- Kateřina Horylová
- 07. 04. 2021 14:31
Factory of fulfilled wishes
05. 04. 2021
Autor: Shelby Mahurin
Žánr: Literatura světová, YA, Fantasy
Vydáno: 2020, HarperTeen
Počet stran: 532
Vazba: měkká
Hodnocení na Goodreads: 3.65/5
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
2. díl Holubice a hada jsem si koupila v originále krátce po jeho vydání. Byla jsem nadšená, když mi přišel, ale pořád jsem ho odkládala. Bála jsem se, že nebude tak dobrý jako 1. díl.
Začátek byl celkem utahaný a musela jsem tahat z paměti, kdo je tohle a kdo támhleto. Začínala jsem si myslet, že se jedná o další vycpávkový díl, jak je tomu u 2. dílů zvykem. Ale pak přišla 2. část knihy a já se uklidnila.
Už v 1. díle v knize dominanoval vztah mezi Lou a Reidem nad samotným příběhem. Tady tomu nebylo jinak. Jejich vztah se vyvíjel a proměňoval, jelikož i oni sami se změnili. Poznávali jeden druhého, poznávali sami sebe. Přišly první hádky a neshody. Více prostoru dostaly i další postavy - Coco, Ansel a Beau, u kterých jsme také mohli zaznamenat vývoj. Tohle je podle mě to, na čem autorka pracuje nejvíce - na charakteristikách postav a jejich proměně a vývoji.
Příběh se točí okolo zničení Morgany, což je Louiina matka. Uznávám, že by se kniha dala osekat o nějakých 100-200 stran, jelikož je tu pár hluchých a nezáživných míst, zejména v 1. části. Ale jak už jsem psala výše, v 2. části se to rozjelo a bylo to super.
Chápu, že se tato kniha spoustě čtenářům nelíbila. Potřebují více akce a složitější zápletky. Já přesně to v knihách potřebuji také. Ale v tomto případě mi nevadilo, že té akce nebylo tolik, jelikož se autorka více zabývá postavami. Možná jsem zaujatá, jelikož je tahle série moje srdcovka, ale co. Já si čtení užila a zklamaná rozhodně nejsem. Jsem zvědavá, co přinese třetí díl s názvem Gods & Monsters.
03. 04. 2021
Koupit si ji můžete po kliknutí na logo.
Autor: Neal Shusterman
Žánr: Literatura světová, YA, Sci-fi
Orig. název: The Toll, 2019
Vydáno: 2021, Yoli
Počet stran: 544
Vazba: měkká
Hodnocení na Databázi knih: 87 %
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
3. a závěrečný díl Smrtky je konečně tu. Byla to pro mě velmi očekávaná kniha, zároveň jsem se však bála, že budu zklamaná.
Tato trilogie má velmi propracovaný svět, který se stále vyvíjí a mění. A právě to se mi líbilo ze všeho nejvíce. Nebylo to tak, že by nám autor v 1. díle představil nový svět a tím by to skončilo. V každém díle, v každé kapitole jsme se dozvídali nové informace, díky kterým nám byl onen svět bližší a známnější. Skoro jako bychom v něm žili také.
Co se týče postav, ve Zvonu se objevují nové, které jsou pro příběh klíčové. Musím se přiznat, že mi nepřirostly k srdci a byly mi lhostejné. Nezajímalo mě, co se s nimi stane, zajímalo mě, proč v knize jsou a co nebo koho ovlivní. Zamilovala jsem si Citru a Rowana, a mrzelo mě, že tentokrát nedostali tolik prostoru.
Do příběhu jsem se nemohla pořádně začíst. Stále jsem si opakovala, že to co nevidět přijde, ale nepřišlo. Myslím si, že to bylo velkým množstvím postav a dějových linek. Nicméně styl psaní byl čtivý, všechny myšlenky byly zajímavé a opravdu mě to bavilo, jen jsem z knihy nebyla tolik nadšená jako z předchozích dvou dílů.
Podle mě je to úctyhodné zakončení trilogie, která patří mezi mé nejoblíbenější série vůbec. Rozhodně jsem ji nečetla naposledy.
Za zaslání knihy na recenzi děkuji Knižnímu klubu.
30. 03. 2021
Autor: Brian Freeman
Žánr: Literatura světová, thrillery
Orig. název: Thief River Falls, 2020
Vydáno: 2021, Kalibr
Počet stran: 296
Vazba: pevná s přebalem
Hodnocení na Databázi knih: 80 %
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
Představte si, že jste slavná spisovatelka, na svém kontě už máte několik knih. Napsala jste úspěšný thriller, podle kterého se natočí i film. Pak se jednoho dne probudíte a váš příběh se stane skutečností.
Možná by to bylo fajn, kdybyste napsala nějakou romanťárnu nebo něco se šťastným koncem. Ale thriller, na jehož začátku muži pohřbívají mrtvého muže spolu s chlapcem, který ještě dýchá? Ještě ke všemu se tento chlapec objeví u dveří vašeho domu, promrzlý na kost, a nic si nepamatuje.
Vezmete ho k sobě a začnete pátrat po jeho minulosti. Co se mu stalo? Postupně se začne rozvzpomínat, ale věci, které popisuje, nejsou hezké. Byl svědkem něčeho, co by malé dítě vidět nemělo. Co by neměl vidět nikdo. Jenže co teď? Na policii jít nemůžete, jelikož ta je v tom zapletená také. Tak se dáte na útěk.
Příběh je originální a velmi napínavý. Stejně jako Lisa chcete vědět, co chlapec viděl a co všechno se stalo. Kdo to dělá? Je náhoda, že se děje přesně to, co Lisa napsala? Komu můžete věřit?
Konec mě překvapil. Začala jsem něco tušit, ale až v momentě, kdy autor chtěl, abychom nám to došlo. Nic takového jsem nečekala. Sama proti všem určitě není poslední kniha od autora, kterou jsem četla.
