Přeskočit navigaci
Kateřina Horylová

Factory of fulfilled wishes

12. 04. 2019

DreamWorks | Jak vycvičit draka




Celý příběh o mně a Bezzubkovi

Škyťák nám vypráví příběh, jak to vše v Blpu začalo až po to, jak to skončilo. Celé jeho vyprávění doprovází fotky z filmů a ilustrace. Líbí se mi způsob vyprávění, jelikož Škyťák vypráví nám, mluví na nás. Celkově vyprávění pojímá vtipným a zajímavým způsobem, takže i když jsem první dva díly filmu viděla, nenudila jsem se a ráda jsem si oba příběhy připomněla. Kniha má zajímavé písmo, které je neobvyklé, ale čte se dobře. Po grafické stránce je vše v pořádku, nic není příliš přeplácané, vše k sobě ladí a doplňuje druhé. Pro děti je to krásná kniha se zajímavým příběhem a hezkými obrázky. 

 Po kliknutí se fotky zvětší :) 

Knihu můžete zakoupit ZDE
Vydáno:              2019, Egmont
Počet stran:        64 stran
Hodnocení:        4 hvězdičky
Čteno:                 29. března 2019

Úplný filmový průvodce 

Tato kniha obsahuje fakta a zajímavosti ze všech tří filmů. Nejenže se ve zkratce dozvíme příběh, ale v této knize se také nacházejí informace k jednotlivým postavám, drakům a místům. Líbí se mi, že je kniha stejně jako film rozdělena na tři části. Postavy se ve filmu vyvíjeli, rostli a to je zdůrazněno i v knize. Takže jsou tu jednotlivé postavy třikrát, což znamená, že se některé informace často opakují, ale alespoň si je zapamatujete. Ilustrace postav a draků jsou výborné a klidně bych si je i někam vystavila. Co se mi však moc nelíbí je přeplácanost. Pomalu každá stránka má jinou barvu a obrázky v rámečcích mi k tomu také moc nesedí. Myslím si však, že je to akorát můj osobní názor a dětem by se to naopak mohlo líbit. A děti jsou cílovou skupinou této knihy, takže je vlastně vše v pořádku :)




Po kliknutí na fotku se zvětší :)


Knihu můžete zakoupit ZDE

Vydáno:               2019, Egmont
Počet stran:          96 stran
Hodnocení:          3,5 hvězdiček
Čteno:                  29. března 2019


Za obě knihy moc děkuji nakladatelství Albatros Media
https://www.albatrosmedia.cz/
04. 04. 2019

Gwendolyn Clare | Inkoust, kov a sklo


"Politické konflikty popsané v této knize se zakládají na skutečných historických událostech 19. století, ale významně se liší od reálného průběhu sjednocení Itálie. … Veškerá podobnost se skutečností vznikla, protože italská historie je skvělá. Veškeré nepřesnosti vznikly mojí chybou." - Gwendolyn Clare, s. 334



Ink, Iron, and Glass (Ink, Iron, and Glass, #1)Poslední dobou si všímám, že jsou čím dál tím hezčí obálky. Tato kniha je toho zářným příkladem. Z fotky to asi nelze poznat, ale každé jednotlivé slovo má svůj specifický znak. Inskoust je vylitý na celé obálce a vypadá to nádherně; kov má vypadá opravdu jako kov a sklo zase jako sklo. Jsou to nepatrné detaily, kterých si třepa na první pohled ani nevšimnete, ale jsou tam a jsou krásné. Jsem tedy ráda, že se ponechala původní obálka.

Kniha obsahuje věnování, 20 kapitol, epilog, poznámku autorky a poděkování. Poznámky autorů většina čtenářů nečte, ale myslím, že zrovna tahle stojí za přečtení. Ucelí vám chápání celého díla. Ráda bych také zmínila, že u každé kapitoly se nachází citát známých osobností pocházejících z Itálie, což se mně osobně líbí, jelikož mám ráda citáty. A příběh je vyprávěn v er-formě.


"I ta sebehnusnější pravda je pořád lepší než lež." s. 84

Hlavní postavou je Elsa, která pochází z uměle vytvořeného světa a vyrůstá s matkou. Kvůli okolnostem je vhozena do reálného světa, kde je pro ni spoustu věcí velkou neznámou. Ale to by nebyla hlavní hrdinka, aby to vše nezvládla levou zadní. Její matka Jumi v příběhu nehraje příliš velkou roli, ale svým způsobem je důležitá. 
Charles Montaigne vytvořil svět, ve kterém žijí Elsa a Jumi.
Ricciotti Garibaldi je v tomto příběhu padouch, kterého je zapotřebí porazit.
Leo je mechanik, Porzia skriptoložka, Faraz alchymista a dohromady tvoří nerozlučnou partu.  

"Příště se pokusím za dvě minuty vymyslet kreativní řešení a současně ti foukat ego, aby ses necítil ohrožený, když tvoji práci bude dělat holka." s. 132

Na začátku příběhu se nacházíme ve Veldaně, což je světotext, vytvořený Charlesem Montaignem. Vyskytují se tu domy, zemědělství, pitná voda a vše, co je pro život nutné. Občané mají schopnost naučit se jakýkoli jazyk v okamžiku, kdy ho zaslechnou. Nemusejí se zabývat gramatikou, ani se učit slovíčka, což mi přijde strašně super. Vlastně jim nic nechybí, ale něco se začně dít. Else nezbývá nic jiného než tento svět zachránit. K tomu se ale musí vydat do opravdového světa. Myslí si, že vše zvládne sama a ostatních lidí se straní. Zanedlouho však přijde na to, že samotné by jí to trvalo příliš dlouho a času není nazbyt. Proto se skamarádí se svými vrstevníky, kteří se specializují každý na něco jiného a díky kterým může dosáhnout svého. 

Toť k obsahu, více nebudu prozrazovat, abych vám děj nevyspoilovala. Co mi přišlo originální, byl světotext. Stačí vám k tomu speciální kniha a můžete si vytvořit cokoli. Autorka na str. 79 popisuje, jak Elsa vytváří přenosnou dílnu. Musí započítat gravitaci, vzduch, čas. Dále si napsala o nářadí, chemikálie, mechanické součástky a vše si to uspořádala. Navíc se s další takovou knihou dokáže přemisťovat. Nemusí používat žádné dopravní prostředky, stačí jedna jediná kniha. Nebylo by to super? 

Co se týče postav, nedá se říct, že bych si nějakou příliš oblíbila. Elsa mi přišla sympatická a vtipná, kladné postavy jsem měla ráda, záporné ne. Ale nějaký hlubší vztah jsem si k žádné nevytvořila. Abych pravdu řekla, už si ani nevzpomínám, jaké charakterové vlastnosti jednotlivá postava má.  Vím, že mi Porzia občas lezla na nervy, měla jsem smíšené pocity ohledně Lea a Faraz mi přišel takový pohodový kluk. 

Kromě originálního světa kniha neobsahuje nic mimořádného. Na jedné straně stojí parta mladých lidí, která má nějaké schopnosti a na druhé straně stojí padouši, které mají v plánu ovládnout svět a je potřeba jim v tom zabránit. Tohle je takový klasický scénář. Možná by nebylo od věci vymyslet něco nového. Co se týče romantické linky, moc jí tu nebylo, což je pro mě plus.  

"Ve lžích může být leckdy stejné množství pravdy jako ve faktech." s. 201

Gwendolyn Clareová je americká spisovatelka, autorka mnoha povídek, které byly publikovány především ve světově proslulém science fiction magazínu Asimov´s. První díl ze série Inkoust, kov a sklo je její knižní debut.

Orig. Název:                        Ink, Iron and Glass (2018)
Série:                                    Inkoust, kov a sklo (1.)

Žánr:                                    Literatura světová, Fantasy, Young Adult
Vydáno:                               2019, CooBoo
Počet stran:                        304 stran
Překlad:                              Magdaléna Stárková
Čteno:                                 11. - 15. března 2019
Hodnocení:                        3 hvězdičky
Počet chyb:                        13 (překlepy i hrubky)

 

"Myslím, že druhého člověka stejně nikdy úplně nepoznáš. Nikdy nevíš, co se mu honí hlavou." s. 255

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

31. 03. 2019

Kovy | Ovšem | Audiokniha





Kamarádka: Kovymu vyšlo nové video.
Já: Komu? 
Kamarádka: Kovymu. Je to YouTuber.
Já: Aha. To bude asi důvod proč ho neznám. 

Kamarádka: Kovymu vyšla knížka.
Já: Hmm… super. Teď už vychází knížky i Youtuberům? Jak se jmenuje?
Kamarádka: Ovšem.
Já: A o čem je?
Kamarádka: O všem.
Já: Aha... 

O pár měsíců později se Kovy objevil na největší knižní akci - na Humbooku. Když jsem se jako ambasadorka dozvěděla, že tam bude, poslušně jsem to oznámila a dál jsem se tím nezabývala. Jeho knihu jsem neměla v plánu si přečíst a na jeho besedu jsem neměla v plánu jít. A tyto plány jsem splnila. 

Přišel den D a já si užívala jeden z nejlepších dnů na Humbooku. V odpoledních hodinách jsem měla rozhovor s Pavlem Barešem, který si můžete přečíst tady. Zatímco jsem na Pavla čekala, v té samé místnosti probíhal rozhovor s Kovym. Bylo takřka nemožné neposlouchat. V tu chvíli jsem si uvědomila, že Kovy není namyšlený a egocentrický, ale úplně obyčejný kluk, který rád cestuje a pije kávu. Uvědomila jsem si, že jsem se zase řídila předsudky. Kovyho jsem zaškatulkovala k úspěšným Youtuberům, kteří se akorát chlubí svým úspěchem, a odmítala jsem si na něj udělat vlastní názor. 

Nedávno jsem měla tu možnost poslechnout si audioknihu Ovšem, kterou sám namluvil. Šla jsem do toho bez jakýchkoli předsudků a očekávání a byla jsem ohromena a spokojená. Poslouchala jsem při uklízení nebo oblékání, poslouchala jsem spolu s taťkou při vaření. Zapomněla jsem podotknout, že to byla má první audiokniha. Myslím, že kdyby to byla beletrie, asi bych se nedokázala tolik soustředit, ale tohle mi nevadilo. 

Kovyho hlas byl velmi příjemný a klidně bych ho poslouchala stále dokola. Dozvěděla jsem se o něm spoustu nových věcí, jelikož jsem o něm nevěděla zhola nic. Mluvil o svém dětství, o svých rodičích a prarodičích, které miluje, o svých kamarádech a kamarádkách, o cestování, o jídle, o lidech okolo nás, o škole, o jeho kariéře a také o svém coming outu. Celou dobu jsem se bavila a dokonce jsem uronila i slzu. 

Po skončení jsem litovala, že audiokniha není delší. Začala jsem Kovyho sledovat na YouTube a instagramu. Kovy je přesně o rok starší než já (jakože vážně úplně přesně o rok!) a já obdivuji co vše za svůj poměrně krátký život dokázal. Smekám! 

Jestli Kovyho sledujete a ještě jste knihu nečetli, rozhodně vám doporučuji si ji poslechnout. A jestli vůbec netušíte o koho se jedná a nesoudíte Youtubery, poslechněte si ji taky! 

Na kanále HUMBOOK si můžete poslechnout ukázku. Stačí kliknout na fotku níže. 


Co vy a audioknihy?
28. 03. 2019

Adrienne Young | Klan


Ze zimy, krve a pomsty vzešla bojovnice.


Sky in the DeepCo na knize oceňuji nejvíce, je obálka, která upoutá pozornost těch, kteří mají oblibu ve Vikinzích. Při pohledu na ni si vzpomenu na seriál The Vikings, na který jsem koukala a samozřejmě čekám něco podobného. Jsem ráda, že se zanechala původní.

Kniha obsahuje věnování, 47 spíše kratších kapitol, slovník a výslovnost, poděkování a informace o autorce. A přesně takhle mi to vyhovuje a kniha obsahuje vše, co by měla. Mapa by byla ještě lepší, ale v tomto případě nebyla zase až tak potřeba. 

Příběh je vyprávěn v ich-formě z pohledu hlavní dívčí postavy. 


“Vegr yfir fjor.” Honor above life.” 

Příběh je vyprávěn z pohledu Eelyn, mladé dívky z klanu Asků. Žije už jen se svým otcem, jelikož jí matka a bratr zemřeli. Každý den se za ně však modlí a nikdy nezapomene. Je zvyklá bojovat se sekerou v jedné ruce a s mečem v druhé. Její parťačka v boji a nejlepší kamarádka je Mýra, která v příběhu nehraje příliš důležitou roli, je však dobrou a chápavou přítelkyní. 
Iri je bratr Eelyn, který je považován za mrtvého. Smrtelnou ránu však přežil díky Fiskemu a přešel ke klanu Rikiů, což jsou úhlavní nepřátelé. 
Tohle je asi tak vše, co vám dokážu k postavám říci. Žádná z nich nebyla ničím výjimečná, všechny byly ploché a nedokázala jsem si k nim vytvořit jakýkoli vztah. 

“We find things, just as we lose things. If you’ve lost your honor, you’ll find it again.” 

