aby se tady taková malá holčička procházela sama," zkoušel to vlk. "Váš sexistický komentář shledávám nanejvýš urážlivým a nebudu na něj reagovat jen z ohledu na váš tradiční status deklasovaného živlu, kterážto traumatizující skutečnost zapříčinila, že jste si vytvořil vlastní, zcela opodstatněný pohled na svět." - O Červené karkulce

"...mlynář, který byl finančně velmi znevýhodněný. Sdílel své skromné obydlí se svou jedinou dcerou, nezávislou mladou ženou..." - Rumplcimprcampr

"Ten byl chronologicky o něco pokročilejší než první kamzík, a těšil se proto rozměrovému zvýhodnění..." - O třech spoluzávislých kamzících Karlících

"Roky tak bylo její tělo zneužíváno k přepravním potřebám jiné osoby." - Locika 

Je zajímavé, jak se na pohádky díváme očima dospělých. Jako děti je bereme prostě tak, jak nám jsou podány. Nehledáme v nich nějaký skrytý význam. Ale postupem času se nám začínají odkrývat možnosti, jak jinak si příběh vyložit. A právě jednu z možných interpretací nám přináší autor této knihy. Přiznám se, že jsem čekala, že pohádky budou trochu delší a vtipnější, ale i tohle mě pobavilo. Je pravda, že pohádky nemusí být příliš dlouhé, protože je známe už snad nazpaměť. 

Jestli vás zajímá, jak by měly být pohádky politicky korektní, určitě si pořiďte nebo alespoň přečtěte tuto knihu, určitě nebudete litovat :)


James Finn Garner je americký spisovatel a satirik narozený v Chicagu. Jeho první kniha Politicky korektní pohádky na dobrou noc byla přeložena do 20 jazyků.

Orig. název:                     Politically Correct Bedtime Stories
Žánr:                                 Literatura světová, Humor, Povídky
Vydáno:                             2019, Computer Press (CPress)
Počet stran:                      80 stran
Hodnocení:                       4 hvězdičky
Čteno:                                29. března 2019


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!





12. 04. 2019

DreamWorks | Jak vycvičit draka




Celý příběh o mně a Bezzubkovi

Škyťák nám vypráví příběh, jak to vše v Blpu začalo až po to, jak to skončilo. Celé jeho vyprávění doprovází fotky z filmů a ilustrace. Líbí se mi způsob vyprávění, jelikož Škyťák vypráví nám, mluví na nás. Celkově vyprávění pojímá vtipným a zajímavým způsobem, takže i když jsem první dva díly filmu viděla, nenudila jsem se a ráda jsem si oba příběhy připomněla. Kniha má zajímavé písmo, které je neobvyklé, ale čte se dobře. Po grafické stránce je vše v pořádku, nic není příliš přeplácané, vše k sobě ladí a doplňuje druhé. Pro děti je to krásná kniha se zajímavým příběhem a hezkými obrázky. 

 Po kliknutí se fotky zvětší :) 

Knihu můžete zakoupit ZDE
Vydáno:              2019, Egmont
Počet stran:        64 stran
Hodnocení:        4 hvězdičky
Čteno:                 29. března 2019

Úplný filmový průvodce 

Tato kniha obsahuje fakta a zajímavosti ze všech tří filmů. Nejenže se ve zkratce dozvíme příběh, ale v této knize se také nacházejí informace k jednotlivým postavám, drakům a místům. Líbí se mi, že je kniha stejně jako film rozdělena na tři části. Postavy se ve filmu vyvíjeli, rostli a to je zdůrazněno i v knize. Takže jsou tu jednotlivé postavy třikrát, což znamená, že se některé informace často opakují, ale alespoň si je zapamatujete. Ilustrace postav a draků jsou výborné a klidně bych si je i někam vystavila. Co se mi však moc nelíbí je přeplácanost. Pomalu každá stránka má jinou barvu a obrázky v rámečcích mi k tomu také moc nesedí. Myslím si však, že je to akorát můj osobní názor a dětem by se to naopak mohlo líbit. A děti jsou cílovou skupinou této knihy, takže je vlastně vše v pořádku :)




Po kliknutí na fotku se zvětší :)


Knihu můžete zakoupit ZDE

Vydáno:               2019, Egmont
Počet stran:          96 stran
Hodnocení:          3,5 hvězdiček
Čteno:                  29. března 2019


Za obě knihy moc děkuji nakladatelství Albatros Media
https://www.albatrosmedia.cz/
04. 04. 2019

Gwendolyn Clare | Inkoust, kov a sklo


"Politické konflikty popsané v této knize se zakládají na skutečných historických událostech 19. století, ale významně se liší od reálného průběhu sjednocení Itálie. … Veškerá podobnost se skutečností vznikla, protože italská historie je skvělá. Veškeré nepřesnosti vznikly mojí chybou." - Gwendolyn Clare, s. 334



Ink, Iron, and Glass (Ink, Iron, and Glass, #1)Poslední dobou si všímám, že jsou čím dál tím hezčí obálky. Tato kniha je toho zářným příkladem. Z fotky to asi nelze poznat, ale každé jednotlivé slovo má svůj specifický znak. Inskoust je vylitý na celé obálce a vypadá to nádherně; kov má vypadá opravdu jako kov a sklo zase jako sklo. Jsou to nepatrné detaily, kterých si třepa na první pohled ani nevšimnete, ale jsou tam a jsou krásné. Jsem tedy ráda, že se ponechala původní obálka.

Kniha obsahuje věnování, 20 kapitol, epilog, poznámku autorky a poděkování. Poznámky autorů většina čtenářů nečte, ale myslím, že zrovna tahle stojí za přečtení. Ucelí vám chápání celého díla. Ráda bych také zmínila, že u každé kapitoly se nachází citát známých osobností pocházejících z Itálie, což se mně osobně líbí, jelikož mám ráda citáty. A příběh je vyprávěn v er-formě.


"I ta sebehnusnější pravda je pořád lepší než lež." s. 84

Hlavní postavou je Elsa, která pochází z uměle vytvořeného světa a vyrůstá s matkou. Kvůli okolnostem je vhozena do reálného světa, kde je pro ni spoustu věcí velkou neznámou. Ale to by nebyla hlavní hrdinka, aby to vše nezvládla levou zadní. Její matka Jumi v příběhu nehraje příliš velkou roli, ale svým způsobem je důležitá. 
Charles Montaigne vytvořil svět, ve kterém žijí Elsa a Jumi.
Ricciotti Garibaldi je v tomto příběhu padouch, kterého je zapotřebí porazit.
Leo je mechanik, Porzia skriptoložka, Faraz alchymista a dohromady tvoří nerozlučnou partu.  

"Příště se pokusím za dvě minuty vymyslet kreativní řešení a současně ti foukat ego, aby ses necítil ohrožený, když tvoji práci bude dělat holka." s. 132

Na začátku příběhu se nacházíme ve Veldaně, což je světotext, vytvořený Charlesem Montaignem. Vyskytují se tu domy, zemědělství, pitná voda a vše, co je pro život nutné. Občané mají schopnost naučit se jakýkoli jazyk v okamžiku, kdy ho zaslechnou. Nemusejí se zabývat gramatikou, ani se učit slovíčka, což mi přijde strašně super. Vlastně jim nic nechybí, ale něco se začně dít. Else nezbývá nic jiného než tento svět zachránit. K tomu se ale musí vydat do opravdového světa. Myslí si, že vše zvládne sama a ostatních lidí se straní. Zanedlouho však přijde na to, že samotné by jí to trvalo příliš dlouho a času není nazbyt. Proto se skamarádí se svými vrstevníky, kteří se specializují každý na něco jiného a díky kterým může dosáhnout svého. 

Toť k obsahu, více nebudu prozrazovat, abych vám děj nevyspoilovala. Co mi přišlo originální, byl světotext. Stačí vám k tomu speciální kniha a můžete si vytvořit cokoli. Autorka na str. 79 popisuje, jak Elsa vytváří přenosnou dílnu. Musí započítat gravitaci, vzduch, čas. Dále si napsala o nářadí, chemikálie, mechanické součástky a vše si to uspořádala. Navíc se s další takovou knihou dokáže přemisťovat. Nemusí používat žádné dopravní prostředky, stačí jedna jediná kniha. Nebylo by to super? 

Co se týče postav, nedá se říct, že bych si nějakou příliš oblíbila. Elsa mi přišla sympatická a vtipná, kladné postavy jsem měla ráda, záporné ne. Ale nějaký hlubší vztah jsem si k žádné nevytvořila. Abych pravdu řekla, už si ani nevzpomínám, jaké charakterové vlastnosti jednotlivá postava má.  Vím, že mi Porzia občas lezla na nervy, měla jsem smíšené pocity ohledně Lea a Faraz mi přišel takový pohodový kluk. 