Možná by to bylo fajn, kdybyste napsala nějakou romanťárnu nebo něco se šťastným koncem. Ale thriller, na jehož začátku muži pohřbívají mrtvého muže spolu s chlapcem, který ještě dýchá? Ještě ke všemu se tento chlapec objeví u dveří vašeho domu, promrzlý na kost, a nic si nepamatuje.
Vezmete ho k sobě a začnete pátrat po jeho minulosti. Co se mu stalo? Postupně se začne rozvzpomínat, ale věci, které popisuje, nejsou hezké. Byl svědkem něčeho, co by malé dítě vidět nemělo. Co by neměl vidět nikdo. Jenže co teď? Na policii jít nemůžete, jelikož ta je v tom zapletená také. Tak se dáte na útěk.
Příběh je originální a velmi napínavý. Stejně jako Lisa chcete vědět, co chlapec viděl a co všechno se stalo. Kdo to dělá? Je náhoda, že se děje přesně to, co Lisa napsala? Komu můžete věřit?
Konec mě překvapil. Začala jsem něco tušit, ale až v momentě, kdy autor chtěl, abychom nám to došlo. Nic takového jsem nečekala. Sama proti všem určitě není poslední kniha od autora, kterou jsem četla.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Knižnímu klubu. Svou si můžete koupit kliknutím na logo.
28. 03. 2021
Autor: Delphine de Vigan
Žánr: Literatura světová, romány
Orig. název: No et moi, 2007
Vydáno: 2021, Odeon (2. vydání)
Počet stran: 176
Vazba: pevná s přebalem
Hodnocení na Databázi knih: 87 %
Mé hodnocení: 5 hvězdiček
Mé první setkání s autorkou, do kterého jsem šla s nepatrným očekáváním. Nejsem slepá, vidím na ig, že je autorka oblíbená a že si ji plno čtenářek chválí. Ale přiznám se, že jak současnou světovku příliš nečtu, byla jsem celkem skeptická. Zbytečně.
Autorčin styl psaní na mě ihned zapůsobil. Velký klobouk dolů i překladatelce, díky které jsem se do slov zamilovala. Příběh obsahuje krásné a hluboké myšlenky, nad kterými je dobré se pozastavit a popřemýšlet.
Příběh vypráví o 13 leté dívce Lou, která má IQ 160. Na předmět ZSV mají napsat referát a Lou si zvolí téma “bezdomovci”. Vyhledá mladou dívku bez domova - No - kterou pozve na něco teplého a vyzvídá o jejím životě na ulici. Mezi dívkami se vytvoří pouto a brzy se spřátelí.
Kniha nevypráví jen o lidech žijících na ulici, ale také o velmi silném přátelství mezi osobami, které jsou velmi rozdílné. Na jedné straně stojí velmi chytrá a nadaná dívka, která je však nespolečenská. Na druhé straně je dívka, kterou matka opustila. Dívka, která dospívá na ulici a musí se o sebe postarat sama. A mezi nimi stojí chlapec, jehož rodina se rozpadla a který už podruhé opakuje ročník. Všichni tři jsou na okraji společnosti, jsou vyvrhelové, nikam nepatří. Velký důraz je kladen i na rodinu, která není ani v jednom případě dokonalá.
Na příběh hledíme třináctiletýma očima, ale styl vyprávění není vůbec dětinský. Lou je velmi inteligentní a zamýšlí se nad neobvyklými věcmi. Vytváří si v hlavě různé teorie a představuje si funkce, které by se jí v daném okamžiku hodily.
Je to krásné a zároveň velice smutné čtení. I když má kniha jen 170 stran, do příběhu jsem se ponořila a něco ve mně zanechal. Je velmi autentický.
Po dočtení jsem si musela objednat všechny zbývající autorčiny knihy.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuju Knižnímu klubu, kde si ji můžete zakoupit
11. 03. 2021
Autor: Alena Mornštajnová
Žánr: Literatura česká, romány
Vydáno: 2015, Host
Počet stran: 319
Vazba: pevná
Hodnocení na Databázi knih: 85 %
Mé hodnocení: 2 hvězdičky
QOTD:Co vy a #kniznistafeta. Účastníte se? Pořádáte?
Já už jsem pár knih do knižní štafety poslala a některých štafet jsem se zúčastnila. Musím však říct, že #knihstastafeta pořádána Petrem z profilu @knihstagram byla ta nej - co se obsahu balíčku týče. Přišla mi krabice, po jejímž otevření jsem měla 1) nepořádek na stole, jelikož z krabice vypadaly nadrcené kousky sušeného kvítí a 2) provoněnou celou místnost, takže to za ten nepořádek stálo. Kromě knihy bylo v krabici: dopis s informace, papír s adresami, zápisník na recenze, pro každého z nás bloček, lepíky, propiska, samolepky a hlavně - náramek. No není to krása?
Teď už ke knize, kterou jsem přečetla. Od Aleny Mornštajnové jsem četla pouze Hanu, která mě rozložila po emoční stránce, ale moc se mi líbila. Od Hotýlku jsem čekala něco podobného. Jenže jsem se strašně spletla. Kdybych nepoznávala autorčin styl psaní, myslela bych si, že to napsal někdo jiný. Na můj vkus bylo v knize příliš mnoho postav. Ano, jejich osudy byly propletené, ale to byl možná ten kámen úrazu. Často jsem se ztrácela, byla jsem zmatená. Kdo je to tohle? Jaký má vztah k tomuhle? A nebyl tenhle mrtvý? Nepomáhalo tomu ani to, že někteří své partnery dost často měnili nebo jich měli více najednou.
Ale ještě více než velké množství postav mi nesedl styl vyprávění, který byl místy chronologický a místy retrospektivní. Časové údaje se rychle měnily, jednou jsme byli v minulosti, pak zase v přítomnosti. Nebyl v tom žádný řád, žádná pravidelnost. Několikrát mi trvalo třeba dvě tři stránky, než jsem si uvědomila, že je řeč o postavě, která je momentálně dospělá, dělá tohle a je s tímhle a my se právě dozvídáme její minulost.