Jak už jsem zmínila na začátku, od této knihy jsem čekala příběh Vikingů. Chtěla jsem boje, krutost, krev a pot. A co jsem dostala? Dva klany, které byli úhlavním nepřítel snad celou věčnost a za celou knihu se střetli v boji snad jen jednou. Vlastně se v příběhu objevily celkem dva boje, které nebyly ani moc detailně popsané. Celá dějová linka se vezla v jedné rovině, nevšimla jsem si žádného gradování, žádné převratné zápletky, kterou bych už předem neočekávala. 

Dále jsou to postavy. V příběhu je jich tak akorát, ale nejsou ničím zajímavé. Jednu byste snad nerozeznali od druhé. Nejsou více propracované ani nedokážu říct, jaký mají charakter. Umím jen určit, jestli jsou "dobré" nebo "špatné", což je také diskutabilní, jelikož pocházejí z rozdílných klanů, takže záleží na tom, kterému jste více přikloněni. Opravdu jsem očekávala neohrožené bojovníky, ale dostalo se mi spíše citlivých a ufňukaných lidí, kteří teda občas někoho i zabijí. Hlavní postava Eelyn mi strašně vadila. Celou dobu oplakávala svého zesnulého bratra (což naprosto chápu), ale když zjistila, že žije, nedokázala překousnout fakt, že přešel k druhému klanu. Cítila k němu nenávist a odsuzovala ho. Co je na tom všem ale nejvtipnější, je to, že ona udělá nakonec úplně to samé! Sakra, to je tak pokrytecké! 

Jestli mě sledujete nebo čtete tento blog delší dobu, určitě víte, že hodně řeším romantické linky. Tady mi přišly naprosto nepochopitelné a totálně předvídatelné. Autorka jde totiž docela sama proti sobě. Tvrdí, jak se dva klany nenávidí, jak by se v prvním okamžiku zavraždili, ale pak se stane něco dočista jiného. Chápu, že nám tím chtěla dát najevo, že všichni jsou lidi, jsou stejní a jsou si rovni nehledě na to do jakého klanu patří nebo jakou mají barvu pleti nebo sexuální orientaci. To oceňuji a schvaluji, ale do tohohle příběhu se mi to prostě nějak nehodilo. Ano, dopadlo to dobře, to se dalo očekávat, ale já bych možná více ocenila tu krutou a krvežíznivou nenávist. 

“I was the ice on the river. The snow clinging onto the mountainside.”


Co mi ale vadilo ze úplně ze všeho nejvíc byly chyby. Ať už syntaktické nebo gramatické. Já chápu, že nikdo není dokonalý a může se přehlédnout, ale aby se tak stalo 83x? Ano, dala jsem si tu práci a každou chybu jsem si zaznamenala. Chybějící slova, přebývající slova, nesmyslně poskládaná věta a hlavně špatné používání "mě" a "mně"! Každá taková chyba mě zasáhla a odháněla mou pozornost od příběhu. 

Abych ale jen nevytýkala, musím ocenit zvyky a tradice obou klanů, které byly odlišné. Každý klan měl jiného boha, jiné zvyky a tak podobně. To se mi opravdu líbilo. Ale ať přemýšlím jak přemýšlím, nevím, co jiného bych na knize ocenila. 

“Home felt an entire world away.”

Adrienne Young je autorka New York Times bestselleru KLAN. Rodilá Texasanka a gurmán se zálibou v historii a cestování ráda navštěvuje antikvariáty a hledá staré knihy. Pokud zrovna nepíše, tak cvičí jógu, pije víno nebo se prochází oblíbeným muzeem. Žije se svým manželem, režisérem dokumentárních filmů, a se svými čtyřmi dětmi na Západním pobřeží. 






Orig. Název:                        Sky in the deep (2018)
Žánr:                                    Literatura světová, Dobrodružné, Young Adult
Vydáno:                               2019, Fragment
Počet stran:                        320 stran
Překlad:                              Ondřej Kratochvíl
Čteno:                                 22. - 25. března 2019
Hodnocení:                        2 hvězdičky
Počet chyb:                        83 (překlepy i hrubky)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!


“I could still see a young Eelyn standing on the beach turned into the wind, a sword in one hand and an axe in the other. I hadn’t lost her. I hadn’t buried her. I’d only let her change into something new.” 

Četli jste knihu? Co na ni říkáte?
Jak jste na tom vy a chyby v knihách?
23. 03. 2019

Chelsea Bobulski | Les


V lese platí tři pravidla: Neopouštěj cestu. Nezůstávej po tmě. Uslyšíš-li volání, jednej.

The WoodVšechny milovníky podzimu tato jednoduchá obálka zaujme a naprosto uchvátí, stejně jako se to stalo mně. Mám ráda to rčení v jednoduchosti je krása. Nepotřebuji žádnou složitou grafiku, stačí mi jeden podzimní list a jsem spokojená. Vynecháme ten detail, že z listu kape krev, což je důležité pro děj. Ale vlastně to té obálce ještě přidává na atraktivnosti, takže to zmínit klidně můžu.
Kniha obsahuje 45 krátkých kapitol, což mi nesmírně vyhovovalo. Příběh se tím stává více napínavějšía rychleji ubíhá. Je psán v ich-formě z pohledu hlavní postavy – Winter. Není zde žádné věnování, poděkování ani informace o autorce, což mě docela mrzí. 

„…moc dobře vím, jak bude můj život vypadat, až dostuduju: budu strážcovat od rána do večera. Tyhle poslední dva roky na střední jsou poslední roky mého života, kdy můžu předstírat, že jsem aspoň trochu normální. A vlastně to ani nejsou celé dva roky. Jen dvacet měsíců. Už mám jen dvě stě čtyřicet dní na to okusit život, který je taky o něčem jiném než o údělu a povinnosti a touze být někým jiným, naprosto kýmkoli, i kdyby na jeden jediný den. A nehodlám se toho vzdát jen proto, že si nějakej poutník chce hrát na babu.“ – s. 46
Winter – Strážce lesa. Odhodlaná, rozumná a upřímná. Tahle holka mi naprosto sedla na svou roli. Na jednu stranu truchlila pro svého otce, na druhou stranu byla však silná a odhodlaná dělat svou práci. Věděla, co je jejím údělem a byla s tím smířená. Se svou matkou měla dobrý vztah, i když se občas neshodly. V hlavě má vše srovnané.
Joe – člen Nejstarších. Není obyčejný člověk, někdo jeho lidu říká Nesmrtelní. „Strýček“ Winter.
Meredith – nejlepší kamarádka Winter. Hodně prostořeká, divoká, bláznivá, přátelská. Správná nejlepší kamarádka.
Henry – poutník z 18. století, jehož rodiče jsou kartografové, členové rady. Henry je slušně vychovaný, pracovitý, mluví spisovně.
Var – vážený, vysoce postavený Nejstarší, kterého zlákala touha po moci, pokusil se svrhnout radu a nakonec byl vypovězen.
„…když se kolem prožene člověk na silničním kole, celý se zapotácí. „Co to prokristapána bylo za obludu?“ … „To je kolo. Nemusíš se bát, neublíží ti.“ … „Tomu se mi nechce moc věřit.“ – s. 89
Nebudu vám lhát, knížku jsem si chtěla přečíst hlavně kvůli obálce. Anotaci jsem si ani nečetla, stačilo mi doporučení Míši z radsi_knihu, která ale nakonec dala knize 2/5. Její hodnocení mě však neodradilo. Lákal mě příběh, ve kterém hraje hlavní roli les a cestování časem. Velmi jsem si oblíbila trilogii Ohnivák, ve které se cestuje mezi dimenzemi a říkala jsem si, že tohle by mohlo být podobné.
Naprosto mě uchvátil svět, který se vlastně ani moc neliší od toho našeho. Winter bydlí v rodinném domě se svou matkou, chodí do normální školy a má normální kamarády. Tohle je její normální život. Ten „nenormální“ tráví v kouzelném lese, kde se nacházejí portály do různých zemí a století. Jejím úkolem je najít poutníka, který se do lesa zatoulal, zjistit odkud pochází a co nejrychleji ho navrátit do jeho doby. Nevypadá to vůbec složitě nebo náročně, ale Winter se jako malá musela hodně učit. Studium vedl její otec, který býval také Strážcem, než sešel z cesty. Winter se učila bojovat, aby dokázala přeprat silnější poutníky a učila se jejich historii, aby dokázala například podle oblečení odhadnout, z jaké doby se do lesa zatoulal. Všechno tohle mi přišlo strašně zajímavé.
„V člověku, který dokáže pokračovat a udělat, co je potřeba, i když už se zdá, že je všechna naděje ztracená, dřímá tichá síla.“ – s. 141
Hodně se mi líbily vztahy mezi postavami. Winter z celého srdce milovala své rodiče. Stále truchlila po otci, se kterým trávila hodně času v lese a vše co umí, se naučila od něj. Snažila se pomáhat své matce, ale také ji chránila před nepříjemnosti týkající se lesa. Její matka totiž nebyla Strážkyně, byla obyčejný člověk. Obyčejná matka, která se bojí o svou dceru. Jejich vztah mi připomínal vztah s mojí mamkou. I když se na něčem neshodly, pořád se měly rády. Dalším vztahem byla Winter a Mer, nejlepší kamarádky. Winter nemohla své kamarádce prozradit nic o svém druhém životě, a tak jí musela lhát a někdy na její život zapomínala, což ji velmi mrzelo. Mer byla však velmi chápavá a tolerantní, nikdy to neměla Winter za zlé. Takhle přesně mají vypadat nejlepší kamarádky. A nakonec je tu vztah Winter a Henryho, který se přitoulal z 18. století. Na začátku se neměli zrovna v lásce, i když se vlastně vůbec neznali. Postupem času si museli začít důvěřovat a hledat k sobě cestu. Samozřejmě se do sebe zamilovali, ale nesměli zapomenout na to, kdo vlastně jsou a hlavně odkud jsou.
Tahle knížka měla snad všechno. Krásnou obálku, krátké a napínavé kapitoly, sympatické postavy a vztahy mezi nimi, skvělý a originální svět, nenáviděníhodného padoucha, smysluplnou zápletku, ne tak úplně štastný konec. Uvítala bych mapu lesa, ale to je už taková drobnost. Nicméně musím říct, že jsem si čtení tohoto příběhu opravdu užila a vystřídala jsem všechny různé emoce a nálady. Smála jsem se, bála jsem se, byla jsem napnutá, něco jsem odhalila, z něčeho jsem byla překvapená, byla jsem dojatá, plakala jsem. Jsem hodně emočně založený člověk a hodnocení knihy se také odráží na tom, co vše ve mně daný příběh vyvolal.
Ráda bych tuto knihu doporučila tomu, kdo by se chtěl podívat do záhadného lesa, který skrývá různé příšery a stíny. Všem, kteří mají rádi cestování časem a kladné a rozumné hlavní protagonistky.
„No, muži tvýho věku v mojí době obvykle ještě nepracujou. Spíš choděj do školy a celej den proseděj v lavici a při obědě se nad hranolkama bavěj, já nevím, o sportu a o kozách.“ … „Taky chodím doma krmit kozy.“ … „Ehm… To je hezký.“ – s. 145
https://cz.pinterest.com/pin/381469030928232285/
Chelsea Bobulski se narodila se ve městě Columbus, Ohio, USA. Vyrostla na pohádkách Walta Disneyho a broadwayských muzikálech. Vystudovala historii na The Ohio State University.
Jako spisovatelka má slabost pro hrdiny se zlomenou minulostí, zvláštním talentem a překážkami, které musí překonat. V současnosti žije v severozápadním Ohiu se svým manželem, dcerou a velmi emotivním křížencem německého ovčáka a labradora. 
Její prvotina Les (The Wood, 2017) u nás vyšla v roce 2019.


Orig. Název:                        The Wood (2017)
Žánr:                                    Literatura světová, Fantasy, YA
Vydáno:                               2019, CooBoo
Počet stran:                        288 stran
Překlad:                              Nika Exnerová
Čteno:                                 16. - 20. března 2019
Hodnocení:                        4 hvězdičky
Počet chyb:                        24 (překlepy i hrubky)

„…voda, co vytéká ze stěny už ohřátá – tak o tom si můžeme nechat jen zdát. Stejně tak o světle, co vyzařuje z drátu a ne z plamene, a o krabici, v níž je možné sledovat hru, aniž by člověk musel opouštět teplo domova a tlačit se v přecpaném divadle.“ – s. 180

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete koupit TU!

„Dokud toho člověka nepoznáš, nemůže ti zlomit srdce. Může zranit tvoji hrdost, jestliže se s tebou rozejde, a když se ukáže, co je to za k*eténa, tak si můžeš připadat jako totální blbka, ale rozhodně se do něj nezamiluješ. Ne pokud je to jenom jeden z tuny žabáků, který musíš políbit, než najdeš svýho prince. – s. 221

20. 03. 2019

Sebastien de Castell | Kouzelnice



Osud má svou temnou stránku

Charmcaster (Spellslinger #3)

Třetí díl série Divotvůrce nese oranžovou barvu. Na obálce se nachází Kellen a nejvíc bad-ass zvířecí postava: Kočkoveverčák Reichis. Kniha krásně ladí k předchozím dílům a vedle sebe vypadají krásně, i když k sobě barevně moc neladí. V tomto případě jsem ráda, že se převzala originální obálka. 