Kromě originálního světa kniha neobsahuje nic mimořádného. Na jedné straně stojí parta mladých lidí, která má nějaké schopnosti a na druhé straně stojí padouši, které mají v plánu ovládnout svět a je potřeba jim v tom zabránit. Tohle je takový klasický scénář. Možná by nebylo od věci vymyslet něco nového. Co se týče romantické linky, moc jí tu nebylo, což je pro mě plus.  

"Ve lžích může být leckdy stejné množství pravdy jako ve faktech." s. 201

Gwendolyn Clareová je americká spisovatelka, autorka mnoha povídek, které byly publikovány především ve světově proslulém science fiction magazínu Asimov´s. První díl ze série Inkoust, kov a sklo je její knižní debut.

Orig. Název:                        Ink, Iron and Glass (2018)
Série:                                    Inkoust, kov a sklo (1.)

Žánr:                                    Literatura světová, Fantasy, Young Adult
Vydáno:                               2019, CooBoo
Počet stran:                        304 stran
Překlad:                              Magdaléna Stárková
Čteno:                                 11. - 15. března 2019
Hodnocení:                        3 hvězdičky
Počet chyb:                        13 (překlepy i hrubky)

 

"Myslím, že druhého člověka stejně nikdy úplně nepoznáš. Nikdy nevíš, co se mu honí hlavou." s. 255

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

31. 03. 2019

Kovy | Ovšem | Audiokniha





Kamarádka: Kovymu vyšlo nové video.
Já: Komu? 
Kamarádka: Kovymu. Je to YouTuber.
Já: Aha. To bude asi důvod proč ho neznám. 

Kamarádka: Kovymu vyšla knížka.
Já: Hmm… super. Teď už vychází knížky i Youtuberům? Jak se jmenuje?
Kamarádka: Ovšem.
Já: A o čem je?
Kamarádka: O všem.
Já: Aha... 

O pár měsíců později se Kovy objevil na největší knižní akci - na Humbooku. Když jsem se jako ambasadorka dozvěděla, že tam bude, poslušně jsem to oznámila a dál jsem se tím nezabývala. Jeho knihu jsem neměla v plánu si přečíst a na jeho besedu jsem neměla v plánu jít. A tyto plány jsem splnila. 

Přišel den D a já si užívala jeden z nejlepších dnů na Humbooku. V odpoledních hodinách jsem měla rozhovor s Pavlem Barešem, který si můžete přečíst tady. Zatímco jsem na Pavla čekala, v té samé místnosti probíhal rozhovor s Kovym. Bylo takřka nemožné neposlouchat. V tu chvíli jsem si uvědomila, že Kovy není namyšlený a egocentrický, ale úplně obyčejný kluk, který rád cestuje a pije kávu. Uvědomila jsem si, že jsem se zase řídila předsudky. Kovyho jsem zaškatulkovala k úspěšným Youtuberům, kteří se akorát chlubí svým úspěchem, a odmítala jsem si na něj udělat vlastní názor. 

Nedávno jsem měla tu možnost poslechnout si audioknihu Ovšem, kterou sám namluvil. Šla jsem do toho bez jakýchkoli předsudků a očekávání a byla jsem ohromena a spokojená. Poslouchala jsem při uklízení nebo oblékání, poslouchala jsem spolu s taťkou při vaření. Zapomněla jsem podotknout, že to byla má první audiokniha. Myslím, že kdyby to byla beletrie, asi bych se nedokázala tolik soustředit, ale tohle mi nevadilo. 

Kovyho hlas byl velmi příjemný a klidně bych ho poslouchala stále dokola. Dozvěděla jsem se o něm spoustu nových věcí, jelikož jsem o něm nevěděla zhola nic. Mluvil o svém dětství, o svých rodičích a prarodičích, které miluje, o svých kamarádech a kamarádkách, o cestování, o jídle, o lidech okolo nás, o škole, o jeho kariéře a také o svém coming outu. Celou dobu jsem se bavila a dokonce jsem uronila i slzu. 

Po skončení jsem litovala, že audiokniha není delší. Začala jsem Kovyho sledovat na YouTube a instagramu. Kovy je přesně o rok starší než já (jakože vážně úplně přesně o rok!) a já obdivuji co vše za svůj poměrně krátký život dokázal. Smekám! 

Jestli Kovyho sledujete a ještě jste knihu nečetli, rozhodně vám doporučuji si ji poslechnout. A jestli vůbec netušíte o koho se jedná a nesoudíte Youtubery, poslechněte si ji taky! 

Na kanále HUMBOOK si můžete poslechnout ukázku. Stačí kliknout na fotku níže. 


Co vy a audioknihy?
28. 03. 2019

Adrienne Young | Klan


Ze zimy, krve a pomsty vzešla bojovnice.


Sky in the DeepCo na knize oceňuji nejvíce, je obálka, která upoutá pozornost těch, kteří mají oblibu ve Vikinzích. Při pohledu na ni si vzpomenu na seriál The Vikings, na který jsem koukala a samozřejmě čekám něco podobného. Jsem ráda, že se zanechala původní.

Kniha obsahuje věnování, 47 spíše kratších kapitol, slovník a výslovnost, poděkování a informace o autorce. A přesně takhle mi to vyhovuje a kniha obsahuje vše, co by měla. Mapa by byla ještě lepší, ale v tomto případě nebyla zase až tak potřeba. 

Příběh je vyprávěn v ich-formě z pohledu hlavní dívčí postavy. 


“Vegr yfir fjor.” Honor above life.” 

Příběh je vyprávěn z pohledu Eelyn, mladé dívky z klanu Asků. Žije už jen se svým otcem, jelikož jí matka a bratr zemřeli. Každý den se za ně však modlí a nikdy nezapomene. Je zvyklá bojovat se sekerou v jedné ruce a s mečem v druhé. Její parťačka v boji a nejlepší kamarádka je Mýra, která v příběhu nehraje příliš důležitou roli, je však dobrou a chápavou přítelkyní. 
Iri je bratr Eelyn, který je považován za mrtvého. Smrtelnou ránu však přežil díky Fiskemu a přešel ke klanu Rikiů, což jsou úhlavní nepřátelé. 
Tohle je asi tak vše, co vám dokážu k postavám říci. Žádná z nich nebyla ničím výjimečná, všechny byly ploché a nedokázala jsem si k nim vytvořit jakýkoli vztah. 

“We find things, just as we lose things. If you’ve lost your honor, you’ll find it again.” 

Jak už jsem zmínila na začátku, od této knihy jsem čekala příběh Vikingů. Chtěla jsem boje, krutost, krev a pot. A co jsem dostala? Dva klany, které byli úhlavním nepřítel snad celou věčnost a za celou knihu se střetli v boji snad jen jednou. Vlastně se v příběhu objevily celkem dva boje, které nebyly ani moc detailně popsané. Celá dějová linka se vezla v jedné rovině, nevšimla jsem si žádného gradování, žádné převratné zápletky, kterou bych už předem neočekávala. 

Dále jsou to postavy. V příběhu je jich tak akorát, ale nejsou ničím zajímavé. Jednu byste snad nerozeznali od druhé. Nejsou více propracované ani nedokážu říct, jaký mají charakter. Umím jen určit, jestli jsou "dobré" nebo "špatné", což je také diskutabilní, jelikož pocházejí z rozdílných klanů, takže záleží na tom, kterému jste více přikloněni. Opravdu jsem očekávala neohrožené bojovníky, ale dostalo se mi spíše citlivých a ufňukaných lidí, kteří teda občas někoho i zabijí. Hlavní postava Eelyn mi strašně vadila. Celou dobu oplakávala svého zesnulého bratra (což naprosto chápu), ale když zjistila, že žije, nedokázala překousnout fakt, že přešel k druhému klanu. Cítila k němu nenávist a odsuzovala ho. Co je na tom všem ale nejvtipnější, je to, že ona udělá nakonec úplně to samé! Sakra, to je tak pokrytecké! 

Jestli mě sledujete nebo čtete tento blog delší dobu, určitě víte, že hodně řeším romantické linky. Tady mi přišly naprosto nepochopitelné a totálně předvídatelné. Autorka jde totiž docela sama proti sobě. Tvrdí, jak se dva klany nenávidí, jak by se v prvním okamžiku zavraždili, ale pak se stane něco dočista jiného. Chápu, že nám tím chtěla dát najevo, že všichni jsou lidi, jsou stejní a jsou si rovni nehledě na to do jakého klanu patří nebo jakou mají barvu pleti nebo sexuální orientaci. To oceňuji a schvaluji, ale do tohohle příběhu se mi to prostě nějak nehodilo. Ano, dopadlo to dobře, to se dalo očekávat, ale já bych možná více ocenila tu krutou a krvežíznivou nenávist. 

“I was the ice on the river. The snow clinging onto the mountainside.”


Co mi ale vadilo ze úplně ze všeho nejvíc byly chyby. Ať už syntaktické nebo gramatické. Já chápu, že nikdo není dokonalý a může se přehlédnout, ale aby se tak stalo 83x? Ano, dala jsem si tu práci a každou chybu jsem si zaznamenala. Chybějící slova, přebývající slova, nesmyslně poskládaná věta a hlavně špatné používání "mě" a "mně"! Každá taková chyba mě zasáhla a odháněla mou pozornost od příběhu. 