Ani samotný příběh mi nepřišel příliš zajímavý. Občas jsem si připadala jako v nějaké reality show. Hlavním protagonistou byl Václav, který se zajímal o auta a běhání. Většina postav patřila do rodiny, která vlastnila rodinný hotýlek, který jim byl za války sebrán, ale mohli jej stále správcovat. Vše se točilo okolo chodu hotýlku, okolo rodinných strastí, osudy postav se proplétaly, někdo umřel, někdo jiný vzal jeho místo apod.
Zkrátka a dobře mi tahle kniha vůbec nesedla, ale neodrazuje mě to v četbě dalších autorčiných knih (ještě mi zbývá Slepá mapa, Tiché roky a novinka Listopád). Snad mi ostatní sednou lépe než tato.
Za účast v knižní štafetě moc děkuji, Petře.
08. 03. 2021
Autor: Amanda Li
Žánr: Literatura světová, pro děti, pohádky
Vydáno: 2021, Egmont
Původní název: Adventures in Moominvalley, 2019
Počet stran: 128
Vazba: pevná vazba
Hodnocení na Databázi knih: 87 %
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
Mumídci. Znáte je? Koukali jste na ně?
Žádný konkrétní příběh ani jméno si už nepamatuju, ale vím, že jsem měla tyhle bílé postavičky ráda ☺️
Dobrodružství v Muminím údolí je krásně ilustrovaná knížka. Někdy jsou ilustrace barevné a přes celou stránku, jindy drobné a černobílé.
Příběh není ucelený, ale je zde pár jednotlivých příběhů, každý z nich vypráví o jiné události. Kniha je tedy ideální na čtení před spaním - nemusíte přečíst celou knihu najednou, ale jen jeden příběh
03. 03. 2021
Autor: Sarah Andersen
Žánr: Literatura světová, komiksy, fantasy
Vydáno: 2021, CooBoo
Původní název: Fangs, 2020
Počet stran: 112
Vazba: měkká vazba
Hodnocení na Databázi knih: 82 %
Mé hodnocení: 3 hvězdičky
QOTD: Upír, nebo vlkodlak?
Za mě rozhodně upír. Miluju knihy s těmito nadpřirozenými bytostmi a četla jsem jich poměrně dost - Stmívání, Vampýrská akademie, Upíří deníky, Večeře s upírem. Takže je jasné, že jsem si Tesáky nemohla nechat ujít.
Na začátek musím říct, že mě dost zklamalo, když jsem knihu dostala. Čekala jsem, že bude v hardbacku, ale přišel mi sešit, ten nejlevnější možný formát. Vůbec se mi to nelíbí a 199 Kč, které za to chtějí, bych upřímně nedala.
Co se týče obsahu, ilustrace jsou hezké a skeče vtipné (většina). Na některých stranách nejde ani o příběh, ale je to jen jeden obrázek, který představuje život vlkodlaka a upírky.
Podle mě si stačí tento komiks přečíst někde na netu, nutně ho doma mít nepotřebujete.
Čekala jsem, že z něj budu více nadšená. Po přečtení se mi komiks opravdu líbil, ale teď už z něj tolik odvařená nejsem. Máte to taky někdy tak?
23. 02. 2021
Autor: Amy Reed
Žánr: Literatura světová, YA contemporary
Vydáno: 2021, Yoli
Původní název: The Nowhere Girls, 2017
Počet stran: 360
Vazba: měkká vazba
Hodnocení na Databázi knih: 78 %
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
Na tuto knihu mě nalákala @bo_okista a @kristiespacilova, které ji četly v originále. Jenže pak kniha vyšla i u nás a já viděla spoustu zklamaných recenzí. Proto jsem se do čtení pouštěla trochu opatrněji, ale nebylo třeba. Zklamaná jsem rozhodně nebyla.
Na začátek chci říct, že tahle kniha pojednává o citlivém tématu - o znásilňování. Pokud tedy nepatříte mezi lidi, kterým o tom nevadí číst, do knihy se nepouštějte.
Chtěla bych vyzdvihnout pestrou škálu názorů na probírané téma. Líbilo se mi, že tu nejsou všichni kluci vykresleni jako násilníci a prasata, která si neváží holek. Ukázali se tu i tací, kteří své přítelkyně milovali a sex s nimi měli z lásky a nenutili je k tomu. Dokonce je i podporovali. Byly tu dívky, které byly znásilněny, a chtěly na tento hrůzný zážitek zapomenout. Vedle nich ale byly dívky, které si to nechtěly nechat líbit. Chtěly, aby za to ti kluci pykali. A pak tu byly dívky, které s tímto problémem neměly - naštěstí - osobní zkušenosti, ale chtěly zabránit, aby se takové věci v budoucnu opakovaly. Toho si cením asi ze všeho nejvíce. Autorka do příběhu vložila hodně feminismu, ale nehodila všechny chlapce do jednoho pytle.
Dále si cením obsazení postavy s Aspergerovým syndromem, díky níž jsem se o této nemoci dozvěděla zase něco více. Přiznám se, že toho o projevech nemoci příliš nevím, ale přišlo mi zvláštní, jak Erin, dívka s Aspergerem, snadno změnila své plány. Měla jsem zato, že je pro ně těžké přizpůsobit se jakýmkoli změnám a měnit svůj harmonogram. Celkově se Erin v průběhu děje změnila a se svou nemocí bojovala. Nevím, jestli je to možné, nicméně se mi líbil její vývoj. Ostatně se mi líbil vývoj všech hlavních postav.
Co bych však knize vytkla, je překlad. V textu se občas objevilo chybné označení Holek odnikud a to Holky odjinud. Dále byl v textu zaměněn notebook a sešit. Jedna z postav vytáhla z batohu notebook a začala v něm listovat. V angličtině slovo notebook znamená sešit, ale u nás je to přenosný počítač, ve kterém se rozhodně listovat nedá. Pak se v textu objevily kostrbaté fráze jako např.: “To rád věřím.” apod.