Kniha se dělí na šest částí, na jejichž začátku je vždy nějaká informace o světě nebo postavách: Nesvár, Paměť, Klam, Cesta, Pohled a Pravda.

Příběh je vyprávěn v ich-formě nám již známým Kellenem. Kapitoly jsou poměrně krátké a písmena větší, tudíž se čte docela rychle. 


Postavy vám jistě nemusím představovat. Kellen je pořád vyvrhelem svého lidu. I když je hledaný, není na útěku. Je na cestě, aby našel oběti obsidiánového červa. Jeho věrnými společníky jsou Ferius Parfax, která ho učí; a Reichis, jeho obchodní partner, který stále žízní po lidských očích. V příběhu se objeví i Kellenův otec a sestra Shalla. Vedlejší roli si zahraje Nephenie, kterou známe z minulosti. Naneštěstí se kvůli okolnostem změnila, zocelila se a dospěla. 

"Ne všichni tě nenávidí, chlapče. Existují celé země obývané spoustou lidí, kteří tě ještě nikdy neviděli." s. 20


Sebastien de Castell je úžasný člověk a mohli jste ho vidět na loňském Humbookfestu. Já jsem měla tu možnost ho, spolu s ostatními ambasadory, poznat o trochu více den před ním. Je vtipný a dokonce dokáže říct česky Divotvůrce a kočkoveverka. Také nám prozradil, že třetí díl je jeho oblíbený, a dokonce by si dokázal představit bydlet v zemi, do které se Kellen vypraví. Gitabrie je země úspěšných vynálezů, kam skupina pronásleduje mechanického ptáčka, který by mohl přinést válku. Abych pravdu řekla, čekala jsem od Gitabrie něco víc. Nevím, jestli jsem byla nepozorná, ale vím o ní jen to, že obyvatelé vymýšlejí různé vynálezy. Ráda bych se dozvěděla něco víc. Třeba historii, kulturu nebo něco podobného. 

Děj se odehrává v již zmíněné Gitabrii, kde se celé dění točí okolo mechanického ptáčka. Je to výjimečný vynález, kterým se oživil kov. Pro někoho může představovat roztomilou hračku nebo mazlíčka, někdo jiný ji však může využít jako zbraň. To ale vynálezkyni nenapadlo. Dalším důležitým aspektem je obsidiánový červ, který se člověku zavrtá do oka a ovládne jeho mysl. Kellen takovéto lidi hledá a snaží se je vyléčit, což není jednoduchá záležitost. K tomu všemu je pronásledován a bojuje o svůj život. 

"Ona dala jméno hyeně? Co bude dál? Budeme dávat královské tituly hromadám hnoje?" 
s. 62

Reichis je dle mého nejlepší zvířecí postava ever. Strašně mě baví jeho suchý humor a to, jak je vždy nad věcí a říká přesně to, co si myslí. V předchozích dílech jsem si oblíbila Ferius Parfax, která se stala lektorkou Kellena a provází ho už od samého začátku. V tomto díle mi přišla jiná. Více se uzavřela do sebe a více filozofovala. To mě trochu štvalo, ale nezměnilo se to, že by za Kellena položila život. Co mě potěšilo byl návrat Nephenie, do které byl Kellen zamilovaný. Neph, stejně jako on, utekla od svého lidu a vydala se na cestu na vlastní pěst. Z krásné a poslušné dívky se stala samostatná a tvrdohlavá žena. Její dobré srdce se však nezměnilo a leží na správném místě. 

Cestu Divotvůrce, který neumí kouzlit, jsem si oblíbila. Ráda sleduji dobrodružství nerozlučné a netradiční party. Nezažívám ovšem žádný "wow" efekt, ani žádné přílišné emoce. K této sérii se stavím jako k oddechové četbě, u které nemusím tolik přemýšlet a často se i zasměji. Série se řadí mezi middle grade a možná bych ji i více ocenila, kdybych byla mladší. Tím ovšem nechci říct, že by nebyla pro starší čtenáře. Například Míša z radsi_knihu tuto sérii naprosto miluje. 

"Neměj takový strach ze včerejška - jenom tě nutí zapomenout ocenit dnešek." s. 88


Sebastien de CastellSebastien de Castell byl hudebník, ombudsman, interakční designér, choreograf bojových scén, učitel, projektový manažer, herec a tvůrce strategie produktů. Na svém kontě má fantasy sérii pro dospělé The Greatcoast, která byla nominována na cenu pro nejlepší fantasy v Goodreads, dostala cenu Gemmell Morningstar za nejlepší prvotinu, The French Prix Imaginales za nejlepší cizojazyčnou práci a cenu Johna W. Campbella pro nejlepšího nového spisovatele. Žije v kanadském Vancouveru se svou krásnou ženou a dvěma agresivními kočkami. 



Série:                            Divotvůrce
Díl:                                3. díl
Orig. název:                 Charmcaster (2018)
Žánr:                             Literatura světová, Fantasy, Middle Grade
Vydáno:                        2019, Egmont 
Počet stran:                 432 str.
Překlad:                       Peter Kadlec
Čteno:                          06. - 10. března 2019
Hodnocení:                 3 hvězdičky
Počet chyb:                 4 chyby 


"O čarodějných schopnostech platí jedna smutná pravda: chlapík, který jich má víc, skoro pokaždé vyhraje." s. 227



Čtvrtý svazek s názvem Spoutávač: Kellen a jeho vražedný Kočkoveverčák Reichis jsou sami na cestě a pátrají po tajemném mnišském klášteře známém jako Ebenové opatství. Je to místo, které nezasvěcenci nikdy nemohou najít, a Kellen začíná být zoufalý. Mniši v Ebenovém opatství totiž údajně vědí o černém stínu víc než kdo jiný, a dokonce ho prý umějí i léčit. Potom se však stane něco, co Kellena a Reichise rozdělí. Kellen poprvé čelí světu sám a pronikne do stínové magie mnohem hlouběji, než se kdy odvažoval tušit. 

Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete zakoupit tady

"Občas si myslím, že jsou ve mně dva různí lidé. Jeden z nich je ukňouraný jan´tepský kluk zoufale toužící po věcech, které si jako malý přál: aby byl v bezpečí; aby ovládal vysokou magii svého lidu; aby mohl být se svou rodinou. Ale ten druhý Kellen? Je to psanec - vyvrhel, který předčasně dospěl a k smrti nesnáší bezohlednost, s jakou jeho lid využívá svou magii." s. 255


Co vy a série Divotvůrce?
16. 03. 2019

Sally Green | Zloději dýmu

Kdo zůstane stát, až se dým rozptýlí?

The Smoke Thieves (The Smoke Thieves, #1)Grafická stránka knihy je dle mého názoru na jedničku s hvězdičkou. Krásná obálka, zlaté písmo, fialová ořízka, nádherná mapa a originální obrázky u každé kapitoly, ze kterých poznáte, o jakou postavu se jedná. Co víc si milovník krásných knih může přát? Dokonce si troufám říct, že česká obálka je hezčí než ta původní.

Kniha je psaná v er-formě, tudíž máme vypravěče, který není v ději přítomný. Postupně nám představuje pět hlavních postav a každá kapitola je z pohledu jiné postavy. Pro ještě větší orientaci se na začátku každé kapitoly dozvídáme, kde se dotyčná postava nachází, a můžeme tak sledovat její cestu na mapě, což velmi oceňuji. 


Na obálce knihy je nám prozrazeno, že pro nás bude důležitých pět postav - princezna, voják, lovkyně, zrádce a zloděj. V samotném příběhu není vysvětleno kdo je kdo, ale snadno to odhadnete. Já doufám, že jsem to tedy určila správně a nebudu vám přinášet nepravdivé informace. 

https://cz.pinterest.com/pin/531143349802378089/
První postava, se kterou se setkáváme, je 13 letá Tash - lovkyně. Už čtyři roky dělá návnadu pro démony a spolu se svým společníkem Gravellem loví dým démonů, což je nelegální. Tash je velmi rychlá, nebojácná, tvrdohlavá a platí u ní co na srdci, to na jazyku. Hodně mi připomíná Aryu z Game of Thrones, proto jsem si ji hned na začátku oblíbila. 
Další postavou je Catherine - princezna. Brzy jí bude 17 let a má se vdát za muže, kterého nikdy neviděla. Je odhodlaná tento závazek splnit, i když její srdce tluče pro někoho jiného. Je pokornou a poslušnou dcerou přísného a krutého vládce. Toto se však změní, když se o svém otci a starším bratrovi dozví nehezkou pravdu. 
Ambrose je voják a princeznin ochránce. Ze začátku mi přišel jako taková vedlejší postava, ale později hraje v příběhu důležitou roli. Je neústupný, velmi milý a má smysl pro spravedlnost a čestnost. 
March je jediný přeživší své rasy (Abask) a je sluhou jednoho významného panovníka. Na něj zbyla nálepka zrádce, ale v mých očích tomu tak není. Jednal ve jménu svého lidu, který ovšem už není na živu, ale tomu zůstal věrný a toho si cením. Je zdrženlivý a plachý.
Edyon - zloděj. Ví, že je špatné krást, ale nemůže si pomoct. Kdyby neukradl dým, celý příběh by se vyvíjel úplně jinak. Chlapec je výřečný, vtipný a nachází zalíbení ve stejném pohlaví. 

"Je zakázáno nakupovat, směňovat, získávat, jakkoli si obstarávat, vdechovat, polykat či jakýmkoli způsobem používat dým démonů." - Zákoník Pitorie, Č.I., odst. 43.1


Kniha je označována jako YA Hry o trůny. Zpočátku jsem nesouhlasila, ale po delším uvážení musím říct, že souhlasím. První stejný prvek je styl vyprávění, o kterém jsem už mluvila na začátku tohoto článku. Další podobností je postava Tash, což už jsem také zmiňovala. Další je prostředí - panovníci bojují o země, kterým chtějí vládnout. Nachází se tu Brigantsko, bojechtivá země, které vládne Aloysius, otec Catherine. Je velmi krutý a vše řeší bojem. Může připomínat rod Lannisterů. Na druhé straně je země Pitorie, které vládne bratr Alysia, Arell. Pitorie je velká bohatá země pověstná svými tanci. Úplný opak Brigantska. Do této země se má Catherine provdat a snaží se ukázat lidu, že bude dobrou panovnicí. Naštěstí tu neumírá většina hlavních postav, jak už je běžné v GOT. 

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemůžu přijít na nic, co bych knize vytkla. Autorčin styl psaní je velmi čtivý a pestrý. Nezatěžuje nás přílišnými detaily a dlouhými popisy, ale vše důležité se dozvíme. Svět sám o sobě není nijak originální, ale dým démonů je vítanou novinkou, okolo které se celý příběh točí. S démony se v knize setkáme jen okrajově, ale i tak jsou to zajímavá stvoření, o kterých bych se ráda dozvěděla více. Jednotlivé postavy mají dost prostoru pro svůj vlastní příběh a rozvoj, což se mi líbilo. Asi nejvíce jsem si oblíbila Tash, ale i všechny ostatní jsem měla ráda a zatajovala dech pokaždé, když se dostali do svízelné situace. Nicméně nejlepší věcí byly dialogy. Troufám si říct, že kdyby byla kniha založena pouze na dialozích, neunikla by nám žádná důležitá informace. 

Ráda bych vám řekla něco více k ději, ale obávám se, že bych vám potom prozradila důležité věci a události. Tuto knihu bych doporučila všem milovníkům fantasy a young adult. Fantasy prvků tam nebylo přehršel, a kdyby nebylo démonů, příběh by byl dost reálný, což se mi také zamlouvalo. Více hlavních postav, ale všechny si svým způsobem zamilujete. Okrajová romantická linka a náznak milostného trojúhelníku, na jehož konec jsem zvědavá. Čtivý a napínavý příběh plný emocí. Po dočtení bych nejraději sáhla po druhém díle, ale bohužel ještě nevyšel ani v originále. Tahle kniha je musthave a mustread


"Nic není horšího než zrada. Všichni zrádci musí být odhaleni, usvědčeni a potrestáni." - Zákony a nařízení Brigantska 

Sally Green žije v severozápadní Anglii. Věnovala se nejrůznějším zaměstnáním (placeným i neplaceným) a měla dokonce i povolání, ale nakonec si našla čas, aby zapsala příběhy, které se jí do té doby honily jen hlavou. Ráda čte, prochází se po krajině a snaží se nepít tolik kávy. U nás už jí vyšla trilogie Half Bad.

Série:                                 Zloději dýmu
Díl:                                     1.
Orig. název:                      The Smoke Thieves (2018)
Žánr:                                  Literatura světová, Fantasy, Young Adult
Vydáno:                             2019, CooBoo
Počet stran:                      416
Čteno:                                02. - 06. března 2019 (reading copy)
Hodnocení:                       5 hvězdiček

Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Albatros Media, knihu si můžete zakoupit zde a radila bych vám, abyste tak učinili. 