Abych ale jen nevytýkala, musím ocenit zvyky a tradice obou klanů, které byly odlišné. Každý klan měl jiného boha, jiné zvyky a tak podobně. To se mi opravdu líbilo. Ale ať přemýšlím jak přemýšlím, nevím, co jiného bych na knize ocenila. 

“Home felt an entire world away.”

Adrienne Young je autorka New York Times bestselleru KLAN. Rodilá Texasanka a gurmán se zálibou v historii a cestování ráda navštěvuje antikvariáty a hledá staré knihy. Pokud zrovna nepíše, tak cvičí jógu, pije víno nebo se prochází oblíbeným muzeem. Žije se svým manželem, režisérem dokumentárních filmů, a se svými čtyřmi dětmi na Západním pobřeží. 






Orig. Název:                        Sky in the deep (2018)
Žánr:                                    Literatura světová, Dobrodružné, Young Adult
Vydáno:                               2019, Fragment
Počet stran:                        320 stran
Překlad:                              Ondřej Kratochvíl
Čteno:                                 22. - 25. března 2019
Hodnocení:                        2 hvězdičky
Počet chyb:                        83 (překlepy i hrubky)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!


“I could still see a young Eelyn standing on the beach turned into the wind, a sword in one hand and an axe in the other. I hadn’t lost her. I hadn’t buried her. I’d only let her change into something new.” 

Četli jste knihu? Co na ni říkáte?
Jak jste na tom vy a chyby v knihách?
23. 03. 2019

Chelsea Bobulski | Les


V lese platí tři pravidla: Neopouštěj cestu. Nezůstávej po tmě. Uslyšíš-li volání, jednej.

The WoodVšechny milovníky podzimu tato jednoduchá obálka zaujme a naprosto uchvátí, stejně jako se to stalo mně. Mám ráda to rčení v jednoduchosti je krása. Nepotřebuji žádnou složitou grafiku, stačí mi jeden podzimní list a jsem spokojená. Vynecháme ten detail, že z listu kape krev, což je důležité pro děj. Ale vlastně to té obálce ještě přidává na atraktivnosti, takže to zmínit klidně můžu.
Kniha obsahuje 45 krátkých kapitol, což mi nesmírně vyhovovalo. Příběh se tím stává více napínavějšía rychleji ubíhá. Je psán v ich-formě z pohledu hlavní postavy – Winter. Není zde žádné věnování, poděkování ani informace o autorce, což mě docela mrzí. 

„…moc dobře vím, jak bude můj život vypadat, až dostuduju: budu strážcovat od rána do večera. Tyhle poslední dva roky na střední jsou poslední roky mého života, kdy můžu předstírat, že jsem aspoň trochu normální. A vlastně to ani nejsou celé dva roky. Jen dvacet měsíců. Už mám jen dvě stě čtyřicet dní na to okusit život, který je taky o něčem jiném než o údělu a povinnosti a touze být někým jiným, naprosto kýmkoli, i kdyby na jeden jediný den. A nehodlám se toho vzdát jen proto, že si nějakej poutník chce hrát na babu.“ – s. 46
Winter – Strážce lesa. Odhodlaná, rozumná a upřímná. Tahle holka mi naprosto sedla na svou roli. Na jednu stranu truchlila pro svého otce, na druhou stranu byla však silná a odhodlaná dělat svou práci. Věděla, co je jejím údělem a byla s tím smířená. Se svou matkou měla dobrý vztah, i když se občas neshodly. V hlavě má vše srovnané.
Joe – člen Nejstarších. Není obyčejný člověk, někdo jeho lidu říká Nesmrtelní. „Strýček“ Winter.
Meredith – nejlepší kamarádka Winter. Hodně prostořeká, divoká, bláznivá, přátelská. Správná nejlepší kamarádka.
Henry – poutník z 18. století, jehož rodiče jsou kartografové, členové rady. Henry je slušně vychovaný, pracovitý, mluví spisovně.
Var – vážený, vysoce postavený Nejstarší, kterého zlákala touha po moci, pokusil se svrhnout radu a nakonec byl vypovězen.
„…když se kolem prožene člověk na silničním kole, celý se zapotácí. „Co to prokristapána bylo za obludu?“ … „To je kolo. Nemusíš se bát, neublíží ti.“ … „Tomu se mi nechce moc věřit.“ – s. 89
Nebudu vám lhát, knížku jsem si chtěla přečíst hlavně kvůli obálce. Anotaci jsem si ani nečetla, stačilo mi doporučení Míši z radsi_knihu, která ale nakonec dala knize 2/5. Její hodnocení mě však neodradilo. Lákal mě příběh, ve kterém hraje hlavní roli les a cestování časem. Velmi jsem si oblíbila trilogii Ohnivák, ve které se cestuje mezi dimenzemi a říkala jsem si, že tohle by mohlo být podobné.
Naprosto mě uchvátil svět, který se vlastně ani moc neliší od toho našeho. Winter bydlí v rodinném domě se svou matkou, chodí do normální školy a má normální kamarády. Tohle je její normální život. Ten „nenormální“ tráví v kouzelném lese, kde se nacházejí portály do různých zemí a století. Jejím úkolem je najít poutníka, který se do lesa zatoulal, zjistit odkud pochází a co nejrychleji ho navrátit do jeho doby. Nevypadá to vůbec složitě nebo náročně, ale Winter se jako malá musela hodně učit. Studium vedl její otec, který býval také Strážcem, než sešel z cesty. Winter se učila bojovat, aby dokázala přeprat silnější poutníky a učila se jejich historii, aby dokázala například podle oblečení odhadnout, z jaké doby se do lesa zatoulal. Všechno tohle mi přišlo strašně zajímavé.
„V člověku, který dokáže pokračovat a udělat, co je potřeba, i když už se zdá, že je všechna naděje ztracená, dřímá tichá síla.“ – s. 141
Hodně se mi líbily vztahy mezi postavami. Winter z celého srdce milovala své rodiče. Stále truchlila po otci, se kterým trávila hodně času v lese a vše co umí, se naučila od něj. Snažila se pomáhat své matce, ale také ji chránila před nepříjemnosti týkající se lesa. Její matka totiž nebyla Strážkyně, byla obyčejný člověk. Obyčejná matka, která se bojí o svou dceru. Jejich vztah mi připomínal vztah s mojí mamkou. I když se na něčem neshodly, pořád se měly rády. Dalším vztahem byla Winter a Mer, nejlepší kamarádky. Winter nemohla své kamarádce prozradit nic o svém druhém životě, a tak jí musela lhát a někdy na její život zapomínala, což ji velmi mrzelo. Mer byla však velmi chápavá a tolerantní, nikdy to neměla Winter za zlé. Takhle přesně mají vypadat nejlepší kamarádky. A nakonec je tu vztah Winter a Henryho, který se přitoulal z 18. století. Na začátku se neměli zrovna v lásce, i když se vlastně vůbec neznali. Postupem času si museli začít důvěřovat a hledat k sobě cestu. Samozřejmě se do sebe zamilovali, ale nesměli zapomenout na to, kdo vlastně jsou a hlavně odkud jsou.
Tahle knížka měla snad všechno. Krásnou obálku, krátké a napínavé kapitoly, sympatické postavy a vztahy mezi nimi, skvělý a originální svět, nenáviděníhodného padoucha, smysluplnou zápletku, ne tak úplně štastný konec. Uvítala bych mapu lesa, ale to je už taková drobnost. Nicméně musím říct, že jsem si čtení tohoto příběhu opravdu užila a vystřídala jsem všechny různé emoce a nálady. Smála jsem se, bála jsem se, byla jsem napnutá, něco jsem odhalila, z něčeho jsem byla překvapená, byla jsem dojatá, plakala jsem. Jsem hodně emočně založený člověk a hodnocení knihy se také odráží na tom, co vše ve mně daný příběh vyvolal.
Ráda bych tuto knihu doporučila tomu, kdo by se chtěl podívat do záhadného lesa, který skrývá různé příšery a stíny. Všem, kteří mají rádi cestování časem a kladné a rozumné hlavní protagonistky.
„No, muži tvýho věku v mojí době obvykle ještě nepracujou. Spíš choděj do školy a celej den proseděj v lavici a při obědě se nad hranolkama bavěj, já nevím, o sportu a o kozách.“ … „Taky chodím doma krmit kozy.“ … „Ehm… To je hezký.“ – s. 145
https://cz.pinterest.com/pin/381469030928232285/
Chelsea Bobulski se narodila se ve městě Columbus, Ohio, USA. Vyrostla na pohádkách Walta Disneyho a broadwayských muzikálech. Vystudovala historii na The Ohio State University.
Jako spisovatelka má slabost pro hrdiny se zlomenou minulostí, zvláštním talentem a překážkami, které musí překonat. V současnosti žije v severozápadním Ohiu se svým manželem, dcerou a velmi emotivním křížencem německého ovčáka a labradora. 
Její prvotina Les (The Wood, 2017) u nás vyšla v roce 2019.