Ještě jedno malé mínus a tím byly kapitoly s označením “my”. Za mě by bylo nejlepší, kdyby v nich zůstaly jen příběhy a poznámky vedlejších postav. Ale ony tam vystupovaly i hlavní postavy, které však měly i samostatné kapitoly, což mi zkrátka nesedělo.
Oceňuji, že u nás vycházejí knihy s těmito závažnými tématy, o kterých je důležité mluvit. Pokud vám nevadí o nich číst, rozhodně si tuto knihu přečtěte.
Za knihu děkuji Knižnímu klubu, kde si ji můžete zakoupit ve slevě.
12. 02. 2021
Autor: Alexander Gordon Smith
Žánr: Literatura světová, Horory
Vydáno: 2021, Fobos
Původní název: Lockdown: Escape from Furnace, 2009
Počet stran: 296
Vazba: měkká vazba
Hodnocení na Databázi knih:
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
Štítky: thrillery, horory, podzemí, násilí
Do knihy jsem šla s tím, že je to něco jiného, originálního. Něco, co jsem ještě nečetla. Hororová dystopie. Pak je ale kniha přirovnávána k sérii Labyrint, takže zase tak originální to být nemůže, ne?
Opravdu to mělo Labyrint vibe, ale v několika věcech se to lišilo. První odlišností je věk hlavního hrdiny - Alexovi z Lockdownu je pouhých 13 let. Upřímně musím říct, že jsem si ho představovala staršího. I na obálce v odrazu plynové masky vypadá starší (pokud je to tedy odraz Alexe, ale já si myslím, že je). Jeho věku však odpovídal styl vyprávění, který byl dost jednoduchý. Nicméně jeho oči zachytily plno detailů, o které se nebál podělit. A že jich bylo. V některých chvílích byly opravdu děsivé a já si přála, aby si je nechal pro sebe. Jedna scéna mi připomněla smrt Ramseyho Boltona z Hry o trůny (ještě jednou díky, Sanso!).
Další odlišností od Labyrintu je prostředí. V Lockdownu se nacházíme ve Výhni, což je nejtvrdší vězení s maximální ostrahou na světě pro mladé delikventy, které se nachází pod zemí. Když tam někoho zavřou, nikdy se nedostane ven. Pro všechny své blízké a známé jako by umřel. Chlapci tam nejsou sami jako tomu bylo v Labyrintu, tady je s nimi ostraha, která je trestá za porušení přísných pravidel a velmi děsivý správce. Nedýchají čerstvý vzduch, nevidí zapadat a vycházet slunce. Přes den pracují v dolech, v kuchyni nebo drhnou záchody a v noci jsou zavření v cele, která má dva na dva metry. Tohle je opravdové vězení, ze kterého není cesty ven. Ale je tomu tak doopravdy?
Musím říct, že mi jednoduchý styl vyprávění vůbec nevadil. Spolu s krátkými kapitolami děj rychle plynul. Ze začátku jsem se do příběhu opravdu zažrala a bavilo mě Výheň objevovat. Uprostřed knihy se tempo zvolnilo a trochu stagnovalo na místě. Pak ale děj znovu nabral spád a závěrečný cliffhanger to završil. Nemůžu se dočkat 2. dílu!
Za knihu moc děkuju @knihydobrovsky a @kate.valter #spoluprace
Kniha vychází 15. 02. Po kliknutí na logo si ji můžete předobjednat
09. 02. 2021
Žánr: Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno: 2020, Yoli (2. vydání)
Původní název: Unwind, 2017
Počet stran: 304
Vazba: měkká, brožovaná
Hodnocení na Databázi knih: 85 %
Mé hodnocení: 3,5 hvězdičky
Štítky: vzpoura, budoucnost, dystopie
Na tuhle knihu jsem četla tolik chvály! Měla jsem opravdu vysoká očekávání. Od autora jsme už četla Smrtku a Sucho.
Tohle je již druhé vydání, tentokrát vyšlo u Yoli v klasickém paperbacku s novou obálkou, která je naprosto boží! Námět je skvělý. Zákon o životě, který umožňuje poslat děti mezi 13. a 18. rokem na zpětný “potrat” neboli tzv. “rozpojení” je geniální. Jenže… samotný příběh mě už tolika nebavil. Všímala jsem si dost podobných vzorců s knihou Suchou. I zde autor vytvořil v reálném světě nějakou situaci, která ovlivnila část populace. Děti, které jí byly zasaženy, před ní samozřejmě utekly a začal boj o přežití. A v ten moment se projeví pravý charakter každé z postav. Některé jsou laskavé, chtějí v této vypjaté situaci pomoci druhým, někdo jiný zase využije příležitosti, aby všechny zmanipuloval a vnutil jim své názory, stane se jejich vůdcem. Pak se konečně vše vyhrotí a nastane totální chaos. Ke konci se zase tempo zpomaluje a pomyslné nebe se vyjasňuje. Bouřka přešla a zpoza mraků vykukuje slunce.
První čtvrtinu knihy sledujeme děti na útěku. Prchají ze stejného důvodu, ale jejich příběhy se liší. Ty mi přišly nejzajímavější. Útěk z bodu A do bodu B mi nepřišel tak zábavný, ale právě jejich minulost mě bavila, jelikož pak odrazovala jejich činy. Když se dostaly do bodu B, vše se zklidnilo a přišlo hluché místo. To bylo asi tak v polovině knihy. Pak přišel již zmíněný zlom a chaos, ve kterém jsem se celkem vyžívala, protože se konečně dělo něco zajímavého. Konečně jsem netušila, co se stane a jak to dopadne. V jednu chvíli jsem si myslela, že je konec světa, v další zase, že vše bude v pořádku a to se měnilo každým dalším odstavcem. Noa pak přišlo to slunce a na mě až moc idylický konec. Představovala jsem si ho trochu jinak, ale chápu, že se autor připravoval na další díl.