"Thelonius získal knížectví Calidor od svého otce a odmítl je po králově smrti odevzdat do rukou bratra Aloysia Brigantského. Od té doby spolu bojovali s vášní a nenávistí o to větší, že jim v žilách kolovala stejná krev, jak je pro bratry typické." - s. 43



Zaujala vás tato kniha?
Jste fanoušky Game of Thrones?


07. 03. 2019

Ange | Prokletá krev


"Odhalte temná tajemství skrytá v zákoutích Versailles!"


Sang Maudit

Obálka knihy se dle mého názoru náramně povedla. Podle ní můžeme poznat, že v knize budou hrát roly šaty a vznešenost, ale nebude to úplně růžové, ale spíše temné. Původní obálka svou temnotu skrývá, ale je také moc povedená. 
Kniha je psána v er-formě a je rozdělena na tři části: 
- část první - Versailles; šest dní do korunovace Ludvíka XXIV.
- část druhá - Louvre
- část třetí - Notre-Dame
Dále kniha obsahuje epilog a doslov, ve kterém se dozvíme detaily Bartolomějské noci, která celému příběhu předcházela. Příběh je celkově rozdělen do 61 kapitol. 
Autorka je francouzského původu, což znamená, že i jména jsou francouzská. Ale nezoufejte, na konci najdete výslovnost.


Hlavní postavou celého příběhu je Angie de Noiallesová, dívka dvou tváří žijící dva životy. V jednom je to obyčejná dívka, která chodí do školy a žije se svým otcem obyčejný a nudný život. Ve druhém světě je z ní urozená dáma, která se nachází v žebříčku následníků trůnu. Angie je tvrdohlavá a cílevědomá. Nelíbí se jí tajemství nového světa, a tak se snaží zjistit pravdu a dosáhnout svého. 

V nesnázích jí dělá společnost její nejlepší kamarádka, Clémence Brissotová. Clémence je obyčejná holka, dcera republikána. Nezalekne se a za každou cenu kryje kamarádce záda. 
Kdežto Matthieu Guitton, dlouholetý kamarád, se od dívek vzdaluje. Prozkoumává nový svět svým způsobem a z jiného úhlu pohledu. I přes všechny rozdílné názory a zážitky ale jejich přátelství neskončí.
V příběhu se vyskytuje upír, Filip Orleánský, který je velmi důležitý. Víc vám neprozradím. 
A v poslední řadě tu máme následníka trůnu číslo 1 - Ludvíka XXIV. Je mu pouhých 15 let a brzy se chystá usednout na trůn. Je mu však jasné, že není v bezpečí. 

"Tajemství. Samozřejmě, že měla tajemství. Svůj talent. Svoji intuici, to, že uměla číst emoce. Byl tohle snad ten důvod? Snad kvůli tomu ji chtěli zavraždit?"

Příběh začíná v pondělí 15. září v Paříži, kdy zbývá šest dní do korunovace Ludvíka XXIV. Prvním plusem knihy (kromě obálky samozřejmě) je, že se odehrává v Paříži. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy četla příběh odehrávající se v tomto prostředí. Dalším plusem je zkombinování magie, království a šlechty s moderní technologií. Brzy bude korunován nový král, konají se různé večírky a plesy pro šlechtu, kde se děje něco divného, a zároveň zde jezdí metro a lidé si vše nahrávají a fotí na mobilní telefony. Čekali byste, že tyto věci nebudou fungovat, ale světe div se, oni fungují! A spolu s tím i samotná zápletka, která byla skvěle promyšlená. 

Hlavní postava, Angie, zde hraje významnou roli, což je pro hlavní postavy typické. Líbilo se mi, jak se v průběhu příběhu vyvíjela. Na začátku byla naivní dívkou, ze které se stala odhodlaná, tvrdohlavá a trochu drzá holka. Jen mě trochu mrzelo, že její dva kamarádi nedostali tolik prostoru pro svůj vlastní rozvoj. Clémence mi přišla spíše jako taková pozorovatelka všeho, co se okolo Angie dělo. A Matt byl daleko od nich, ve svém vlastním světě a řešil své vlastní problémy. Ale svým způsobem sehrál také významnou roli. 

Tato kniha byla velmi doporučovaná čtenáři, kteří ji četli ještě před vydáním. Slibovali upířinu a to byl faktor, který mě utvrdil v tom, že si knihu musím přečíst. Myslete si co chcete, ale já prostě upíry miluju! Miluju Vampýrskou akademii, Upíří deníky, Stmívání... Takže jsem byla docela zklamaná, že se v příběhu moc upírů nevyskytovalo. Vlastně tu byl jen jeden, který byl pro příběh důležitý a to Filip Orleánský. Stále si nejsem jistá, co si o něm mám myslet. 

Poslední věcí, o které bych se chtěla zmínit, je romantická linka. Jsem ráda a považuji to za další plus, že žádná romantika tu nebyla nucená a nebylo jí tu příliš. Jedna nešťastná, jedna zakázaná a jedna, která byla spíše poháněna touhou. Ale ani jedna z nich nehrála důležitou roli v ději, byla spíše okrajová a nevadila mi. A takhle přesně to mám ráda já, což neznamená, že to vyhovuje všem. Ale já jsem byla spokojená. 

Když to vezmu kolem a kolem, kniha se mi rozhodně líbila, těším se na další díl a doporučuji ji všem, kdo chtějí zkusit něco nového (kombinace království, magie a moderní technologie). Nečekejte žádnou Selekci ani Stmívání. Tento příběh je originální a udělejte si na něj svůj vlastní názor tím, že si ho prostě přečtete. 



"Mezi světem Angie Morettiové, kde bylo všechno klidné a plné citu, kde byla v roli inteligentní a slušné dospívající dívky, a světem Angeliky de Noiallesové, světem, kde se lidé označením odsuzovali k smrti, kde bylo všechno luxusní, pocity utlumené, kruté."

Ange je společným pseudonymem Anne Guéro (1966) a Gérarda Guéro (1964). Pseudonym je složen z prvních písmen jejich křestních jmen. Jsou autory románů (Legenda o Tyrkysovém lidu) i komiksů. Tento autorský pár je také známý jako G.E. Ranne (Ger + Anne) a G.-Elton Ranne.

Orig. název:                          Sang Maudit (2017) 
Žánr:                                      Fantasy, Young Adult, Dívčí romány
Vydáno:                                 2019, CooBoo
Počet stran:                           440
Čteno:                                     25. 02. - 01. 03. 2019
Hodnocení:                            4 hvězdičky

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatros Media, knihu si můžete koupit zde.



04. 03. 2019

Přečteno a Knižní přírůstky | Únor 2019




V únoru mi začal již čtvrtý semestr, který je zatím časově nejnáročnější. Ve škole jsem okolo 8 - 9 hodin denně, přijdu na koleje, kde hodím sprchu, navečeřím se a dělám úkoly. Až v posteli se dostanu ke čtení a někdy ani na to nedojde. Proto je mé přečteno za tento měsíc poněkud útlé, ale zato je zase bohatá nadílka nových knih. Lednové recenzní novinky se totiž někde zatoulaly, a tak mi přišly až na začátku února

PŘEČTENO 

David Z. Mairowitz | Zámek | 2013, Labyrint | 144 stran | Komiks 
1. února 2019 | bez hodnocení

Na začátku měsíce jsem sáhla po komiksu, který jsem měla už delší dobu půjčený z knihovny. Zámek od Kafky jsem nečetla a to byl podle mého kámen úrazu. Vůbec jsem nevěděla, o co jde a kdo je kdo. Nějaký příběh tam asi byl, ale mně zůstal ukrytý a nepochopený. Tento komiks bych doporučila někomu, kdo už román Zámek četl. 

Renata Štulcová | Tance nág | Rafaelova škola 2 | 2017, Maitrea | 236 stran | YA, Fantasy
1. - 4. února 2019 | 3 hvězdičky

Jak už jsem zmiňovala v recenzi na první díl (tu), příběh bych si více užila, kdybych byla mladší. Cílová skupina jsou, dle mého mínění, čtenáři ve věku 10 - 15 let. V této knize jsme se dozvěděli více podrobností o sestře hlavní hrdinky, Meluzíně. Také jsme se setkali s novým druhem nadpřirozených bytostí - s nágy. Trochu mě rušila změna v časech vyprávění - jednou psáno v přítomném, jindy v minulém čase. Tuto sérii bych doporučila mladším čtenářům, kteří chtějí začít s žánrem fantasy.

František Gellner | Radosti života | 2011 | 84 stran | poezie 
17. - 19. února | 3 hvězdičky

Povinná četba do školy. Považuji se za odpůrce poezie, ale byla jsem celkem mile překvapila. Do čtení jsem se pustila bez předsudků a s (doslova) čistím papírem. Básně měly pravidelný rým, byly jasné a jednoduché, plné narážek na ženské a alkohol. Dokonce jsem jednu z nich zarepovala. Poezie nikdy nebude mým šálkem čaje, ale František Gellner je mou záchranou.

Vic James | Zlatá klec | Temné nadání 1 | 2019, Fragment | 384 stran | YA, Dystopie
15. - 22. února 2019 | 3 hvězdičky

Konečně jsem se mohla pustit do lednových novinek. Na Zlatou klec mě hodně nalákala Míša (@radsi_knihu), a já jsem se bohužel nedočkala takové pecky, kterou jsem očekávala. Ze stylu psaní autorky bylo poznat, že je to její první kniha. Bavily mě kapitoly z pracovního tábora a líbil se mi vývoj Luca, ze kterého se stal odhodlaný mladý muž. Romantická linka byla jasná už na začátku, ale nebyla nijak nucená, spíše byla doplňujícím faktorem. Konec byl překvapivý a přesvědčil mě o tom, že si chci přečíst druhý díl. 


Leigh Bardugo | Prohnilé město | Šest vran 2 | 2018, Fragment | 432 stran | YA, Fantasy
8. - 24. února 2019 | 4 hvězdičky

Ano, vidíte správně. Až teď jsem si přečetla všemi chválený druhý díl oblíbených Šesti vran. Tuto duologii (ze které bude trilogie) naprosto miluju, i když jsem ani jednomu dílu nedala plný počet hvězdiček. Leigh Bardugo píše utahané začátky, ale od druhé půlky to vždy stojí za to. Akce střídá akci. Nejvíce se mi ale líbil vývoj postav a to, že jsme se více dozvídali o jejich minulosti, a tím jsme si k nim vytvářeli hlubší vztah. Naprosto zbožňuju Ninu a její smysl pro humor. Je prostě svá a upřímná. Kvalitní kniha se pozná podle toho, že má skvělé postavy, dobrou zápletku a čtenář se u ní baví a brečí. Tato kniha má všechno. Leigh Bardugo mi zlomila srdce a nevím, jestli jí to někdy odpustím. Nicméně se těším na další její knihy. 

KNIŽNÍ PŘÍRŮSTKY


KOUPENÉ


RECENZNÍ VÝTISKY


SHRNUTÍ

Počet přečtených knih                             3 knihy, 1 básnická sbírka, 1 komiks
Počet přečtených stran                            1 188 stran
Počet přečtených stran za den               42 stran
Průměrné hodnocení                               3 hvězdičky
Počet koupených knih                             4 knihy
Počet recenzních knih                              9 knih
Celková útrata                                           592 Kč


Kolik knih jste v únoru přečetli vy? Která byla nejlepší?
Kolik knih jste si koupili? Kolik korun jste utratili?
Četli jste některou ze zmíněných knih? Jak se vám líbila?
26. 02. 2019

Vic James | Zlatá klec


Na tuto knihu mě nalákala Míša z Radši_knihu, ale její příběh mě zaujal už při oznámení Fragmentu, že budou knihu překládat. Obálka knihy je jednoduchá, ale upoutá vaši pozornost. V popředí ruka s oschlou větvičkou a v pozadí Británie, kde se příběh odehrává. Za mě rozhodně povedená obálka. Příběh je vyprávěn er-formou a vypravěči se střídají, což může být pro některé čtenáře rušivý element.  

Příběh se odehrává v Británii, jak už jsem zmínila dříve. Poznáme Kyneston, kde žijí Mocní, kteří disponují magií nazývanou Síla: "Projevuje se u nepatrné části obyvatel a předává se z generace na generaci. Některé vlohy jsou univerzální, jako třeba schopnost uzdravit sám sebe. Ostatní, jako přeměna, vliv na druhé, vnímavost a uvalení trestu se u každého projevuje jinak." 
Druhým místem, které je středem dění, je Milmoor, pracovní tábor. 


"Kromě Mocných, aristokratů se zvláštními schopnostmi, museli všichni v Británii strávit deset let svého života v pracovních táborech, které stály v blízkosti každého velkého města na severu. Bez platu, bez možnosti odkladu."

V příběhu se vyskytuje veliké množství postav, přesto zmíním jen ty nejdůležitější. 
Rodina Hadleyových se skládá z otce, který se stará o auta; matky, zdravotní sestry; nejstarší dcery Abi, Luka a maláéDaisy. 
Abi je velmi milá a starostlivá dívka. Napadlo ji, že by celá rodina mohla odjet k Jardinovým do Kynestonu a společně si odpracovat nucené práce. Bohužel vše nešlo podle jejího plánu. 
Luke je na začátku nevyzrálý chlapec, ale po čas příběhu z něj vyroste urostlý a rozumný mladý muž.
Daisy je asi deseti letá holčička, která se ze dne na den musí stát chůvou jiné malé holčičky. 