Orig. Název:                        The Wood (2017)
Žánr:                                    Literatura světová, Fantasy, YA
Vydáno:                               2019, CooBoo
Počet stran:                        288 stran
Překlad:                              Nika Exnerová
Čteno:                                 16. - 20. března 2019
Hodnocení:                        4 hvězdičky
Počet chyb:                        24 (překlepy i hrubky)

„…voda, co vytéká ze stěny už ohřátá – tak o tom si můžeme nechat jen zdát. Stejně tak o světle, co vyzařuje z drátu a ne z plamene, a o krabici, v níž je možné sledovat hru, aniž by člověk musel opouštět teplo domova a tlačit se v přecpaném divadle.“ – s. 180

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

„Dokud toho člověka nepoznáš, nemůže ti zlomit srdce. Může zranit tvoji hrdost, jestliže se s tebou rozejde, a když se ukáže, co je to za k*eténa, tak si můžeš připadat jako totální blbka, ale rozhodně se do něj nezamiluješ. Ne pokud je to jenom jeden z tuny žabáků, který musíš políbit, než najdeš svýho prince. – s. 221

20. 03. 2019

Sebastien de Castell | Kouzelnice



Osud má svou temnou stránku

Charmcaster (Spellslinger #3)

Třetí díl série Divotvůrce nese oranžovou barvu. Na obálce se nachází Kellen a nejvíc bad-ass zvířecí postava: Kočkoveverčák Reichis. Kniha krásně ladí k předchozím dílům a vedle sebe vypadají krásně, i když k sobě barevně moc neladí. V tomto případě jsem ráda, že se převzala originální obálka. 

Kniha se dělí na šest částí, na jejichž začátku je vždy nějaká informace o světě nebo postavách: Nesvár, Paměť, Klam, Cesta, Pohled a Pravda.

Příběh je vyprávěn v ich-formě nám již známým Kellenem. Kapitoly jsou poměrně krátké a písmena větší, tudíž se čte docela rychle. 


Postavy vám jistě nemusím představovat. Kellen je pořád vyvrhelem svého lidu. I když je hledaný, není na útěku. Je na cestě, aby našel oběti obsidiánového červa. Jeho věrnými společníky jsou Ferius Parfax, která ho učí; a Reichis, jeho obchodní partner, který stále žízní po lidských očích. V příběhu se objeví i Kellenův otec a sestra Shalla. Vedlejší roli si zahraje Nephenie, kterou známe z minulosti. Naneštěstí se kvůli okolnostem změnila, zocelila se a dospěla. 

"Ne všichni tě nenávidí, chlapče. Existují celé země obývané spoustou lidí, kteří tě ještě nikdy neviděli." s. 20


Sebastien de Castell je úžasný člověk a mohli jste ho vidět na loňském Humbookfestu. Já jsem měla tu možnost ho, spolu s ostatními ambasadory, poznat o trochu více den před ním. Je vtipný a dokonce dokáže říct česky Divotvůrce a kočkoveverka. Také nám prozradil, že třetí díl je jeho oblíbený, a dokonce by si dokázal představit bydlet v zemi, do které se Kellen vypraví. Gitabrie je země úspěšných vynálezů, kam skupina pronásleduje mechanického ptáčka, který by mohl přinést válku. Abych pravdu řekla, čekala jsem od Gitabrie něco víc. Nevím, jestli jsem byla nepozorná, ale vím o ní jen to, že obyvatelé vymýšlejí různé vynálezy. Ráda bych se dozvěděla něco víc. Třeba historii, kulturu nebo něco podobného. 

Děj se odehrává v již zmíněné Gitabrii, kde se celé dění točí okolo mechanického ptáčka. Je to výjimečný vynález, kterým se oživil kov. Pro někoho může představovat roztomilou hračku nebo mazlíčka, někdo jiný ji však může využít jako zbraň. To ale vynálezkyni nenapadlo. Dalším důležitým aspektem je obsidiánový červ, který se člověku zavrtá do oka a ovládne jeho mysl. Kellen takovéto lidi hledá a snaží se je vyléčit, což není jednoduchá záležitost. K tomu všemu je pronásledován a bojuje o svůj život. 

"Ona dala jméno hyeně? Co bude dál? Budeme dávat královské tituly hromadám hnoje?" 
s. 62

Reichis je dle mého nejlepší zvířecí postava ever. Strašně mě baví jeho suchý humor a to, jak je vždy nad věcí a říká přesně to, co si myslí. V předchozích dílech jsem si oblíbila Ferius Parfax, která se stala lektorkou Kellena a provází ho už od samého začátku. V tomto díle mi přišla jiná. Více se uzavřela do sebe a více filozofovala. To mě trochu štvalo, ale nezměnilo se to, že by za Kellena položila život. Co mě potěšilo byl návrat Nephenie, do které byl Kellen zamilovaný. Neph, stejně jako on, utekla od svého lidu a vydala se na cestu na vlastní pěst. Z krásné a poslušné dívky se stala samostatná a tvrdohlavá žena. Její dobré srdce se však nezměnilo a leží na správném místě. 

Cestu Divotvůrce, který neumí kouzlit, jsem si oblíbila. Ráda sleduji dobrodružství nerozlučné a netradiční party. Nezažívám ovšem žádný "wow" efekt, ani žádné přílišné emoce. K této sérii se stavím jako k oddechové četbě, u které nemusím tolik přemýšlet a často se i zasměji. Série se řadí mezi middle grade a možná bych ji i více ocenila, kdybych byla mladší. Tím ovšem nechci říct, že by nebyla pro starší čtenáře. Například Míša z radsi_knihu tuto sérii naprosto miluje. 

"Neměj takový strach ze včerejška - jenom tě nutí zapomenout ocenit dnešek." s. 88


Sebastien de CastellSebastien de Castell byl hudebník, ombudsman, interakční designér, choreograf bojových scén, učitel, projektový manažer, herec a tvůrce strategie produktů. Na svém kontě má fantasy sérii pro dospělé The Greatcoast, která byla nominována na cenu pro nejlepší fantasy v Goodreads, dostala cenu Gemmell Morningstar za nejlepší prvotinu, The French Prix Imaginales za nejlepší cizojazyčnou práci a cenu Johna W. Campbella pro nejlepšího nového spisovatele. Žije v kanadském Vancouveru se svou krásnou ženou a dvěma agresivními kočkami. 



Série:                            Divotvůrce
Díl:                                3. díl
Orig. název:                 Charmcaster (2018)
Žánr:                             Literatura světová, Fantasy, Middle Grade
Vydáno:                        2019, Egmont 
Počet stran:                 432 str.
Překlad:                       Peter Kadlec
Čteno:                          06. - 10. března 2019
Hodnocení:                 3 hvězdičky
Počet chyb:                 4 chyby 


"O čarodějných schopnostech platí jedna smutná pravda: chlapík, který jich má víc, skoro pokaždé vyhraje." s. 227



Čtvrtý svazek s názvem Spoutávač: Kellen a jeho vražedný Kočkoveverčák Reichis jsou sami na cestě a pátrají po tajemném mnišském klášteře známém jako Ebenové opatství. Je to místo, které nezasvěcenci nikdy nemohou najít, a Kellen začíná být zoufalý. Mniši v Ebenovém opatství totiž údajně vědí o černém stínu víc než kdo jiný, a dokonce ho prý umějí i léčit. Potom se však stane něco, co Kellena a Reichise rozdělí. Kellen poprvé čelí světu sám a pronikne do stínové magie mnohem hlouběji, než se kdy odvažoval tušit. 

Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete zakoupit tady

"Občas si myslím, že jsou ve mně dva různí lidé. Jeden z nich je ukňouraný jan´tepský kluk zoufale toužící po věcech, které si jako malý přál: aby byl v bezpečí; aby ovládal vysokou magii svého lidu; aby mohl být se svou rodinou. Ale ten druhý Kellen? Je to psanec - vyvrhel, který předčasně dospěl a k smrti nesnáší bezohlednost, s jakou jeho lid využívá svou magii." s. 255


Co vy a série Divotvůrce?
16. 03. 2019

Sally Green | Zloději dýmu

Kdo zůstane stát, až se dým rozptýlí?

The Smoke Thieves (The Smoke Thieves, #1)Grafická stránka knihy je dle mého názoru na jedničku s hvězdičkou. Krásná obálka, zlaté písmo, fialová ořízka, nádherná mapa a originální obrázky u každé kapitoly, ze kterých poznáte, o jakou postavu se jedná. Co víc si milovník krásných knih může přát? Dokonce si troufám říct, že česká obálka je hezčí než ta původní.