Kolem a kolem to nebyla špatná kniha, jen mi tím vzorcem dost připomínala Sucho. A ano, vím, že tuhle knihu autor napsal dříve než Sucho. Ale kdybych ji četla jako první a pak si přečetla Sucho, zase bych tam tvrdila, že mi připomíná Bez šance. Chápeme se? Nemyslím si, že by autor vykrádal sám sebe, jen má zkrátka zaběhnutý vzorec, ve kterém rád píše. I když musím říct, že u Smrtky jsem se nenudila ani chviličku. Knihu jsem hodnotila 3,5 hvězdičkami, takže je nadprůměrná a další díl (pokud vyjde) si ráda přečtu :)
Za knihu děkuju @knizniklub #spoluprace
Po kliknutí na logo si můžete knihu zakoupit ve slevě.
01. 02. 2021
Autor: B. A. Paris
Žánr: Literatura světová, Thrillery
Vydáno: 2017, Motto
Původní název: Behind Closed Doors, 2016
Počet stran: 264
Vazba: pevná s přebalem
Hodnocení na Databázi knih: 86 %
Mé hodnocení: 4,5 hvězdičky
Štítky: thrillery, advokát, týrané ženy, manželství
POZOR! Článek obsahuje spoilery!
Od autorky jsem už četla Přiveď mě zpátky a Dilema. Obě se mi líbily, proto jsem si řekla, že si musím přečíst i ty předchozí.
Za zavřenými dveřmi mapuje příběh Grace a jejího manžela Jacka, se kterým se seznámila již v pokročilejším věku. Grace má totiž mladší sestru s Downovým syndromem, kvůli níž ji všichni partneři opustili. Ona je však své sestře oddaná a stojí si za tím, že s ní bude bydlet, až dokončí internátní školu. Jack je jiný. Millie si okamžitě zamiloval a ke Grace je nesmírně pozorný. Byla to láska na první pohled. Po půl roce se vzali.
Jenže svatbou se vše změnilo. Jack se jako lusknutím prstu změnil z nejúžasnějšího manžela na toho nejhoršího pod sluncem. O svatební noci se vypařil a ani o sobě nedal vědět. Na líbánkách vyrukoval s krutou pravdou a s jedním nehezkým příběhem z dětství. Tímto dnem se Grace stala vězenkyní. S každým pokusem o útěk jí něco sebral - konvici na čaj, rádio, knihy, ručníky, pero a papír. Došlo to až tak daleko, že Grace žije v jednom pokoji, ve kterém je jen postel. Odpírá jí návštěvy sestry, která je pak moc zklamaná. Ale Grace se nevzdává. Kvůli Millie.
Knihu jsem přečetla za dva dny. Po celou dobu jsem cítila úzkost. Měla jsem chuť Jacka vytáhnout ze stránek a proplesknout ho, zatřást s ním. I když by si samozřejmě zasloužil víc. Naprosto jsem Grace obdivovala. Zvládala to bravurně. Sice se několikrát složila, ale já bych byla uplakaná hromádka neštěstí a troska už od svatby. Rozhodně bych nedokázala to, co ona. Tleskám.
31. 01. 2021
Autor: Wendy Webb
Žánr: Literatura světová, Horory, Thrillery
Vydáno: 2020, Vendeta
Původní název: Daughters of the Lake, 2018
Počet stran: 320
Vazba: pevná s přebalem
Hodnocení na Databázi knih: 88 %
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
Štítky: duchařské romány, vražda, nevěra
Mystery s prvky thrilleru. V knize jsou dvě dějové linky. V jedné - v součastnosti - sledujeme Kate, která si prochází těžkým obdobím. Nevěra, rozvod, odchod z práce. Aby toho neměla málo, v jezeře před domem jejích rodičů se najde mrtvola ženy, kterou Kate vídá ve snech. Před svými problémy utíká k bratranci, který má na starosti rodinný penzion. A tam se začnou dít opravdu divné věci. Ve druhé dějové lince se vracíme do minulosti - o sto let dříve - kdy žili Kateini příbuzní.
Tolik k příběhu. Zprvu, jak už tomu bývá, jsem se neorientovala v postavách, bylo jich moc. Jedni v současnosti, jiní v minulosti. Ale rychle jsem se zorientovala a pamatovala si kdo kam a ke komu patří. Musím říct, že mě zprvu ta minulost tolik nezajímala, ale jak se to začalo přiostřovat a proplétat se současností, byla jsem čím dál tím zvědavější.
V příběhu se samozřejmě vyšetřuje vražda ženy, která byla nalezena mrtvá v jezeře. Postupem času jsem si v hlavě vytvořila verzi, za kterou jsem si stála až do úplného konce. Asi tak 40 stran před koncem jsem nahlas prohlásila: “Já to věděla!” Jenže o pár stran později bylo mé tvrzení vyvráceno. Tak jsem pachatele opět neodhalila, nevadí. Nicméně, vše bylo promyšlené a líbilo se mi jak se vše prolínalo.
Příběh je dosti duchovní. Jsou v něm zahrnuty pověry, na které někteří věří a někteří nikoli. Lidé z minulosti se vrací na tento svět v podobě ducha a pozorují své potomky. Nebo je straší, to záleží. Nejsem duchovně založená, v knize mi to nevadilo. Ale v závěru už mi to přišlo trochu moc. No posuďte sami. Každopádně Dcery jezera jednoznačně doporučuji! Je to opravdu mrazivý příběh.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Knihám Dobrovský, kde si ji můžete pořídit.
29. 01. 2021
Autor: Richelle Mead
Žánr: Romány, Fantasy
Vydáno: 2011, Domino
Původní název: Succubus Blues, 2007
Počet stran: 312
Vazba: měkká
Hodnocení na Databázi knih: 82 %
Mé hodnocení: 5 hvězdiček
Štítky: sukuby, andělé, démoni, erotika, knihkupectví
Nemohla jsem si vybrat lepší první přečtenou knihu letošního roku. Byl jím 1. díl série Sukuba od mé oblíbené autorky Richelle Mead v rámci #ctemerichellemead. V následujících měsících budu číst další díly - každý měsíc jeden - a už se nemůžu dočkat.