Gavar Jardin je nejstarší z rodiny Jardinových a je dědicem Kynestonu. Je agresivní a namyšlený, ale na svou dceru Libby nedá dopustit a je snaží se s ní trávit každou volnou chvíli.
Jenner je prostřední syn, který ovšem nemá žádnou Sílu. Jeho rodina se za něj stydí, ale to mu nebrání být nejlepším z nich, co se chování týče. Je lidský.
Silyen je nejmladší z bratrů, a také nejsilnější. Pro mě je to nejzáhadnější postava příběhu a věřím, že nás ještě dost překvapí.

"Právě vám začaly nucené práce, a tím pádem se z vás staly bezprávné osoby. Jste majetkem státu. Abych to blíž vysvětlil tady tý malý: znamená to, že už nejste lidi a nemáte vůbec žádný práva. Vůbec žádný."

Musím se přiznat, že jsem od této knihy čekala opravdu hodně, jelikož ji doporučovala Míša z radši_knihu a dala jí, tuším, pět hvězdiček. Uznávám, že svět je originální a má skvělý potenciál, který mi ovšem nepřišel využitý. Jde poznat, že je to autorčina první kniha a že má ještě co zlepšovat. Tím však nechci říct, že by kniha nestála za přečtení, to vůbec ne. Bavily mě kapitoly z pracovního tábora Milmooru, jelikož tam nebyly tak dobré podmínky, jako byly třeba na Kynestonu. Luke se musel obrnit, aby přestál to, co ho potkávalo každý den. A jak už jsem zmínila, z nevyzrálého chlapce se stal muž. Lukova postava se mi líbila ze všech nejlíp, jelikož byl poznat jeho vývoj a na něm jsme si mohli uvědomit, jak vás nucené práce mohou změnit. Dále bych chtěla ocenit romantickou linku, která byla v tomto  případě nepatrná. Sice byla předvídatelná, ale v příběhu nebyla nucená a nevadila mi. 

Autorčin styl psaní mi přišel jednoduchý, ale četl se dobře a příběh mi rychle ubíhal. Akce v Milmooru střídala klidnější části v Kynestonu, ale nemůžu říct, že bych se nudila, i když byly akčnější scény zábavnější a napínavější. V závěru knihy se stala jedna šokující věc, kterou stále nemohu pochopit. Stala se tak rychle a nečekaně. Myslím si, že je to dobrý podklad pro další díl a jsem opravdu zvědavá, jak se vše vysvětlí. 

"Jen s důvěrou je všechno možné. Důvěra ti propůjčí něčí oči, něčí silné paže nebo bystrý mozek. Společně jste mnohem větší."

Knihu vám vřele doporučuji. Nebyla to sice nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla a nezažila jsem při čtení "wow" efekt, ale rozhodně nebyla špatná. 

Vic James pracuje v televizi jako vedoucí vysílání aktuálních událostí a miluje příběhy ve všech podobách. Její programy pro BBC1 vysílaly zpravodajství z prezidentských voleb v USA v roce 2016 i z referenda o vystoupení Británie z EU. Dvakrát byla porotkyní v soutěži časopisu The Guardian Not the Booker Prize. Zlatá klec je jejím prvním románem, jehož koncept vyhrál na Wattpadu hlavní cenu za nejdiskutovanější fantasy knihu. Žila v Římě a Tokiu, momentálně bydlí v Londýně. 

Série:                          Temné nadání
Díl:                              1. díl
Orig. název:               Gilded Cage (2017)
Žánr:                           Romány, Fantasy
Vydáno:                      2019, Fragment
Počet stran:                384
Překlad:                      Milena Hordinová
Čteno:                         15. - 22. února 2019
Hodnocení:                3 hvězdičky

Za poskytnutí knihy děkuji nakladatelství Albatros Media, pořídit ji můžete zde.

13. 02. 2019

Přečteno a Knižní přírůstky | Leden 2019



Zapomněla jsem nafotit všechny knihy, takže se omlouvám, že to tu bude každý pes, jiná ves.


PŘEČTENO

Marissa Meyer | Cress | The Lunar Chronicles (3.) | Feiwel and Friends 2014 | 552 stran | YA, Sci-fi 
26. 12. 2018 - 11. 1. 2019 | 4*
Do série Měsíčních kronik jsem se zamilovala hned při čtení prvního dílu a v tomto případě tomu nebylo jinak. Cress jsem si představovala jako princeznu z pohádky Na vlásku a líbil se mi její převyprávěný příběh. V tomto díle jsem si hodně oblíbila Carswela Thornea a líbil se mi jeho vývoj. Trochu mi vadilo velké množství postav a přeskakování mezi nimi, ale to prostě k této sérii patří. Angličtina je trochu pokročilejší, takže jsem nerozuměla úplně všemu, ale dalo se to domyslet. Nemůžu se dočkat, až si přečtu Winter. 

Marissa Meyer | Iko | Wires and Nerve 1 | Egmont 2018 | 240 stran | Komiks | 11. 1. 2019 | 5 hvězdiček
Komiks Iko se odehrává chvíli po skončení příběhu Winter, takže bych ho doporučovala číst, až dočtete celou sérii Měsíčních kronik. Já jsem se však nemohla dočkat, až si tento skvost přečtu, a tak jsem se do něj pustila dříve. Sice jsem si vyspoilerovala závěr série, ale i tak jsem si čtení užila a všímala si všech různých detailů. Postavy jsem si představovala trochu jinak, než je vystihl ilustrátor. Celý komiks je zbarvený do modré barvy, což se k sérii náramně hodí. Hlavní hrdinkou je androidka Iko, kterou známe již z prvního dílu, Cinder. 
RECENZE



Luke Pearson | Hilda, Hilda a kamenný les a Hilda se vrací | Hilda 1 - 5 | Paseka 2016, 2017 | Komiks 
12. 1. 2019 a 25. 1. 2019 | 5 hvězdiček
O komiksové Hildě jsem četla samou chválu, proto jsem po ní pokukovala při mých návštěvách knihovny. Konečně jsem se dočkala a byly k dispozici všechny tři díly. Do modrovlasé a paličaté holčičky jsem se zamilovala hned na první stránce. Její dobrodružství jsem si užívala. Zavzpomínala jsem si na své dětství a skautské tábory. Grafická stránka těchto komiksů je naprosto boží. Zajímavé obálky, které vás na první pohled upoutají. Krásně barevné předsádky, které bych ráda viděla jako balicí papíry. Jednoduché ilustrace, které jsou propracované do detailů a ty barvy jsou naprosto geniální. Ráda bych si přečetla další knihu o Hildě, která je tentokrát psaná jako beletrie, a také bych se chtěla podívat na seriál.
Brian M. Bendis | Kosmičtí Avengers | Strážci galaxie 1 | Crew | 142 str. | Komiks | 15. 1. 2019 | 3 hvězdičky

Jsem velký fanoušek Marvelu a filmy Strážci galaxie mám strašně ráda. Jsou vtipné, akční a hudba v nich má své čestné místo. Proto jsem měla od komiksu velká očekávání, která nebyla vyplněna. Jednotlivé příběhy na sebe nenavazovaly a poslední měl dokonce i jiné ilustrace a text se tam skoro neobjevil. Byla jsem ráda, že jsem si komiks půjčila v knihovně a nekupovala si ho. Byly by to vyhozené peníze. 

Mary H.K. Choi | Nouzový kontakt | CooBoo 2018 | 320 stran | YA, Romance | 11. - 17. 1. 2019 | 1,5 hvězdičky
U této knihy si můžu sama házet hlínu na hlavu, jelikož jsem se nechala zlákat hezkou obálkou, která mi připomíná klip písničky Love Yourself od Justina Biebera. Očekávala jsem oddechový příběh vysokoškolačky, která se chce stát spisovatelkou. Bylo mi jasné, že se v příběhu romantika objeví, ale předpokládala jsem, že bude v pozadí. Opak byl pravdou. Příběh spisovatelky se odehrával v pozadí, občas se zmínil. Nicméně vztah Penny a Sama byl stěžejním tématem. Asi ještě dlouho budu vzpomínat na to, jak se Penny líbilo jeho teplé podpaží, jak chtěla olíznout jeho poskakující ohryzek a jak jí přišlo strašně sexy praskání kloubů. Tenhle příběh nebyl nic pro mě a dlouho nesáhnu po nějaké romantické knize. 



Neal Shusterman | Smrtka | Arc of a Scythe 1 | Yoli 2018 | 384 str. | YA, Utopie | 17. - 24. 1. 2019 | 5 hvězdiček
Po Nouzovém kontaktu jsem si potřebovala zlepšit čtecí náladu, a tak jsem sáhla po velmi doporučované knize. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem čtení této knihy odkládala. Autorův styl psaní je velmi chytlavý a stránky vám utíkají pod rukama, ani nevíte jak. Geniálně vymyšlený a propracovaný utopický svět, kterému vládnou Smrtky. Realistické postavy, které chybují jako normální lidé. Nejlepší jsou však Smrtky samy. Do tohoto příběhu jsem se naplno ponořila a ještě dlouho ve mně zůstane. Nemůžu se dočkat pokračování, které by mělo vyjít už v dubnu! 

Holly Black | The Wicked King | The Folk of the Air 2 | Little, Brown Books 2019 | 336 stran | YA, Fantasy 
25. - 31. 1 . 2019 | 3,5 hvězdičky
Tuto knihu jsem si předobjednala po dočtení Krutého prince, kterého jsem si i přes všechny kritické ohlasy oblíbila. Měla jsem veliká očekávání, a jak už to tak bývá, byla jsem docela zklamaná. Svazek se dělí na dvě knihy. V první knize se příběh dosti táhne, vlastně se skoro nic neděje. Jde o samé politikaření, tahanice a příběh stojí na dialozích. Troufnu si říct, že by se vše krásně vešlo na 50 stran místo 217. Druhá kniha to však vše zachraňuje. Přišlo mi, jako bych četla úplně něco jiného a konečně to bylo pokračování Kruťase! Příběh se rozjel a akce střídala akci. Ještě více jsem si oblíbila Jude a Cardana, kteří jsou spolu prostě skvělí. Neočekávejte však žádnou romanťárnu, ale pořádnou kruťárnu (haha). Najednou jsem si přála, aby příběh neskončil a pokračoval dál. Bohužel si na pokračování budu muset počkat další rok... 

KNIŽNÍ PŘÍRŮSTKY


Koupené


Vyhrané v soutěži

SHRNUTÍ


Počet přečtených knih                             4 knihy, 5 komiksů
Počet přečtených stran                            2 238 stran
Počet přečtených stran za den               72 stran
Průměrné hodnocení                               4 hvězdičky
Počet koupených knih                             8 knih
Počet vyhraných knih                              1 kniha
Celková útrata                                           1 614 Kč


Kolik knih jste v lednu přečetli vy?
Kolik knih jste si koupili? 






08. 02. 2019

Francesca Hornak | Sedm dní spolu


"Možná že každé rodině by taková společná karanténa prospěla."



Sedm dní spolu je kniha ideální pro vánoční čtení, jelikož se také o Vánocích odehrává. V romantických amerických filmech můžeme vidět, jak jsou Vánoce svátky pohody, míru a časem tráveným s rodinou. Všichni jsou šťastní a mají se rádi. Tento příběh je však realističtější. Ne vše je totiž vždy růžové a sluníčkové. 


Rodina Birchových se ocitá v týdenní karanténě kvůli dceři, která se vrací z oblasti zasažené haagským virem a místo toho, aby si užívali vzájemné přítomnosti, jejich nepříjemná tajemství vyplývají na povrch. 


Děj se odehrává od 17. 12. 2016 do 31. 12. 2016. Jednotlivé dny jsou rozděleny a ve vyprávění se postavy střídají. 

"Je snad něco, co by účinněji ničilo rodiny, vztahy, prostě jakoukoliv domácnost, než internet?" 

Olivii je 32 let a je lékařka. Mladá introvertka, která by se rozkrájela pro všechny ostatní. Nejraději by i o svátcích zachraňovala životy a byla se svým milým, ale místo toho jede za rodinou, ve které se necítí úplně nejlépe. 
Andrew je otec a živí se psaním kritiky restaurací. Jeho sloupky jsou vtipné a velmi známé. Andrew má dobrý vztah se svou mladší dcerou, kterou někdy bere s sebou a zapisuje si její kousavé poznámky. Jeho život se zdá být fádní, ale jednoho dne mu přijde e-mail, který odhalí tajemství z minulosti.
Emma, 60 letá matka, která má zdravotní potíže. Je však diskrétní a nechává si diagnostiku pro sebe. Nechce zkazit rodinnou pohodu svými problémy, které se mohou vyřešit později. 
Phoebe je mladší dcera, která je po šesti letech vztahu zasnoubená a nemohla by být šťastnější. Přes svou sobeckost však nevidí, co se kolem ní děje.


"Vždycky jde prostě o to, jestli člověk mluví, nebo nemluví. O komunikaci."