Kniha je psaná v er-formě, tudíž máme vypravěče, který není v ději přítomný. Postupně nám představuje pět hlavních postav a každá kapitola je z pohledu jiné postavy. Pro ještě větší orientaci se na začátku každé kapitoly dozvídáme, kde se dotyčná postava nachází, a můžeme tak sledovat její cestu na mapě, což velmi oceňuji. 


Na obálce knihy je nám prozrazeno, že pro nás bude důležitých pět postav - princezna, voják, lovkyně, zrádce a zloděj. V samotném příběhu není vysvětleno kdo je kdo, ale snadno to odhadnete. Já doufám, že jsem to tedy určila správně a nebudu vám přinášet nepravdivé informace. 

https://cz.pinterest.com/pin/531143349802378089/
První postava, se kterou se setkáváme, je 13 letá Tash - lovkyně. Už čtyři roky dělá návnadu pro démony a spolu se svým společníkem Gravellem loví dým démonů, což je nelegální. Tash je velmi rychlá, nebojácná, tvrdohlavá a platí u ní co na srdci, to na jazyku. Hodně mi připomíná Aryu z Game of Thrones, proto jsem si ji hned na začátku oblíbila. 
Další postavou je Catherine - princezna. Brzy jí bude 17 let a má se vdát za muže, kterého nikdy neviděla. Je odhodlaná tento závazek splnit, i když její srdce tluče pro někoho jiného. Je pokornou a poslušnou dcerou přísného a krutého vládce. Toto se však změní, když se o svém otci a starším bratrovi dozví nehezkou pravdu. 
Ambrose je voják a princeznin ochránce. Ze začátku mi přišel jako taková vedlejší postava, ale později hraje v příběhu důležitou roli. Je neústupný, velmi milý a má smysl pro spravedlnost a čestnost. 
March je jediný přeživší své rasy (Abask) a je sluhou jednoho významného panovníka. Na něj zbyla nálepka zrádce, ale v mých očích tomu tak není. Jednal ve jménu svého lidu, který ovšem už není na živu, ale tomu zůstal věrný a toho si cením. Je zdrženlivý a plachý.
Edyon - zloděj. Ví, že je špatné krást, ale nemůže si pomoct. Kdyby neukradl dým, celý příběh by se vyvíjel úplně jinak. Chlapec je výřečný, vtipný a nachází zalíbení ve stejném pohlaví. 

"Je zakázáno nakupovat, směňovat, získávat, jakkoli si obstarávat, vdechovat, polykat či jakýmkoli způsobem používat dým démonů." - Zákoník Pitorie, Č.I., odst. 43.1


Kniha je označována jako YA Hry o trůny. Zpočátku jsem nesouhlasila, ale po delším uvážení musím říct, že souhlasím. První stejný prvek je styl vyprávění, o kterém jsem už mluvila na začátku tohoto článku. Další podobností je postava Tash, což už jsem také zmiňovala. Další je prostředí - panovníci bojují o země, kterým chtějí vládnout. Nachází se tu Brigantsko, bojechtivá země, které vládne Aloysius, otec Catherine. Je velmi krutý a vše řeší bojem. Může připomínat rod Lannisterů. Na druhé straně je země Pitorie, které vládne bratr Alysia, Arell. Pitorie je velká bohatá země pověstná svými tanci. Úplný opak Brigantska. Do této země se má Catherine provdat a snaží se ukázat lidu, že bude dobrou panovnicí. Naštěstí tu neumírá většina hlavních postav, jak už je běžné v GOT. 

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemůžu přijít na nic, co bych knize vytkla. Autorčin styl psaní je velmi čtivý a pestrý. Nezatěžuje nás přílišnými detaily a dlouhými popisy, ale vše důležité se dozvíme. Svět sám o sobě není nijak originální, ale dým démonů je vítanou novinkou, okolo které se celý příběh točí. S démony se v knize setkáme jen okrajově, ale i tak jsou to zajímavá stvoření, o kterých bych se ráda dozvěděla více. Jednotlivé postavy mají dost prostoru pro svůj vlastní příběh a rozvoj, což se mi líbilo. Asi nejvíce jsem si oblíbila Tash, ale i všechny ostatní jsem měla ráda a zatajovala dech pokaždé, když se dostali do svízelné situace. Nicméně nejlepší věcí byly dialogy. Troufám si říct, že kdyby byla kniha založena pouze na dialozích, neunikla by nám žádná důležitá informace. 

Ráda bych vám řekla něco více k ději, ale obávám se, že bych vám potom prozradila důležité věci a události. Tuto knihu bych doporučila všem milovníkům fantasy a young adult. Fantasy prvků tam nebylo přehršel, a kdyby nebylo démonů, příběh by byl dost reálný, což se mi také zamlouvalo. Více hlavních postav, ale všechny si svým způsobem zamilujete. Okrajová romantická linka a náznak milostného trojúhelníku, na jehož konec jsem zvědavá. Čtivý a napínavý příběh plný emocí. Po dočtení bych nejraději sáhla po druhém díle, ale bohužel ještě nevyšel ani v originále. Tahle kniha je musthave a mustread


"Nic není horšího než zrada. Všichni zrádci musí být odhaleni, usvědčeni a potrestáni." - Zákony a nařízení Brigantska 

Sally Green žije v severozápadní Anglii. Věnovala se nejrůznějším zaměstnáním (placeným i neplaceným) a měla dokonce i povolání, ale nakonec si našla čas, aby zapsala příběhy, které se jí do té doby honily jen hlavou. Ráda čte, prochází se po krajině a snaží se nepít tolik kávy. U nás už jí vyšla trilogie Half Bad.

Série:                                 Zloději dýmu
Díl:                                     1.
Orig. název:                      The Smoke Thieves (2018)
Žánr:                                  Literatura světová, Fantasy, Young Adult
Vydáno:                             2019, CooBoo
Počet stran:                      416
Čteno:                                02. - 06. března 2019 (reading copy)
Hodnocení:                       5 hvězdiček

Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete zakoupit zde a radila bych vám, abyste tak učinili. 

"Thelonius získal knížectví Calidor od svého otce a odmítl je po králově smrti odevzdat do rukou bratra Aloysia Brigantského. Od té doby spolu bojovali s vášní a nenávistí o to větší, že jim v žilách kolovala stejná krev, jak je pro bratry typické." - s. 43



Zaujala vás tato kniha?
Jste fanoušky Game of Thrones?


07. 03. 2019

Ange | Prokletá krev


"Odhalte temná tajemství skrytá v zákoutích Versailles!"


Sang Maudit

Obálka knihy se dle mého názoru náramně povedla. Podle ní můžeme poznat, že v knize budou hrát roly šaty a vznešenost, ale nebude to úplně růžové, ale spíše temné. Původní obálka svou temnotu skrývá, ale je také moc povedená. 
Kniha je psána v er-formě a je rozdělena na tři části: 
- část první - Versailles; šest dní do korunovace Ludvíka XXIV.
- část druhá - Louvre
- část třetí - Notre-Dame
Dále kniha obsahuje epilog a doslov, ve kterém se dozvíme detaily Bartolomějské noci, která celému příběhu předcházela. Příběh je celkově rozdělen do 61 kapitol. 
Autorka je francouzského původu, což znamená, že i jména jsou francouzská. Ale nezoufejte, na konci najdete výslovnost.


Hlavní postavou celého příběhu je Angie de Noiallesová, dívka dvou tváří žijící dva životy. V jednom je to obyčejná dívka, která chodí do školy a žije se svým otcem obyčejný a nudný život. Ve druhém světě je z ní urozená dáma, která se nachází v žebříčku následníků trůnu. Angie je tvrdohlavá a cílevědomá. Nelíbí se jí tajemství nového světa, a tak se snaží zjistit pravdu a dosáhnout svého. 

V nesnázích jí dělá společnost její nejlepší kamarádka, Clémence Brissotová. Clémence je obyčejná holka, dcera republikána. Nezalekne se a za každou cenu kryje kamarádce záda. 
Kdežto Matthieu Guitton, dlouholetý kamarád, se od dívek vzdaluje. Prozkoumává nový svět svým způsobem a z jiného úhlu pohledu. I přes všechny rozdílné názory a zážitky ale jejich přátelství neskončí.
V příběhu se vyskytuje upír, Filip Orleánský, který je velmi důležitý. Víc vám neprozradím. 
A v poslední řadě tu máme následníka trůnu číslo 1 - Ludvíka XXIV. Je mu pouhých 15 let a brzy se chystá usednout na trůn. Je mu však jasné, že není v bezpečí. 

"Tajemství. Samozřejmě, že měla tajemství. Svůj talent. Svoji intuici, to, že uměla číst emoce. Byl tohle snad ten důvod? Snad kvůli tomu ji chtěli zavraždit?"