Dávala jsem si re-reading po zhruba 8 letech, takže jsem si většinu věcí nepamatovala. Ale bavilo mě to stejně jako napoprvé. Richellein styl psaní mi prostě sedne. Je jednoduchý a čtivý. Nechodí zbytečně okolo horké kaše, nepoužívá sáhodlouhé popisy, jde rovnou k věci. Její postavy jsou vtipné a zajímavé.
Líbilo se mi, že autorka použila “náš” svět, do kterého zakomponovala nadpřirozené bytosti: sukubu, vampýry, démony, skřety a anděly. Seznámila nás s jejich schopnostmi a s jejich životem mezi lidmi. Dále se mi líbila romantická a místy i lehce erotická linka, která se proplétala s vyšetřováním vraždy a přepadeními nadpřirozených bytostí. Ocenila jsem, že jsme se dozvěděli Georgiinu minulost a způsob, jakým se stala sukubou. V příběhu hraje velkou roli knihkupectví, ve kterém Georgina pracuje a spisovatel Seth s jeho knihami.
Pokud jste nedali šanci Vampýrské akademii, protože prostě nemusíte upíry/vampýry nebo si myslíte, že už nespadáte do cílové kategorie, dejte šanci této sérii. Aspoň si přečtěte první díl a pak uvidíte, jestli má cenu pokračovat. Za mě rozhodně ano!
27. 01. 2021
Autor: Alix E. Harrow
Žánr: Literatura světová, Young Adult
Vydáno: 2020, CooBoo
Původní název: The Ten Thousand Doors of January, 2019
Počet stran: 424
Vazba: pevná s přebalem
Hodnocení na Databázi knih: 74 %
Mé hodnocení: 3 hvězdičky
Štítky: příběh v příběhu, rodina, dveře
Tahle kniha je tak krásně napsaná. Autorka využívá květnaté popisy, krásné myšlenky a originální přirovnání.
Grafická stránka knihy je taky skvělá. Barevná obálka, pod kterou se skrývají fialové desky se zlatým klíčem, který je symbolem celého příběhu. Taky milujete, když je pod přebalem něco jiného? Ilustrace na začátku kapitol jsou také velmi povedené.
Co se týče příběhu, je o cestování Dveřmi mezi různými světy. Každý svět má svůj jazyk, zvyky atd. Není to nic originálního, ale taky to nenajdeme v každé ya fantasy. Nachází se tu příběh v příběhu, který mě zprvu moc nebavil a nechápala jsem jeho podstatu. Ale když jsem pak pochopila, musela jsem uznat, že autorka zvolila skvělý způsob. Každopádně by se dal příběh o dost zkrátit. Říkala jsem si, že styl psaní mi vynahradí ne-tolik-zajímavý-příběh, ale bohužel. Zprvu to fungovalo, ale pak už jsem si přála mít dočteno.
Vlastně nevím, jestli vám knihu doporučuji, nebo ne. Ty myšlenky a hra se slovy určitě stojí za to. Ale jestli vám v knihách spíše záleží na příběhu, který má spád a je v něm plno akce a šokujících zvratů, tahle kniha vás moc nepotěší. Takže se rozhodněte sami.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media, kde si můžete knihu zakoupit se slevou.
26. 01. 2021
po kliknutí na fotku budete přesměrování na video
V červenci jsem přečetla celkem 8 knih
Mluvím o knihách:
- Meta od Pavla Bareše
- Spoutáni magií od Richelle Mead
- Na špatném místě od Joye Fielding
- The Queen of Nothing od Holly Black
- Poslední oběť od Richelle Mead
- Pokrevní pouta od Richelle Mead
- Úniková hra od Megan Goldin
- Červená, bílá a královsky modrá od Casey McQuiston
23. 01. 2021
Hlášky a citáty: The Folk of the Air
THE CRUEL PRINCE
"There´s always something left to lose."
"I thought I was supossed to be good and follow the rules. But I am done with being weak. I am done with being good. I think I am going to be something else."
"Here´s why I don´t like these stories: They highlight that I am vulnerable. No matter how careful I am, eventually I´ll make another misstep. I am weak. I am fragile. I am mortal. I hate that most of all. Even if, by some miracle, I could be better than them, I will never be one of them."
"Love is a noble cause. How can anything done in the service of a noble cause be wrong?"
"A spy. A sneak. A liar and a thief. Of course that´s what he thinks of me, of mortals. Of course that´s what he thinks I am good for."
"Because you´re like a story that hasn´t happened yet. Because I want to see what will you do. I want to be part of the unfolding of the tale."
"I know what it is to say the clever thong because you don´t want anyone to know how scared you are. It doesn´t make me like him any better, but for the first time he seems real. Not good, but real."
"Nice things don´t happen in storybooks. Or when they do happen, something bad happens next. Because otherwise the story would be boring, and no one would read it."
"We are children of tragedy."
"He doesn´t care, Jude. He´s never cared. That´s ehat makes him a monster."
"The ood thing about ambition is this: You can acquire it like a fever, but it is not so easy to shed."
"You really do want me. And you hate it."
"It turns out that having kissed someone, the possibility of kissing hangs over everything, no matter how terrible an idea it was the firts time."
_____________________________________________________________________________________________________________________________
THE WICKED KING
"Power is the ability to get what you want. Power is the ability to be the onw making the decisions."
"She is a mirror, reflecting someone I could have been but am not."
"I´m no longer a child, and I don´t need comfort."
"I have heard that for mortals, the feeling of falling in love is very like the feeling of fear. Your heart beats fast. Your senses are heightened. You grow light-headed, maybe even dizzy. Is that right?"
"Kiss me again. Kiss me until I am sick of it."