Příběh rodiny Birchových je velmi realistický a to je na něm asi to nejděsivější. S žádnou postavou jsem se nedokázala sžít, jelikož pro mě byly jejich životy a strasti vzdálené. Nicméně jsem s nimi soucítila a ze všech nejvíce s Olivií, která mi ze začátku přišla strašně chladná a odměřená, ale postupem času mi začala být sympatičtější. Na druhou stranu její sestru Phoebe jsem proklínala celou dobu. Mladší rozmazlená a namyšlená dceruška, která myslí akorát na sebe a nemluví o ničem jiném než o svatbě. Její starší sestra se vrátila z oblasti, kde zachraňovala lidské životy, viděla příšerné věci, ale Phoebe pro ni nemá žádné pochopení, ani trochu empatie. Ale abych jí úplně nekřivdila, i ona se na konci příběhu vyvíjí. Oba rodiče si své problémy řeší každý sám na svém písečku. Od čeho je manželství? Vždyť by se měli vzájemně podporovat a pomáhat si. Kdyby k sobě byli upřímní, mohli se vyhnout spoustě nepříjemnostem. 


"Čím déle je člověk bez sexu, tím méně mu chybí."

Očekávala jsem vánoční oddechovou četbu. Dostala jsem příběh plný tajemství a lží. Uvědomila jsem si, že nic nemůže být dokonalé a trvat věčně. Potvrdilo se mi, že komunikace mezi lidmi je nejdůležitější a že pravda někdy bolí, ale musí být vyřčena. Pamatujte si, že rodina je velmi důležitá a měla by tu pro vás být v těch nejtěžších chvílích. 


Nedá mi to a musím se vyjádřit ke korektuře, která tu však nejspíše vůbec neproběhla. Chápu a uznávám, že nikdo není dokonalý a nějaká ta chyba se v knize vždy objeví. Já jich však v této knize našla hned 19. Od překlepů typu "ona viděl" přes opakování se dvou slov v jedné větě až po gramatické chyby jako "...voda byla buď vařící, nebo vlažná." Kdo mě sledujete delší dobu, ví, že studuji český jazyk, takže určitě chápe, že jsem na takové věci vysazená a bohužel tím kniha ztrácí na kvalitě, i když v tomto případě to není chyba autorky, ale překladu a korektury. 


"Je to zvláštní, že matku člověk nepřestane potřebovat, i když má sám děti. Vlastně ji potom potřebuje ještě víc." 


Francesca Hornak, novinářka a spisovatelka, publikovala v denním tisku i v časopisech - The Sunday Times, The Guardian a dalších. Je autorkou knih History of the World in 100 Modern Objects: Middle Class Stuff (and Nonsence) a Worry with Mother: 101 Neuroses for the Modern Mama. Sedm dní spolu je její první román. 

Orig. název:                       Seven Days of Us (2017)
Žánr:                                   Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:                              2018, Argo
Počet stran:                       392 stran
Překlad:                              Veronika Volhejnová
Čteno:                                  22. - 25. prosince 2018
Hodnocení:                         4 hvězdičky


Za knihu děkuji knihkupectví Kosmas, zakoupíte ji zde

Co vy a vánočně laděné knihy?
Vydrželi byste týden v karanténě se svou rodinou?
04. 02. 2019

Marissa Meyer | Iko




Komiks Iko se odehrává krátce po skončení knihy Winter. Proto bych vám doporučila, abyste si tento svazek přečetli až po dokončení série Měsíční kroniky. Já jsem se do něj pustila po dočtení Cress, a tím jsem si vlastně nechala vyzradit úplný závěr série. Musím se však přiznat, že to bylo předvídatelné a nebyla jsem překvapená. Nicméně i tak se těším, až se do Winter pustím. 

Kresby Douga Holgatea se k příběhu náramně hodí a celý komiks je laděný do modré barvy. Ilustrátor krásně vystihl všechny emoce a události. Celkově je celý komiks nádherně graficky zpracovaný a propracovaný. U některých komiksů se mi stává, že nevím v jakém pořadí mám číst, ale v tomto případě je vše jasné a zřetelné. Dokonce i stránky jsou očíslované, což se ve většině komiksů nevidí. 

Sice jsem si některé postavy představovala trochu jinak, ale i tak jsem nebyla zklamaná. Cinder jsem si představovala trochu drsnější a starší v obličeji. Tady je až moc roztomilá. Kaie jsem si zase představovala jako prince Krasoně, Carswella jsem měla v hlavě trochu obéznějšího (ani nevím proč :D), Wolfa jsem si celou dobu představovala jako člověka, který se ve vlkodlaka proměňuje akorát při úplňku (ovlivněna The Vampire Diaries :D) a Cress jsem měla zafixovanou jako Lociku z pohádky Na vlásku. Jediná Scarlet odpovídá mé představě :) 

V příběhu se tedy objevily všechny hlavní postavy, které známe z předchozích knih. Hlavní postavou tohoto příběhu je Iko, androidka, se kterou jsme se poprvé setkali v prvním díle - Cinder. Už tam jsem si ji oblíbila a jsem ráda, že dostala větší prostor pro svůj vývoj a vlastní příběh. Jejím úkolem je vystopovat zmutované vlčí vojáky, aby se nenarušila mírová dohoda mezi Zemí a Měsícem. Nebyl by to pořádný příběh, kdyby se něco nepokazilo. Navíc nechybí špetka humoru z úst kapitána Carswella Thornea, který je mou oblíbenou postavou. 

Čtení tohoto komiksu jsem si náramně užila a prohlížela jsem si každičký detail. Díky němu jsem se znovu zamilovala do série a těším se na další díl. Tento skvost je nutností pro každého fanouška Měsíčních kronik! 


Za poskytnutí knihy děkuji nakladatelství Albatros Meadia, koupit ji můžete zde

Autor:                              Marissa Meyer
Ilustrace:                        Douglas Holgate
Série:                               Iko
Díl:                                   1.
Orig. název:                    Wires and Nerve (2017)
Žánr:                                Komiksy, Sci-fi
Vydáno:                           2018, Egmont
Počet stran:                    240 stran
Čteno:                              11. 01. 2019
Hodnocení:                     5 hvězdiček


Co vy a Měsíční kroniky?
Jaká je vaše oblíbená postava?
Četli jste komiks Iko?


01. 02. 2019

Série Stmívání


Autor: Stephenie Meyer
Země: USA
Žánr: Romance, Fantasy, Young Adult
Datum vydání: 2005 - 2008




Stmívání(anglicky The Twilight Saga) je série čtyř románů s upíří tematikou americké autorky Stephenie Meyerové. Tyto romány pojednávají období v životě Isabelly "Belly" Swanové, dospívající dívky, která se přestěhuje z Arizony do městečka Forks ve státě Washington ke svému otci Charliemu Swanovi. 



Název:                 Stmívání
Díl:                       1. díl
Vydáno:              2005, Egmont
Počet stran:       408 stran
Čteno:                 2011
Stav:                    čj paperback     
Hodnocení:        5 hvězdiček

Název:                 Nový měsíc
Díl:                       2. díl
Vydáno:              2008, Egmont
Počet stran:       464 stran
Čteno:                 leden 2012
Stav:                    čj paperback     
Hodnocení:        5 hvězdiček

Název:                 Zatmění
Díl:                       3. díl
Vydáno:              2008, Egmont
Počet stran:       480 stran
Čteno:                 leden 2012
Stav:                    čj paperback     
Hodnocení:        5 hvězdiček

Název:                 Rozbřesk
Díl:                       4. díl
Vydáno:              2009, Egmont
Počet stran:       604 stran
Čteno:                 leden 2012; rereading listopad 2012
Stav:                    čj paperback     
Hodnocení:        5 hvězdiček

Název:                 Krátký druhý život Bree Tannerové
Díl:                       novela k románu Zatmění
Vydáno:              2010, Egmont
Počet stran:       192 stran
Čteno:                 duben 2012
Stav:                    čj hardback       
Hodnocení:                        

Název:               Sága Stmívání: Oficiální ilustrovaný průvodce
Díl:         
Vydáno:             2011, Egmont
Počet stran:      530 stran
Čteno:                leden 2015
Stav:                   čj hardback       
Hodnocení:       5 hvězdiček

Podle knižní předlohy byly natočeny stejnojmenné filmy. V hlavních rolích se objevili Robert Pattinson jako Edward Cullen, Taylor Lautner jako Jackob Black a Kristen Stewart jako Bella Swan. 
Stmívání bylo mou první fantasy sérií s upíry, a tím začala má posedlost těmito nadpřirozenými bytostmi. 




Co vy a série Stmívání? 
Četli jste knihy?
Viděli jste filmy?
20. 01. 2019

Mary H. K. Choi | Nouzový kontakt



"No jo, Madison Chandlerová sice ve čtrnácti dostala kaviárovou kabelku Chanel po mámě a v šestnácti Jeep Wrangler, ale měla inteligenci sendviče."

Po dočtení knihy jsem si položila otázku: "Proč jsem si tuto knihu chtěla přečíst?" Odpověď je velmi jednoduchá a povrchní. Oslovila mě obálka, která zcela přesně vystihuje dnešní společnost mladých lidí (ano, do které také patřím). Navíc mi připomíná klip od Justina Biebera k písničce Love Yourself
Další otázka zní: "Co jsem od příběhu čekala?" Po zběžném přečtení anotace jsem očekávala oddechový příběh mladé dívky chodící na vysokou školu, která se chce stát spisovatelkou. Příběh chlapce, který to nemá zrovna v životě lehké. Možná jsem tušila romantiku, ale myslela jsem si, že bude v pozadí, že hlavními tématy bude vysoká škola a spisovatelství. A co jsem dostala? 


"Ti navenek nejkřiklavější lidé jsou uvnitř zároveň nejnudnější. Nic víc než učebnicová smršť nejistoty a narcizmu."


Penny je Korejka. S matkou nemá dobrý vztah, jejich role jsou obrácené - Penny se musí starat o matku, která se někdy chová jako puberťačka. Penny odjíždí na vysokou školu a zjišťuje, že není se svým přítelem šťastná. Chce se stát spisovatelkou, proto chodí na hodiny tvůrčího psaní. 

Sam musel vysokou školu ukončit a začít pracovat na plný úvazek. Měl těžkou minulost, která ho nejspíše poznamenala. Jeho matka je alkoholička a už se s ní moc nestýká. Jeho bývalá přítelkyně vypadá jako top modelka a Sam se zrovna vzpamatovává po rozchodu. Pracuje v kavárně a jeho jedinou náplní je pečení. 

Jude je Pennyina spolubydlící, Sam je jejím "strýčkem". Jude je skvělá kamarádka - je upovídaná a zábavná. Někdy dokáže lézt na nervy, ale vy jí to odpustíte. 

"Hele, užívám život a nemám čas na takové pitomosti, jako je úklid. Kromě toho každý ví, že géniové jsou nepořádní."

Nebylo žádným překvapením, že se Penny a Sam setkali. Významnou roli v tom hrála Jude. Vlastně bych si troufla říct, že to byl jediný důvod, proč se Jude v příběhu objevila. Přiznám se, že začátek knihy pro mě byl docela utrpením. Penny jsem považovala za chytrou a vyrovnanou dívku. Po prvním setkání se Samem jsem však změnila názor. Penny přišla do kavárny, Jude ji seznámila se Samem a Penny si objednala ledovou kávu. Po tomto okamžiku začala Penny uvažovat o tom, jak by se Samem tvořili úžasný pár, jak by s ním chtěla kouřit cigaretu (kterou nikdy nekouřila, ale se Samem by to bylo určitě úžasné). Přišlo jí strašně erotické jeho tetování na ruce, přitahovalo ji jeho horké podpaží a chtěla olíznout jeho poskakující se ohryzek. Po těchto informacích mi došlo, že v ruce držím romantickou knihu. Že budu číst příběh, který nevyhledávám. 

Vztah Penny a Sama se v průběhu příběhu vyvíjel, bohužel ne k lepšímu. Bylo to čím dál tím více divnější a uhozenější. Nebylo to však vše, o co v příběhu šlo, i když to bylo stěžejním tématem. Bavily mě pasáže, kdy Penny chodila na hodiny tvůrčího psaní. Líbil se mi příběh, který Penny psala. Psala o dvojici, které se narodilo miminko, ale brzy umřelo, jelikož jeho rodiče byli závislí na videohře. Ironií bylo, že se jednalo o hru, kde se starali o jiné miminko. Virtuální dítě, Anima, byla v Pennyině příběhu vypravěčem a bavilo mě o tom číst. Škoda, že tam toho nebylo více. 

Dalším tématem příběhu bylo přátelství mezi Penny a Jude. Jude byla milá dívka a skvělá spolubydlící. Problém byla Penny. Měla nízké sebevědomí a byla velmi uzavřená. Nechápala, proč by se s ní Jude chtěla kamarádit a tím ji od sebe odháněla. Jude se však nevzdávala a zůstávala milá a příjemná. V tomto případě platí rčení "pro dobrotu na žebrotu". Líbilo se mi, jak se Jude zachovala a mrzelo mě, že v příběhu nedostala více prostoru. 