Příběh začíná v pondělí 15. září v Paříži, kdy zbývá šest dní do korunovace Ludvíka XXIV. Prvním plusem knihy (kromě obálky samozřejmě) je, že se odehrává v Paříži. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy četla příběh odehrávající se v tomto prostředí. Dalším plusem je zkombinování magie, království a šlechty s moderní technologií. Brzy bude korunován nový král, konají se různé večírky a plesy pro šlechtu, kde se děje něco divného, a zároveň zde jezdí metro a lidé si vše nahrávají a fotí na mobilní telefony. Čekali byste, že tyto věci nebudou fungovat, ale světe div se, oni fungují! A spolu s tím i samotná zápletka, která byla skvěle promyšlená. 

Hlavní postava, Angie, zde hraje významnou roli, což je pro hlavní postavy typické. Líbilo se mi, jak se v průběhu příběhu vyvíjela. Na začátku byla naivní dívkou, ze které se stala odhodlaná, tvrdohlavá a trochu drzá holka. Jen mě trochu mrzelo, že její dva kamarádi nedostali tolik prostoru pro svůj vlastní rozvoj. Clémence mi přišla spíše jako taková pozorovatelka všeho, co se okolo Angie dělo. A Matt byl daleko od nich, ve svém vlastním světě a řešil své vlastní problémy. Ale svým způsobem sehrál také významnou roli. 

Tato kniha byla velmi doporučovaná čtenáři, kteří ji četli ještě před vydáním. Slibovali upířinu a to byl faktor, který mě utvrdil v tom, že si knihu musím přečíst. Myslete si co chcete, ale já prostě upíry miluju! Miluju Vampýrskou akademii, Upíří deníky, Stmívání... Takže jsem byla docela zklamaná, že se v příběhu moc upírů nevyskytovalo. Vlastně tu byl jen jeden, který byl pro příběh důležitý a to Filip Orleánský. Stále si nejsem jistá, co si o něm mám myslet. 

Poslední věcí, o které bych se chtěla zmínit, je romantická linka. Jsem ráda a považuji to za další plus, že žádná romantika tu nebyla nucená a nebylo jí tu příliš. Jedna nešťastná, jedna zakázaná a jedna, která byla spíše poháněna touhou. Ale ani jedna z nich nehrála důležitou roli v ději, byla spíše okrajová a nevadila mi. A takhle přesně to mám ráda já, což neznamená, že to vyhovuje všem. Ale já jsem byla spokojená. 

Když to vezmu kolem a kolem, kniha se mi rozhodně líbila, těším se na další díl a doporučuji ji všem, kdo chtějí zkusit něco nového (kombinace království, magie a moderní technologie). Nečekejte žádnou Selekci ani Stmívání. Tento příběh je originální a udělejte si na něj svůj vlastní názor tím, že si ho prostě přečtete. 



"Mezi světem Angie Morettiové, kde bylo všechno klidné a plné citu, kde byla v roli inteligentní a slušné dospívající dívky, a světem Angeliky de Noiallesové, světem, kde se lidé označením odsuzovali k smrti, kde bylo všechno luxusní, pocity utlumené, kruté."

Ange je společným pseudonymem Anne Guéro (1966) a Gérarda Guéro (1964). Pseudonym je složen z prvních písmen jejich křestních jmen. Jsou autory románů (Legenda o Tyrkysovém lidu) i komiksů. Tento autorský pár je také známý jako G.E. Ranne (Ger + Anne) a G.-Elton Ranne.

Orig. název:                          Sang Maudit (2017) 
Žánr:                                      Fantasy, Young Adult, Dívčí romány
Vydáno:                                 2019, CooBoo
Počet stran:                           440
Čteno:                                     25. 02. - 01. 03. 2019
Hodnocení:                            4 hvězdičky

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatros Media, knihu si můžete koupit zde.



04. 03. 2019

Přečteno a Knižní přírůstky | Únor 2019




V únoru mi začal již čtvrtý semestr, který je zatím časově nejnáročnější. Ve škole jsem okolo 8 - 9 hodin denně, přijdu na koleje, kde hodím sprchu, navečeřím se a dělám úkoly. Až v posteli se dostanu ke čtení a někdy ani na to nedojde. Proto je mé přečteno za tento měsíc poněkud útlé, ale zato je zase bohatá nadílka nových knih. Lednové recenzní novinky se totiž někde zatoulaly, a tak mi přišly až na začátku února

PŘEČTENO 

David Z. Mairowitz | Zámek | 2013, Labyrint | 144 stran | Komiks 
1. února 2019 | bez hodnocení

Na začátku měsíce jsem sáhla po komiksu, který jsem měla už delší dobu půjčený z knihovny. Zámek od Kafky jsem nečetla a to byl podle mého kámen úrazu. Vůbec jsem nevěděla, o co jde a kdo je kdo. Nějaký příběh tam asi byl, ale mně zůstal ukrytý a nepochopený. Tento komiks bych doporučila někomu, kdo už román Zámek četl. 

Renata Štulcová | Tance nág | Rafaelova škola 2 | 2017, Maitrea | 236 stran | YA, Fantasy
1. - 4. února 2019 | 3 hvězdičky

Jak už jsem zmiňovala v recenzi na první díl (tu), příběh bych si více užila, kdybych byla mladší. Cílová skupina jsou, dle mého mínění, čtenáři ve věku 10 - 15 let. V této knize jsme se dozvěděli více podrobností o sestře hlavní hrdinky, Meluzíně. Také jsme se setkali s novým druhem nadpřirozených bytostí - s nágy. Trochu mě rušila změna v časech vyprávění - jednou psáno v přítomném, jindy v minulém čase. Tuto sérii bych doporučila mladším čtenářům, kteří chtějí začít s žánrem fantasy.

František Gellner | Radosti života | 2011 | 84 stran | poezie 
17. - 19. února | 3 hvězdičky

Povinná četba do školy. Považuji se za odpůrce poezie, ale byla jsem celkem mile překvapila. Do čtení jsem se pustila bez předsudků a s (doslova) čistím papírem. Básně měly pravidelný rým, byly jasné a jednoduché, plné narážek na ženské a alkohol. Dokonce jsem jednu z nich zarepovala. Poezie nikdy nebude mým šálkem čaje, ale František Gellner je mou záchranou.

Vic James | Zlatá klec | Temné nadání 1 | 2019, Fragment | 384 stran | YA, Dystopie
15. - 22. února 2019 | 3 hvězdičky

Konečně jsem se mohla pustit do lednových novinek. Na Zlatou klec mě hodně nalákala Míša (@radsi_knihu), a já jsem se bohužel nedočkala takové pecky, kterou jsem očekávala. Ze stylu psaní autorky bylo poznat, že je to její první kniha. Bavily mě kapitoly z pracovního tábora a líbil se mi vývoj Luca, ze kterého se stal odhodlaný mladý muž. Romantická linka byla jasná už na začátku, ale nebyla nijak nucená, spíše byla doplňujícím faktorem. Konec byl překvapivý a přesvědčil mě o tom, že si chci přečíst druhý díl. 


Leigh Bardugo | Prohnilé město | Šest vran 2 | 2018, Fragment | 432 stran | YA, Fantasy
8. - 24. února 2019 | 4 hvězdičky

Ano, vidíte správně. Až teď jsem si přečetla všemi chválený druhý díl oblíbených Šesti vran. Tuto duologii (ze které bude trilogie) naprosto miluju, i když jsem ani jednomu dílu nedala plný počet hvězdiček. Leigh Bardugo píše utahané začátky, ale od druhé půlky to vždy stojí za to. Akce střídá akci. Nejvíce se mi ale líbil vývoj postav a to, že jsme se více dozvídali o jejich minulosti, a tím jsme si k nim vytvářeli hlubší vztah. Naprosto zbožňuju Ninu a její smysl pro humor. Je prostě svá a upřímná. Kvalitní kniha se pozná podle toho, že má skvělé postavy, dobrou zápletku a čtenář se u ní baví a brečí. Tato kniha má všechno. Leigh Bardugo mi zlomila srdce a nevím, jestli jí to někdy odpustím. Nicméně se těším na další její knihy. 

KNIŽNÍ PŘÍRŮSTKY


KOUPENÉ


RECENZNÍ VÝTISKY


SHRNUTÍ

Počet přečtených knih                             3 knihy, 1 básnická sbírka, 1 komiks
Počet přečtených stran                            1 188 stran
Počet přečtených stran za den               42 stran
Průměrné hodnocení                               3 hvězdičky
Počet koupených knih                             4 knihy
Počet recenzních knih                              9 knih
Celková útrata                                           592 Kč


Kolik knih jste v únoru přečetli vy? Která byla nejlepší?
Kolik knih jste si koupili? Kolik korun jste utratili?
Četli jste některou ze zmíněných knih? Jak se vám líbila?
26. 02. 2019

Vic James | Zlatá klec


Na tuto knihu mě nalákala Míša z Radši_knihu, ale její příběh mě zaujal už při oznámení Fragmentu, že budou knihu překládat. Obálka knihy je jednoduchá, ale upoutá vaši pozornost. V popředí ruka s oschlou větvičkou a v pozadí Británie, kde se příběh odehrává. Za mě rozhodně povedená obálka. Příběh je vyprávěn er-formou a vypravěči se střídají, což může být pro některé čtenáře rušivý element.  