"A king is living symbol, a beating heart, a star upon which Elfhame´s future is written. Surely you have noticed that since his reign began, the isles are different. Storms come in faster. Colors are a bit more vivid, smells are sharper... When he becomes drunk, his subjects become tipsy without knowing why. When his blood falls, things grow."
"Perhaps I cannot be glamoured, but that doesn´t mean I cannot be broken."
"I wasn´t kind, Jude. Not to many people. Not to you. I wasn´t sure if I wanted you or if I wanted you gone from my sight so that I would stop feeling as I did, which made me even more unkinfd. But when you were gone - truly gone beneath the waves - I hated myself as I never have before."
"The point of a ight is not to have a good fight; it´s to win."
"But then the marriage will take place in the month of never when the moon rises in the west and the tides flow backwards."
"Revenge is sweet, but ice cream is sweeter."
"You must be strong enough to strike and strike and strike again without tiring. The first lesson is to make yourself that strong."
_____________________________________________________________________________________________________________________________
THE QUEEN OF NOTHING
"Prince Cardan will be your last born child. He will be the destruction of the crown and the ruination of the throne."
"We don´t always have a choice in our fate."
"Leaves don´t grow back onto a vine, cracked walnuts don´t fit back into their shells, and girlfriends who´ve been enchanted don´t just wake up and decide to let things slide with their terrifying exes."
"Love is stupis. All we do is break one another´s hearts."
"Do you know what makes people love one another? Well, no one else does, either. But scientists study it, and there´s all this bizarre stuff about phenomones and facial symmetry and the circumstances under which you first met. People are weird. Our bodies are weird. Maybe I can´t help being attracted to her the same way flies can´t help being attracted to carnivorous plants."
"You will be nothing. You are nothing. You come from nothing, and it is to nothing you will return."
"When his bloof falls, things grow."
"It´s ridiculous the way everyone acts like killing a king is going to make someone better at being one."
"It was terrifying watching you fall. I mean, you´re generally terrifying, but I am unused to fearing for you. And then I was furious. I am not sure I have ever beem that angry before."
"You´re already doomed, Queen of Elfgame. You already love him. You already loved him when you questioned me about him instead of your own mother. And you will still love him, mortal girl, long after his feelings evaporate like morning dew."
"Maybe it isn´t the worst thing to want to be loved, even if you´re not. Even if it hurts. Maybe being human isn´t always beeing weak."
"It´s okay to want something that´s going to hurt, I remind myself."
"How do people like us take off our armor? One piece at a time."
"It´s you I love. I spent much of my life guarding my heart. I guarded it so well that I could behave as though I didn´t have one at all. Even now, it is a shabby, worm-eaten, and scabrous thing. But it is yours."
"A king is not his throne nor his crown."
"It is the nature of the child to achieve what a parent can only dream."
"That´s what mortal means. We die. Think of us like shooting stars, brief but bright."
"It´s not easy to help a queen. They´re not supposed to need helping."
"The problem with coming through something terrible and big is that afterward, you´re left feeling all the feelings that you shoved down and pushed away."
Jaký je váš oblíbený citát z této trilogie?
21. 01. 2021
Autor: Colleen Hoover
Žánr: Literatura světová, romány, pro ženy
Vydáno: 2020, Ikar
Původní název: Regretting You (2019)
Počet stran: 392
Vazba: pevná s přebalem
Hodnocení na Databázi knih: 89 %
Mé hodnocení: 4 hvězdičky
Štítky: romantika, matky a dcery, rodina, tragédie, nevěra
V paměti mi utkvěl jeden rozhovor z knihy. Matka se ptá své dcery, jakým jedním slovem by ji popsala. Dcera jí na to odpovídá: “předvídatelná.” A přesně tímto slovem bych i já popsala tuto knihu. Celý příběh byl strašně předvídatelný. Už v první kapitole mi bylo jasné, co se mezi čtyřmi hlavními postavami stane, i když jsem to neodhadla úplně přesně. Bylo mi jasné kdo s kým, kdo je koho atd. Ale i tak jsem si čtení užila a bavilo mě.
Příběh byl čtivý, poutavý, dojemný a bolestný. Sleduje čtyři hlavní postavy - Morgan, její sestru Jenny, Chrise a Jonaha. Poprvé se s nimi setkáváme, když jsou na střední škole. Pak se příběh posune o 17 let a sledujeme i dějovou linku Clary - dcery Morgan a Chrise. Kapitoly se pravidelně střídají od Morgan ke Claře. V Morganiných kapitolách se občas retrospektivně vracíme do jejího mládí.
Nejvíc se mi líbil vztah Morgan a Clary, který se v průběhu měnil a vyvíjel, stejně jako se vyvíjely a měnily ony samy. Zpovzdálí jsem sledovala rodinné drama, hádky, překážky, zápletky, nové lásky, slzy, vztek, šok a všechno možné. Tato kniha emocemi přímo přetéká. Musím se přiznat, že na mě nepůsobila tak silně jako To nejlepší v nás (kniha mě rozcupovala na kousíčky, nemohla jsem přestat brečet) nebo Pravda, nebo lež (byla jsem celou dobu napjatá a zadržovala dech). Nedokážu říct, čím to bylo, ale neprožívala jsem všechna ta utrpení s nimi. Jako bych se jen dívala z vysoké dálky.
Nicméně kniha se mi jako celek líbila. Příběh byl poučný. Zaznamenala jsem si plno myšlenek, nad kterými jsem se sama zamyslela. Velkým tématem tu byla například nevěra a lhaní. Za mě tedy doporučení :)
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Knižní klub, kde si můžete knihu zakoupit ve slevě.
19. 01. 2021
Autor: Sally Green
Žánr: Literatura světová, YA Fantasy
Vydáno: 2020, CooBoo
Původní název: The Burning Kingdoms (2020)
Počet stran: 360
Vazba: pevná
Hodnocení na databázi knih: 82 %
Moje hodnocení: 2 hvězdičky
Tato kniha aspiruje na největší knižní zklamání roku. A to je teprve leden a má 2. přečtená kniha, ach jo. Zloději dýmu pro mě byli jednou z nejlepších knih roku 2019, proto mě propad dalších dílů velmi mrzí.