Jak už jsem dříve zmínila, Penny měla komplikovaný vztah se svou matkou. Uznávám, že se v některých situacích Celeste chovala jako puberťačka, ale stále to byla Pennyina máma. A myslím si, že to mohlo dopadnout hůř. Penny na ni však byla permanentně naštvaná, nevrlá a drzá. Ocenila jsem však vývoj jejich vztahu. Na konci příběhu si spolu promluvily a všechno si vyříkaly. Byla jsem opravdu ráda, že to takhle mezi nimi dopadlo. 


"Musíš si uvědomit, že nikdo není takový, jakého ho chceš. Nemůžou ti ve všem vyhovovat nebo splňovat miliony tvých požadavků."

Tuto knihu bych doporučila čtenářkám, které mají rády prvoplánovou romantickou linkou a nevadí jim nemístné poznámky typu: "Chtěla bych mu strčit prst do díry u kalhot." Radila bych držet ruce od této knihy pryč těm, kteří čtou stejně jako já fantasy a romantiku v knihách moc nevyhledávají. 

Mary HK Choi je korejsko-americká autorka, redaktorka, televizní a tisková novinářka. Je autorkou Young Adult románu Emergency Contact (Nouzový kontakt). Napsala Marvel Comisc Lady Deadpool 1 a Šanna She-Devil

Originální název:                           Emergency Contact
Žánr:                                                 Young Adult, Dívčí romány
Vydáno:                                            2018, CooBoo
Počet stran:                                      264
Čteno:                                                11. - 17. ledna 2019
Hodnocení:                                       1,5 hvězdičky


Za knihu děkuji nakladatelství ALBATROSMEDIA, knihu si můžete koupit zde
07. 01. 2019

Jozef Karika | Tma


Sám a zcela slepý v promrzlé horské chatě! 
Kdo zabije dřív - tajemný vrah, nebo krutý mráz?
Tma, mráz, hlad... a smrt!

Už po přečtení těchto tří řádků mi přeběhl mráz po zádech. Při čtení této knihy jsem měla strach i sama o sebe, zatajovala jsem dech a modlila se, aby vše dobře dopadlo.

"Každá myšlenka hýřila barvami, jenomže neskrývaly sladkou chuť, ale olověnou pachuť strachu. Každá myšlenka byla jako instantní dávka hrůzy zabalená v křiklavém papírku. Stačí si vytáhnout."

Příběh vypráví o muži, televizním scénáristovi, který si po třech letech manželství potřebuje od své manželky odpočinout. Už půl roku je jejich vztah peklo. Hádají se kvůli maličkostem a nemohou se vystát, ale o rozvodu nepadlo ani slovo. Proto se náš nepojmenovaný hlavní hrdina rozhodne, že se na týden odklidí do srubu v horách na severním okraji Malé Fatry. 

Ideální situace se však zkomplikuje. Ráda bych ještě podotkla, že se vše odehrává okolo Vánoc, což je ještě smutnější. Hlavní hrdina oslepne a ocitá se ve tmě. Představte si tu situaci: Jste úplně sami v chatě, kde není signál, takže si nemůžete zavolat, a navíc máte smart phone, takže ani nevíte, co mačkáte. Mohli byste vylézt z chaty ven a volat o pomoc, jenže široko daleko není žádná civilizace, ani jiná chata, takže by to bylo zcela zbytečné a ještě k všemu byste nemuseli najít cestu zpět do chaty, a tudíž byste venku umrzli, protože na horách je pěkná zima. Nevím jak vy, ale já bych se zbláznila. 

"Naděje se řítila jako naplno rozjetý rychlík, jen co jsem ji vypravil na koleje, nedala se zastavit."

Náš hlavní hrdina neztrácí hlavu, ale spíše rozum. Aby se necítil tak sám, nahrává si svůj hlas na diktafon a představuje si, že s ním mluví diktafon sám, že je to jeho přítel. V příběhu se začne objevoval záhadná postava, která chce našeho hrdinu zabít. Situace se začíná čím dál více vyhrocovat. Cítíte napětí a strach. Bojíte se otočit stránku, protože stejně jako hrdina, ani vy nevíte, co přijde dál. Dokonce se začínáte modlit, aby to už skončilo, aby vše dobře dopadlo. Těmito pocity soucítíte s hlavní postavou, ale zaručeně se nemůžou vyrovnat tomu, co musí cítit on. 

"Pokud ti někdo tvrdí, že umrznutí je příjemná smrt, nevěř mu. Cítíš chlad, prsty, palce, uši i nos máš jako v mlýnku na maso. Zabodávají se do tebe stovky, tisíce jehliček. Cítíš bolest, požírá tě mráz a žvýká tě zaživa, ale ty zůstáváš apatický."

Nechci vám tu vyprávět, co všechno se v příběhu stalo. To si musíte (alespoň byste měli!) přečíst sami. Nejvíce na knize oceňuji autorův styl psaní, jak krásně si umí pohrát s jazykem a užívá neobyčejná přirovnání. Karika není nadarmo označován za mistra strachu a napětí. Jeho styl je velmi čtivý, písmena vám ubíhají pod očima a vy nemůžete přestat číst. Zcela se ponoříte do příběhu a soucítíte s hlavní postavou, až tak dobře umí vyjádřit pocity strachu a bezmoci. I když je situace vyhrocená, autor do textu vloží nějakou vtipnou hlášku, kterou vás rozesměje a uklidní. A hned potom se situaci opět vyhrotí a vy nechápete, jak jste se mohli vůbec zasmát! V knize se také objevují sprostá slova, čehož já nejsem zastáncem. Já sama nemluvím sprostě a u dívek mi to přijde nepřirozené a nevhodné. Ale musím uznat, že k tomuto příběhu se to docela hodilo. Samozřejmě bych se bez nich obešla, ale nebili do očí. 

Ještě bych se však chtěla vyjádřit ke konci, který jsem rozhodně nečekala. Na začátku příběhu jsem si říkala, jak jsem chytrá, když mi věci docházejí dříve, než hlavní postavě a malovala jsem si happy-end. Ale všechno bylo úplně jinak. A takovéto rozuzlení situace jsem opravdu nečekala! V některých místech mi přijde trochu nemožné a nereálné, ale rozhodně bylo originální. A co se úplného závěru týče, tak takhle jsem si ho nepředstavovala...

"Zmítaly mnou horečka i zimnice, střídaly se jako dvě jedovaté milenky."

Tuto knihu bych chtěla doporučit všem, kteří mají rádi thrillery. Všem, kteří se rádi bojí a lekají. Chtěla bych však upozornit, že příběh není pro křehké povahy. V příběhu se vyskytují dost drsné scénky, které jsou opravdu detailně popsané. 

"Vážně, láska dělá lidi mladšími, dokonce dvakrát - poprvé, když se zamiluješ, podruhé, když se od objektu své zamilovanosti po několika letech odloučíš. Zahnal jsem ty myšlenky, protože by mě mohly přivést zpátky k Natálii, a to jsem nechtěl - proč si kazit den."

Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005). V roce 2010 mu vyšla kniha V tieni mafie (česky Ve stínu mafie Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach (česky Argo 2016) a v roce 2015 pak thrillery Tma a Čierna hra: Vláda mafie




Název:                                            Tma
Autor:                                             Jozef Karika 
Žánr:                                               Literatura slovenská, Thrillery
Vydáno:                                          2018, Argo
1. vydání originálu:                      2015
Čteno:                                             16. - 22. 12. 2018
Hodnocení:                                   4,5 hvězdičky



Za poskytnutí knihy děkuji knihkupectví Kosmas - zakoupit ji můžete zde
02. 01. 2019

Nejlepší přečtené knihy v roce 2018


Rok 2018 skončil, což pro nikoho není jistě novinka. Zabrouzdala jsem ve svých přečtených knihách na Goodreads a vybrala všechny, kterým jsem dala 5 hvězdiček. 

Komiksy

Robert Kirkman - Živí mrtví: Staré dobré časy (2009)
Velmi nedávno jsem přečetla komiks Živí mrtví: Staré dobré časy. Podle tohoto komiksu je natočený seriál The Walking Dead. Na seriál jsem nikdy nekoukala, ale po prolistování komiksu v knihovně mě zaujal a odnesla jsem si ho domů. Ilustrace jsou černobílé a hodně propracované. Nejvíce se mi líbilo vyobrazení strachu. Příběh vypráví o skupině lidí, která se snaží přežít. Je o lásce a přátelství. O strachu a beznaději. O zombie a smrti. U nás zatím vyšlo 27 dílů, další se chystají na tento rok a já se do této komiksové série ráda pustím! 

Brian Edmund Posehn - Deadpool 1: Mrtví prezidenti (2016)
Fanouškové Marvel univerza jistě dobře znají černočerveného padoucha, který hází jeden vtip za druhým. Deadpoola. V této komiksové předloze se setkáváme i s dalšími postavami, jako je například Doctor Strange. Ilustrace jsou krásně barevné, postavy mají dokonce odlišnou barvu bublin a písma, abychom jejich promluvy lépe odlišili. Příběh není kdo ví jak převratný, ale nechybí mu vtipnost a originalita. Mám přečtený i další díl, který ovšem nebyl tak dobrý jako tento. Vyšlo u nás 6 dílů a sedmý vyjde letos. 

Roger Stern - Captain America (2016)
Tento komiks jsem pořídila za přijatelnou slevu, když tuto edici prodávali v papírnictvích. Vydání má pevné desky a na hřbetu má znak a číslo. Když posbíráte celou sérii, která čítá 62 knih, vyjde vám obrázek. Captain America patří mezi mé nejoblíbenější hrdiny a ráda jsem si jeho příběh tímto čtením připomněla. Ilustrace jsou barevné, i když musím přiznat, že u Deadpoola se mi líbily více. U tohoto komiksu se mi zase více líbil příběh. Captain America je úctyhodná osobnost. Ráda bych měla jednou celou sérii Nejmocnější hrdinové Marvelu doma. 

Re-reading

Richelle Mead - Vampýrská akademie (2010)
Na začátku roku 2018 jsem se rozhodla, že si domů pořídím celou sérii Vampýrské akademie a přečtu si ji znovu, jelikož se jedná o mou oblíbenou sérii od mé oblíbené autorky. Mezi mé oblíbené díly patří zrovna tyto. Samozřejmě mě baví všechny díly, ale tyto jsem si nejvíce užila. Vím, že má VA své mouchy, ale stejně je to má srdcovka. Akční příběh Rose Hathaway a Dimitriho Belikova. Vampýři, strážci, láska, přátelství, humor a smrt. Je pravda, že kdybych se sérii přečetla poprvé teď, asi by mě tolik neoslovila. Proto jsem ráda, že jsem ji četla ještě na základní škole a tím se zamilovala do autorčiny tvorby. 


J. K. Rowling - Harry Potter and the Prisoner of Azkaban 
Rok bez Harryho Pottera? Nepředstavitelné a nemožné. Rozhodla jsem si však pořídit si toto nádherné anglické vydání a číst HP v angličtině. Sice nerozumím každému slovu, ale jelikož příběh znám, dá se vše domyslet. Navíc si čtením procvičuji angličtinu a učím se nová slovíčka. Chtěla jsem přečíst celou sérii, ale stihla jsem jen 2., 3. a 4. díl, z nichž je tento můj nejoblíbenější a také má snad tu nejhezčí obálku. Příběh určitě nemusím zmiňovat, jen bych chtěla čtení HP v angličtině doporučit všem začínajícím čtenářům v aj a HP fanouškům. 

Young Adult Sci-fi

Claudia Gray - A Million Worlds With You
Autorka Claudia Gray byla (pořád mám nutkání psát letos) v roce 2018 na Humbooku se svou sérií Ohnivák. O autorce jsem nevěděla vůbec nic, o knize Tisíc kousků tebe jsem něco málo slyšela. Přišla mi a já se do ní pustila bez jakýchkoli očekávání a po dočtení jsem byla hodně nadšená. Cestování mezi dimenzemi pro mě bylo novým tématem a dokonce mi ani nevadila romantika v příběhu. Po dočtení druhého dílu, který jsem jako ambasadorka dostala jako reading copy jsem si okamžitě koupila třetí díl v angličtině a nemohla se dočkat, až se do příběhu pustím. Osobně ho musím ohodnotit jako nejlepší díl trilogie. Hltala jsem každou stránku a to, jak autorka příběh ukončila, mě ani ve snu nenapadlo a strašně se mi to líbilo. Prosím vás, přečtěte si tuhle sérii! Třetí díl u nás vyjde u únoru pod názvem Milion světů s tebou, takže máte dost času na to, abyste si přečetli předchozí dva, jestli jste tak už neučinili. 

Young Adult LGBT

Becky Albertalli - Probuzení Simona Spiera (2017)
Na tuto knihu jsem slyšela samou chválu, a tak jsem si ji musela také přečíst. Jedná se o příběh chlapce na střední škole, který je gay, a nikdo to o něm neví. Jednoho dne si začne psát s jiným chlapcem přes soc. sítě a zamiluje se do něj. Ani jeden neví, kdo ten druhý je. Postupně se poznávají a jejich vztah je upřímný a reálný. Samozřejmě nastanou nějaké komplikace, ale vše dobře dopadne. Tento příběh mě ohromil a dojal. Všímavější čtenáři jistě uhodli Blueovu identitu, ale já jsem se nemohla více splést. Každopádně... film jsem ještě neviděla a upřímně se toho bojím. Nicméně, detaily z knihy jsem už zapomněla, tak bych to možná mohla zkusit. U Yoli vyšla kniha znovu s filmovou obálkou a z mnou nepochopitelného důvodu změnili název na "Love, Simon" nebo něco takového. Já už jsem si myslela, že je to další díl. Ale druhý díl nese název "Leah on the Offbeat" a snad u nás také brzy vyjde. 