Příběh se odehrává v Británii, jak už jsem zmínila dříve. Poznáme Kyneston, kde žijí Mocní, kteří disponují magií nazývanou Síla: "Projevuje se u nepatrné části obyvatel a předává se z generace na generaci. Některé vlohy jsou univerzální, jako třeba schopnost uzdravit sám sebe. Ostatní, jako přeměna, vliv na druhé, vnímavost a uvalení trestu se u každého projevuje jinak." 
Druhým místem, které je středem dění, je Milmoor, pracovní tábor. 


"Kromě Mocných, aristokratů se zvláštními schopnostmi, museli všichni v Británii strávit deset let svého života v pracovních táborech, které stály v blízkosti každého velkého města na severu. Bez platu, bez možnosti odkladu."

V příběhu se vyskytuje veliké množství postav, přesto zmíním jen ty nejdůležitější. 
Rodina Hadleyových se skládá z otce, který se stará o auta; matky, zdravotní sestry; nejstarší dcery Abi, Luka a maláéDaisy. 
Abi je velmi milá a starostlivá dívka. Napadlo ji, že by celá rodina mohla odjet k Jardinovým do Kynestonu a společně si odpracovat nucené práce. Bohužel vše nešlo podle jejího plánu. 
Luke je na začátku nevyzrálý chlapec, ale po čas příběhu z něj vyroste urostlý a rozumný mladý muž.
Daisy je asi deseti letá holčička, která se ze dne na den musí stát chůvou jiné malé holčičky. 

Gavar Jardin je nejstarší z rodiny Jardinových a je dědicem Kynestonu. Je agresivní a namyšlený, ale na svou dceru Libby nedá dopustit a je snaží se s ní trávit každou volnou chvíli.
Jenner je prostřední syn, který ovšem nemá žádnou Sílu. Jeho rodina se za něj stydí, ale to mu nebrání být nejlepším z nich, co se chování týče. Je lidský.
Silyen je nejmladší z bratrů, a také nejsilnější. Pro mě je to nejzáhadnější postava příběhu a věřím, že nás ještě dost překvapí.

"Právě vám začaly nucené práce, a tím pádem se z vás staly bezprávné osoby. Jste majetkem státu. Abych to blíž vysvětlil tady tý malý: znamená to, že už nejste lidi a nemáte vůbec žádný práva. Vůbec žádný."

Musím se přiznat, že jsem od této knihy čekala opravdu hodně, jelikož ji doporučovala Míša z radši_knihu a dala jí, tuším, pět hvězdiček. Uznávám, že svět je originální a má skvělý potenciál, který mi ovšem nepřišel využitý. Jde poznat, že je to autorčina první kniha a že má ještě co zlepšovat. Tím však nechci říct, že by kniha nestála za přečtení, to vůbec ne. Bavily mě kapitoly z pracovního tábora Milmooru, jelikož tam nebyly tak dobré podmínky, jako byly třeba na Kynestonu. Luke se musel obrnit, aby přestál to, co ho potkávalo každý den. A jak už jsem zmínila, z nevyzrálého chlapce se stal muž. Lukova postava se mi líbila ze všech nejlíp, jelikož byl poznat jeho vývoj a na něm jsme si mohli uvědomit, jak vás nucené práce mohou změnit. Dále bych chtěla ocenit romantickou linku, která byla v tomto  případě nepatrná. Sice byla předvídatelná, ale v příběhu nebyla nucená a nevadila mi. 

Autorčin styl psaní mi přišel jednoduchý, ale četl se dobře a příběh mi rychle ubíhal. Akce v Milmooru střídala klidnější části v Kynestonu, ale nemůžu říct, že bych se nudila, i když byly akčnější scény zábavnější a napínavější. V závěru knihy se stala jedna šokující věc, kterou stále nemohu pochopit. Stala se tak rychle a nečekaně. Myslím si, že je to dobrý podklad pro další díl a jsem opravdu zvědavá, jak se vše vysvětlí. 

"Jen s důvěrou je všechno možné. Důvěra ti propůjčí něčí oči, něčí silné paže nebo bystrý mozek. Společně jste mnohem větší."

Knihu vám vřele doporučuji. Nebyla to sice nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla a nezažila jsem při čtení "wow" efekt, ale rozhodně nebyla špatná. 

Vic James pracuje v televizi jako vedoucí vysílání aktuálních událostí a miluje příběhy ve všech podobách. Její programy pro BBC1 vysílaly zpravodajství z prezidentských voleb v USA v roce 2016 i z referenda o vystoupení Británie z EU. Dvakrát byla porotkyní v soutěži časopisu The Guardian Not the Booker Prize. Zlatá klec je jejím prvním románem, jehož koncept vyhrál na Wattpadu hlavní cenu za nejdiskutovanější fantasy knihu. Žila v Římě a Tokiu, momentálně bydlí v Londýně. 

Série:                          Temné nadání
Díl:                              1. díl
Orig. název:               Gilded Cage (2017)
Žánr:                           Romány, Fantasy
Vydáno:                      2019, Fragment
Počet stran:                384
Překlad:                      Milena Hordinová
Čteno:                         15. - 22. února 2019
Hodnocení:                3 hvězdičky

Za poskytnutí knihy děkuji nakladatelství Albatros Media, pořídit ji můžete zde.

13. 02. 2019

Přečteno a Knižní přírůstky | Leden 2019



Zapomněla jsem nafotit všechny knihy, takže se omlouvám, že to tu bude každý pes, jiná ves.


PŘEČTENO

Marissa Meyer | Cress | The Lunar Chronicles (3.) | Feiwel and Friends 2014 | 552 stran | YA, Sci-fi 
26. 12. 2018 - 11. 1. 2019 | 4*
Do série Měsíčních kronik jsem se zamilovala hned při čtení prvního dílu a v tomto případě tomu nebylo jinak. Cress jsem si představovala jako princeznu z pohádky Na vlásku a líbil se mi její převyprávěný příběh. V tomto díle jsem si hodně oblíbila Carswela Thornea a líbil se mi jeho vývoj. Trochu mi vadilo velké množství postav a přeskakování mezi nimi, ale to prostě k této sérii patří. Angličtina je trochu pokročilejší, takže jsem nerozuměla úplně všemu, ale dalo se to domyslet. Nemůžu se dočkat, až si přečtu Winter. 

Marissa Meyer | Iko | Wires and Nerve 1 | Egmont 2018 | 240 stran | Komiks | 11. 1. 2019 | 5 hvězdiček
Komiks Iko se odehrává chvíli po skončení příběhu Winter, takže bych ho doporučovala číst, až dočtete celou sérii Měsíčních kronik. Já jsem se však nemohla dočkat, až si tento skvost přečtu, a tak jsem se do něj pustila dříve. Sice jsem si vyspoilerovala závěr série, ale i tak jsem si čtení užila a všímala si všech různých detailů. Postavy jsem si představovala trochu jinak, než je vystihl ilustrátor. Celý komiks je zbarvený do modré barvy, což se k sérii náramně hodí. Hlavní hrdinkou je androidka Iko, kterou známe již z prvního dílu, Cinder. 
RECENZE



Luke Pearson | Hilda, Hilda a kamenný les a Hilda se vrací | Hilda 1 - 5 | Paseka 2016, 2017 | Komiks 
12. 1. 2019 a 25. 1. 2019 | 5 hvězdiček
O komiksové Hildě jsem četla samou chválu, proto jsem po ní pokukovala při mých návštěvách knihovny. Konečně jsem se dočkala a byly k dispozici všechny tři díly. Do modrovlasé a paličaté holčičky jsem se zamilovala hned na první stránce. Její dobrodružství jsem si užívala. Zavzpomínala jsem si na své dětství a skautské tábory. Grafická stránka těchto komiksů je naprosto boží. Zajímavé obálky, které vás na první pohled upoutají. Krásně barevné předsádky, které bych ráda viděla jako balicí papíry. Jednoduché ilustrace, které jsou propracované do detailů a ty barvy jsou naprosto geniální. Ráda bych si přečetla další knihu o Hildě, která je tentokrát psaná jako beletrie, a také bych se chtěla podívat na seriál.
Brian M. Bendis | Kosmičtí Avengers | Strážci galaxie 1 | Crew | 142 str. | Komiks | 15. 1. 2019 | 3 hvězdičky

Jsem velký fanoušek Marvelu a filmy Strážci galaxie mám strašně ráda. Jsou vtipné, akční a hudba v nich má své čestné místo. Proto jsem měla od komiksu velká očekávání, která nebyla vyplněna. Jednotlivé příběhy na sebe nenavazovaly a poslední měl dokonce i jiné ilustrace a text se tam skoro neobjevil. Byla jsem ráda, že jsem si komiks půjčila v knihovně a nekupovala si ho. Byly by to vyhozené peníze. 