Příběh se hodně zaměřuje na politikaření, získání moci a boj o území. Autorka umí skvěle popsat bitvu, detailně a krvavě vyprávět o každém pohybu, to se musí nechat. Zloději dýmu byli plní dobře napsaných dialogů, které se někam vypařily. Bavila mě tam většina postav, které mě začaly vytáčet. Mou nejoblíbenější postavou byla Trash, která v každém dalším díle dostávala méně a méně prostoru. V tomto díle disponovala jakousi mocí, ale jinak se nikam neposunula. V druhém díle mě nejvíce bavil vztah Marche a Edyona - jejich konverzace a jiskření. To také zmizelo. Ambrose mě vyloženě vytáčel, protože absolutně zapomněl na své povinnosti a myslel jen a pouze na Catherine. Ze spolehlivého rytíře a ochránce se stal sobecký ufňukánek. A Catherine? Ta si konečně uvědomila, co chce. U téhle postavy vidím největší charakterový posun, ale sympatická mi tedy nebyla.
Co se týče příběhu, jak už jsem řekla, bylo tu plno politikaření a válčení. Dozvěděli jsme se pár nových informací o dýmu a celkově světě démonů, ale mrzelo mě, že toho nebylo více. Přišlo mi, že je to takové upozaděné. Závěr knihy byl příjemný, takové klasické americké zakončení. Kdyby to bylo zfilmované, určitě by všichni zpívali, tančili a objímali se.
Jsem ráda, že už mám tuhle sérii za sebou. Znovu si ji už určitě nepřečtu. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byli Zloději dýmu stand-alone.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji nakladatelství Albatros Media, kde si ji můžete koupit ve slevě.
17. 01. 2021
Vyprávění je jednoduché, čtivé a zábavné. Jsou zde zakomponované různé rébusy a slovní šifry, ve kterých se zmizelá matka vyžívá. Díky nim ji může Enola najít. Mladá dívka se potýká s překážkami. Některé zvládá lépe, jiné hůře. Přimotá se k případu zmizení markýze, který se snaží vyřešit. Jejím hlavním cílem je však najít matku. Povede se jí to?
Na film jsem koukala až po dočtení knihy a v průběhu ho rozebírala s @martinakraus, které tímto děkuji za zpestření, bylo to super :D Ze začátku jsem si říkala, že to nebude tak špatné zpracování jak mnozí tvrdí. Sice hlavní hrdinku udělali o dva roky starší, ale jinak vše odpovídá. Tomu tak bylo asi do 15. minuty filmu. Poté šlo vše do kytek. Nesmyslné přeházení situací; postavy černé pleti, které v té době určitě nemohly vyučovat bojové umění nebo dělat soukromé očko; zbytečné scény a dialogy; chybějící postavy; změny v ději atd. Marťa film dokonce ani nedokoukala.
Možná, že kdybych knihu nečetla, film by se mi líbil. Ale takhle tomu tak nebylo. Jediným plusem bylo herecké obsazení.
Sečteno a podtrženo, doporučuji vám přečíst si knihu, ale pak nekoukat na film. Pokud se na knihu nechystáte, film si klidně pusťte.
Enola Holmes | Případ pohřešovaného markýze
Autor: Nancy Springer
Žánr: Literatura světová, detektivky pro děti a mládež
Vydáno: 2020, Fragment
Původní název: The Case of the Missing Marquess (2006)
Počet stran: 176
Vazba: pevná
Hodnocení: 4 hvězdičky
Štítky: pohřešování, Sherlock Holmes, případ, Anglie
Tato dětská detektivka už jednou vyšla, v roce 2008. Slyšela jsem o ní prvně až v souvislosti se stejnojmenným filmem, který vyšel poměrně nedávno na Netflixu. Nejprve jsem si ale chtěla přečíst knihu.
Příběh je vyprávěn 14 letou dívkou, Enolou, kterou opustila matka na její narozeniny. U služebné jí zanechala dárek, ale žádný dopis na rozloučenou, žádné vysvětlení. Dívka osloví své dva starší bratry, kteří žijí v Londýně, aby jí pomohli. Jedním z nich je známý detektiv Sherlock Holmes. Bratři jsou chladní, lhostejní k matčinu zmizení. Proto se Enola rozhodne utéct a vzít vše do svých rukou.
Vyprávění je jednoduché, čtivé a zábavné. Jsou zde zakomponované různé rébusy a slovní šifry, ve kterých se zmizelá matka vyžívá. Díky nim ji může Enola najít. Mladá dívka se potýká s překážkami. Některé zvládá lépe, jiné hůře. Přimotá se k případu zmizení markýze, který se snaží vyřešit. Jejím hlavním cílem je však najít matku. Povede se jí to?
Na film jsem koukala až po dočtení knihy a v průběhu ho rozebírala s @martinakraus, které tímto děkuji za zpestření, bylo to super :D Ze začátku jsem si říkala, že to nebude tak špatné zpracování jak mnozí tvrdí. Sice hlavní hrdinku udělali o dva roky starší, ale jinak vše odpovídá. Tomu tak bylo asi do 15. minuty filmu. Poté šlo vše do kytek. Nesmyslné přeházení situací; postavy černé pleti, které v té době určitě nemohly vyučovat bojové umění nebo dělat soukromé očko; zbytečné scény a dialogy; chybějící postavy; změny v ději atd. Marťa film dokonce ani nedokoukala.
Možná, že kdybych knihu nečetla, film by se mi líbil. Ale takhle tomu tak nebylo. Jediným plusem bylo herecké obsazení.
Sečteno a podtrženo, doporučuji vám přečíst si knihu, ale pak nekoukat na film. Pokud se na knihu nechystáte, film si klidně pusťte.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatros Media, kde ji zakoupíte ve slevě - tady
Vládci popela