Mary H.K. Choi | Nouzový kontakt | CooBoo 2018 | 320 stran | YA, Romance | 11. - 17. 1. 2019 | 1,5 hvězdičky
U této knihy si můžu sama házet hlínu na hlavu, jelikož jsem se nechala zlákat hezkou obálkou, která mi připomíná klip písničky Love Yourself od Justina Biebera. Očekávala jsem oddechový příběh vysokoškolačky, která se chce stát spisovatelkou. Bylo mi jasné, že se v příběhu romantika objeví, ale předpokládala jsem, že bude v pozadí. Opak byl pravdou. Příběh spisovatelky se odehrával v pozadí, občas se zmínil. Nicméně vztah Penny a Sama byl stěžejním tématem. Asi ještě dlouho budu vzpomínat na to, jak se Penny líbilo jeho teplé podpaží, jak chtěla olíznout jeho poskakující ohryzek a jak jí přišlo strašně sexy praskání kloubů. Tenhle příběh nebyl nic pro mě a dlouho nesáhnu po nějaké romantické knize. 



Neal Shusterman | Smrtka | Arc of a Scythe 1 | Yoli 2018 | 384 str. | YA, Utopie | 17. - 24. 1. 2019 | 5 hvězdiček
Po Nouzovém kontaktu jsem si potřebovala zlepšit čtecí náladu, a tak jsem sáhla po velmi doporučované knize. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem čtení této knihy odkládala. Autorův styl psaní je velmi chytlavý a stránky vám utíkají pod rukama, ani nevíte jak. Geniálně vymyšlený a propracovaný utopický svět, kterému vládnou Smrtky. Realistické postavy, které chybují jako normální lidé. Nejlepší jsou však Smrtky samy. Do tohoto příběhu jsem se naplno ponořila a ještě dlouho ve mně zůstane. Nemůžu se dočkat pokračování, které by mělo vyjít už v dubnu! 

Holly Black | The Wicked King | The Folk of the Air 2 | Little, Brown Books 2019 | 336 stran | YA, Fantasy 
25. - 31. 1 . 2019 | 3,5 hvězdičky
Tuto knihu jsem si předobjednala po dočtení Krutého prince, kterého jsem si i přes všechny kritické ohlasy oblíbila. Měla jsem veliká očekávání, a jak už to tak bývá, byla jsem docela zklamaná. Svazek se dělí na dvě knihy. V první knize se příběh dosti táhne, vlastně se skoro nic neděje. Jde o samé politikaření, tahanice a příběh stojí na dialozích. Troufnu si říct, že by se vše krásně vešlo na 50 stran místo 217. Druhá kniha to však vše zachraňuje. Přišlo mi, jako bych četla úplně něco jiného a konečně to bylo pokračování Kruťase! Příběh se rozjel a akce střídala akci. Ještě více jsem si oblíbila Jude a Cardana, kteří jsou spolu prostě skvělí. Neočekávejte však žádnou romanťárnu, ale pořádnou kruťárnu (haha). Najednou jsem si přála, aby příběh neskončil a pokračoval dál. Bohužel si na pokračování budu muset počkat další rok... 

KNIŽNÍ PŘÍRŮSTKY


Koupené


Vyhrané v soutěži

SHRNUTÍ


Počet přečtených knih                             4 knihy, 5 komiksů
Počet přečtených stran                            2 238 stran
Počet přečtených stran za den               72 stran
Průměrné hodnocení                               4 hvězdičky
Počet koupených knih                             8 knih
Počet vyhraných knih                              1 kniha
Celková útrata                                           1 614 Kč


Kolik knih jste v lednu přečetli vy?
Kolik knih jste si koupili? 






08. 02. 2019

Francesca Hornak | Sedm dní spolu


"Možná že každé rodině by taková společná karanténa prospěla."



Sedm dní spolu je kniha ideální pro vánoční čtení, jelikož se také o Vánocích odehrává. V romantických amerických filmech můžeme vidět, jak jsou Vánoce svátky pohody, míru a časem tráveným s rodinou. Všichni jsou šťastní a mají se rádi. Tento příběh je však realističtější. Ne vše je totiž vždy růžové a sluníčkové. 


Rodina Birchových se ocitá v týdenní karanténě kvůli dceři, která se vrací z oblasti zasažené haagským virem a místo toho, aby si užívali vzájemné přítomnosti, jejich nepříjemná tajemství vyplývají na povrch. 


Děj se odehrává od 17. 12. 2016 do 31. 12. 2016. Jednotlivé dny jsou rozděleny a ve vyprávění se postavy střídají. 

"Je snad něco, co by účinněji ničilo rodiny, vztahy, prostě jakoukoliv domácnost, než internet?" 

Olivii je 32 let a je lékařka. Mladá introvertka, která by se rozkrájela pro všechny ostatní. Nejraději by i o svátcích zachraňovala životy a byla se svým milým, ale místo toho jede za rodinou, ve které se necítí úplně nejlépe. 
Andrew je otec a živí se psaním kritiky restaurací. Jeho sloupky jsou vtipné a velmi známé. Andrew má dobrý vztah se svou mladší dcerou, kterou někdy bere s sebou a zapisuje si její kousavé poznámky. Jeho život se zdá být fádní, ale jednoho dne mu přijde e-mail, který odhalí tajemství z minulosti.
Emma, 60 letá matka, která má zdravotní potíže. Je však diskrétní a nechává si diagnostiku pro sebe. Nechce zkazit rodinnou pohodu svými problémy, které se mohou vyřešit později. 
Phoebe je mladší dcera, která je po šesti letech vztahu zasnoubená a nemohla by být šťastnější. Přes svou sobeckost však nevidí, co se kolem ní děje.


"Vždycky jde prostě o to, jestli člověk mluví, nebo nemluví. O komunikaci."

Příběh rodiny Birchových je velmi realistický a to je na něm asi to nejděsivější. S žádnou postavou jsem se nedokázala sžít, jelikož pro mě byly jejich životy a strasti vzdálené. Nicméně jsem s nimi soucítila a ze všech nejvíce s Olivií, která mi ze začátku přišla strašně chladná a odměřená, ale postupem času mi začala být sympatičtější. Na druhou stranu její sestru Phoebe jsem proklínala celou dobu. Mladší rozmazlená a namyšlená dceruška, která myslí akorát na sebe a nemluví o ničem jiném než o svatbě. Její starší sestra se vrátila z oblasti, kde zachraňovala lidské životy, viděla příšerné věci, ale Phoebe pro ni nemá žádné pochopení, ani trochu empatie. Ale abych jí úplně nekřivdila, i ona se na konci příběhu vyvíjí. Oba rodiče si své problémy řeší každý sám na svém písečku. Od čeho je manželství? Vždyť by se měli vzájemně podporovat a pomáhat si. Kdyby k sobě byli upřímní, mohli se vyhnout spoustě nepříjemnostem. 


"Čím déle je člověk bez sexu, tím méně mu chybí."

Očekávala jsem vánoční oddechovou četbu. Dostala jsem příběh plný tajemství a lží. Uvědomila jsem si, že nic nemůže být dokonalé a trvat věčně. Potvrdilo se mi, že komunikace mezi lidmi je nejdůležitější a že pravda někdy bolí, ale musí být vyřčena. Pamatujte si, že rodina je velmi důležitá a měla by tu pro vás být v těch nejtěžších chvílích. 


Nedá mi to a musím se vyjádřit ke korektuře, která tu však nejspíše vůbec neproběhla. Chápu a uznávám, že nikdo není dokonalý a nějaká ta chyba se v knize vždy objeví. Já jich však v této knize našla hned 19. Od překlepů typu "ona viděl" přes opakování se dvou slov v jedné větě až po gramatické chyby jako "...voda byla buď vařící, nebo vlažná." Kdo mě sledujete delší dobu, ví, že studuji český jazyk, takže určitě chápe, že jsem na takové věci vysazená a bohužel tím kniha ztrácí na kvalitě, i když v tomto případě to není chyba autorky, ale překladu a korektury. 


"Je to zvláštní, že matku člověk nepřestane potřebovat, i když má sám děti. Vlastně ji potom potřebuje ještě víc." 


Francesca Hornak, novinářka a spisovatelka, publikovala v denním tisku i v časopisech - The Sunday Times, The Guardian a dalších. Je autorkou knih History of the World in 100 Modern Objects: Middle Class Stuff (and Nonsence) a Worry with Mother: 101 Neuroses for the Modern Mama. Sedm dní spolu je její první román. 

Orig. název:                       Seven Days of Us (2017)
Žánr:                                   Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:                              2018, Argo
Počet stran:                       392 stran
Překlad:                              Veronika Volhejnová
Čteno:                                  22. - 25. prosince 2018
Hodnocení:                         4 hvězdičky


Za knihu děkuji knihkupectví Kosmas, zakoupíte ji zde

Co vy a vánočně laděné knihy?
Vydrželi byste týden v karanténě se svou rodinou?