Young Adult Fantasy

Alice Broadway - Ink. Tajemství kůže (2018)
S touto knihou se na instagramu roztrhl pytel. Četl ji snad každý a já nemohla chybět. Na databázi knih má hodnocení 76% a je pravda, že jsem na ni četla i negativní recenze, ale mně naprosto očarovala. Už jen ta nádherná obálka vás praští do očí, uhrane vás a vy si musíte alespoň pokochat, když už knihu nechcete číst. Navíc ještě obsahuje mapu, což je další plus. Svět mi přišel originální, postavy jsem si oblíbila a příběh se naprosto skvěle četl, takže jsem nemohla hodnotit jinak než plným počtem. Dystopický svět se točil okolo tetování, svět byl hodně propracovaný a měl své vlastní pověsti. Závěr byl hodně překvapující a nemůžu se dočkat, až se pustím do dalšího dílu, který vyšel poměrně nedávno. 

Petra Stehláková - Naslouchač (2016), Faja (2017)
Petra Stehlíková byla další autorkou účastnící se Humbook festivalu 2018. Musím přiznat, že jsem o jejích knihách vůbec neslyšela. Po nadšených odezvách ostatních ambasadorek jsem se pustila do Naslouchače a nemohla jsem být více překvapená. K českým autorům jsem bývala vždy skeptická, ale Petra mi ukázala, že to byla chyba. Naprosto promyšlený dystopický svět s mladou hlavní hrdinkou, která se vydává za chlapce. Příběh se odehrává v Amárii, kde naslouchači zpracovávají nerost zvaný sklenit. Historie/dějepis mě nikdy moc nezajímal/a, ale číst o minulosti tohoto světa mě náramně bavilo. Autorka si dokonce vymyslela vlastní nová slova, která jí zapadají do příběhu a na konci knihy se nachází slovník. Příběh je strhující, akční a napínavý. Jedním z mnoha výhod pro mě byla absence romantické linky. V tomto příběhu hrála více roli rodinná láska a přátelství, loajalita. Tyhle dvě knihy jsou #mustread!!!!

Alžběta Bílková - Z kouře a kamene (2018)
První kniha, kterou jsem obdržela jako ambasadorka Humbooku. Alžběta Bílková vyhrála první místo soutěže Hvězda inkoustu a rozhodně si ho zasloužila. S odstupem času a po přečtení si ostatních recenzí musím uznat, že kniha není bez chyby (ale kdo nebo co ano, že?), ale hodnotím podle okamžiku, kdy jsem knihu četla. Ze začátku jsem se do příběhu nemohla dostat, protože byl stále takový zamlžený, což nasvědčuje i název světa - Šerosvět. Po pár stránkách se ale vše vyjasnilo a já se mohla naplno ponořit do příběhu. Alžběta má skvělý a čtivý styl psaní. S hlavní postavou, Carys, jsem se sice neztotožnila, ale byla mi sympatická. Líbilo se mi, že nedokázala vše lusknutím prstu, ale musela pro to něco udělat. Závěr byl lehce předvídatelný, ale i tak jsem po dočtení prahla po pokračování, které doufám přijde. S Alžbětou jsem se setkala osobně a je to velmi sympatická mladá žena. Poprvé jsem ji viděla na Humbook Stagei na Světě knihy, kde povídala o své knize. Podruhé jsem ji potkala na autorském čtení Anny Musilové a Thea Addaira, kde jsem si s Alžbětou povídala o knihách a bylo to moc fajn. Těším se na další autorčinu tvorbu. 

Klasika

Karel Čapek - Hordubal, Povětroň a Obyčejný život (2016)
Mým knižním předsevzetím bylo přečíst každý měsíc jednu klasiku. Bohužel jsem to nedodržela, ale nějaké ty klasické příběhy jsem si přeci jen přečetla. Nejlepší z nich byl tento soubor 3 příběhů, které mezi sebou nemají spojitost. Karel Čapek je mým oblíbeným českým autorem a postupně bych si chtěla přečíst všechnu jeho tvorbu. Tuším, že poprvé vyšla tato trilogie v roce 1956, ale téma příběhů je stále aktuální - strach z osamělosti, potřeba lásky a touha po něčem, co nás přesahuje. Každý příběh je svým způsobem specifický a nedokáži říct, který se mi líbil nejvíce. Také jsem o této trilogii četla, že se jedná o vrchol autorovy tvorby. Čapkův styl psaní se mi velice líbí, dokáže si hrát s českým jazykem. Jestli vás baví klasika, rozhodně sáhněte po této knize. 

A to je vše. Představila jsem vám 14 knih, které jsem hodnotila v roce 2018 pěti hvězdičkami. Za nejlepší knihu 2018 považuji Naslouchače, v těsném závěsu je pak Faja a 3. díl série Ohnivák. 

Jaká byla vaše nejlepší kniha roku 2018? 
28. 12. 2018

Jaroslav Foglar | Chata v Jezerní kotlině


"Nechť srdce naše v bratrství se spojí a cesty nic zlého nezkříží a nerozdvojí. To si slibujeme, to si slibujeme!"


Dobrodružný příběh o velkém chlapeckém přátelství. Celý život Pavla Zemana se změní po smrti jeho otce, slavného boxera. Spolu s maminkou se odstěhuje do malého města, do Spálených mlýnů. Začne chodit do nové školy, kde nikoho nezná. Bohužel se nesetkává se vřelým přijetím od spolužáků, a proto se cítí v novém prostředí sám. Bloudí po městě, až narazí na opuštěnou kotlinu s jezírkem, kam začne chodit pravidelně. Jednoho dne na svém tajném místě narazí na Ludvu, který s ním chodí do třídy. A tím začíná velké přátelství v Jezerní kotlině, jak si chlapci kotlinu sami pojmenovali. 

Pavel Zeman je syn zesnulého boxera. Otec si představoval, že jeho syn půjde v jeho šlépějích, proto umí Pavel boxovat a má atletickou postavu a celkově je hodně sportovně založený. Krom toho je to úplně obyčejný chlapec, který ovšem hledá přítele. Ludva je velmi vyspělý a chytrý chlapec. Má vytříbenou slovní zásobu a dokonce píše i vlastní knihu. Nese název "Zavřená kniha", která byla založena v knize Chata v Jezerní kotlině. Je to příběh o indiánech, na který si chlapci občas hrají. Chlapci se i přes své rozdílnosti spřátelí a zpečetí své přátelství indiánskou přísahou. 

"Co s nimi ale pro pět ran do hlavy a jednu do hřbetu budeme dělat?"

Tato kniha byla poprvé vydána v roce 1939 v nakladatelství Olympia. Tento rok se nakladatelství Albatros Media rozhodlo knihy Jaroslava Foglara vydat v novém kabátě, s aktualizovaným jazykem a s krásnými ilustracemi. Knihu Chata v Jezerní kotlině ilustroval Pavel Čech a všechny ilustrace jsou nádherné. Některé jsou na dvoustraně a jsou krásně barevné, jiné zabírají jen půl stránky a jsou jednobarevné. Nádherně dokreslují příběh. 

Jak už jsem psala, i jazyk byl aktualizován, aby se dětem příběh lépe četl. Ovšem oslovení "hoši" v příběhu zůstalo, což je pro autora typické. Co mi přišlo nepřirozené, bylo vyjadřování chlapců. V knize nebyl uveden jejich věk, ale řekla bych, že jim mohlo být něco mezi deseti až třinácti lety. V tomto věku hovořili chlapci velmi spisovně a kultivovaně jako dospělí, což mi přišlo trochu nucené a nepřirozené. 

"Stiskl mu silně ruku. Chvíli stáli a hleděli si navzájem poctivě do očí, muž a chlapec, každý se svými starostmi, tak odlišnými od starostí druhého. Ale v té chvilce si rozuměli."

Naopak oceňuji apelování na dětskou morálku. V knize bylo nejednou zmíněno, že si chlapci musí udělat úkoly, učit se a připravit se na druhý den do školy. Pavel před maminkou nic netajil, se vším se jí svěřil a vždycky věděla, kam její syn šel. Na druhou stranu mě docela udivilo, když se chlapci rozhodli, že celé prázdniny stráví v Jezerní kotlině a jejich rodiče vlastně vůbec nevěděli, kde se toto místo nachází. Ani jednou je nepřišli zkontrolovat, ani jednou chlapci nemuseli přijít domů. Sami si chodili nakoupit, sami si postavili chatku z bedýnek a sami si vařili na kamnech. 

Toto své rozhořčení jsem sdílela na instagramu, kde mi přicházely odpovědi, že tyto věci byly v době, kdy kniha vyšla, úplně běžné. Je pravda, že jsem si představovala dnešní chlapce a vlastně i sebe, jak bych takové věci v tomto věku zvládla. Líbí se mi pomyšlení, že bych ve svých 13 letech postavila chatku, kde bych strávila celé prázdniny se svou kamarádkou. Ale stejně mi nejde do hlavy, že se o ně rodiče nebáli. 

"Nikdy mezi nimi nepadlo jediné zlé nebo neslušné slovo. Chovali se k sobě opravdu rytířsky, tak, jak by spolu měli jednat všichni hoši na světě."

Příběh celkově hodnotím jako velmi kladný. Více bych si ho užila, kdybych byla ve stejném věku jako hlavní postavy, ale i tak jsem si čtení užila a ráda jsem zavzpomínala na své dětství na skautských táborech. Bylo by super, kdyby takhle vypadalo dětství každého dítěte. Moc se mi líbilo přátelství mezi chlapci, které bylo zcela upřímné. Žádný z nich nevyužíval toho druhého, o vše se dělili a oba přikládali ruku k dílu. Přesně takhle by se k sobě měli chovat všichni. I mezi chlapci to jednu chvíli trochu skřípalo a přestali se bavit, ale změna názorů a priorit k pubertě patří. Jak to u pravého přátelství bývá, dali se zase dohromady. 

Knihu bych doporučila mladším čtenářům, kteří mají rádi dobrodružné příběhy, přátelství, napětí a nebojí se. 


Jaroslav Foglar. Spisovatel, šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed, významný metodik, dlouholetý skautský vůdce 2. oddílu Praha. Své zkušenosti, nápady a programové tipy nabízel ostatním prostřednictvím časopisů a později knih na pomezí příběhu a metodické příručky, jako byly Kronika Ztracené stopy či Náš oddíl. První povídka Vítězství mu vyšla ve Skautu Junáku již v prosinci 1923. O deset let později ve stejnojmenném časopise publikoval na pokračování román Boj o první místo. A pak v rychlém sledu následovali Hoši od Bobří řeky, Přístav volá a dvě desítky dalších. Ty se spolu s mnoha povídkami a komiksy v čele s Rychlými šípy staly nejpodstatnější četbou pro několik generací mladých lidí. Jeho odkaz včetně autorských práv spravuje Skautská nadace Jaroslava Foglara.

Autor:                             Jaroslav Foglar
Žánr:                               Dobrodružné, Literatura česká
Vydáno:                          2018, Albatros
1. vydání originálu:      1939
Počet stran:                   240 stran
Ilustrace:                        Pavel Čech
Čteno:                              6. - 16. prosince 2018
Hodnocení:                    4 hvězdičky


Zakoupením této knihy podporujete výchovu dětí a mládeže v duchu skautských ideálů prostřednictvím Skautské nadace Jaroslava Foglara (www.skautskanadace.cz). 

Za knihu děkuji nakladatelství Albatros Media. Můžete ji zakoupit ZDE


27. 12. 2018

Marie Doležalová | Jeden kopeček šmoulový


"Život není to, co jsme si původně představovali. Spíš je to všechna ta improvizace okolo."


Devadesátá léta. Období, do kterého jsem se narodila, ale zase tak moc si ho nevybavuji. Proto jsem si chtěla přečíst knihu od Marie Doležalové - Jeden kopeček šmoulový. Kniha je rozdělena na čtyři části (Trutnov, Karviná, Sezemice a život). V každé části nám Maruška popisuje příběhy z jiného prostředí. 

V první části, Trutnov, nám vypráví své dětství na sídlišti, jak se poznali její rodiče a vtipné historky o lyžování. V druhé části, Karviná, nám vypráví o dědečkovi a babičce z matčiny strany. Příběhy z dětství a jak se prarodiče seznámili v kadeřnictví. Ve třetí části, Sezemice, nám vypráví o prarodičích z otcovi strany. O kapustičce v polévce, kterou nikdo neměl rád. O kolotočích, na které je děda nechtěl brát, ale nakonec ho vždycky přemluvili. I v této části nesmělo chybět seznámení prarodičů. V poslední části, život, už vypráví náhodné příběhy, které se nikam nevešly. O pejskovi, ohňostroji a Vánocích. 

"Když máte ve svém srdci nějakou touhu, vždycky za ní jděte. Ano, tohle nás učí každý druhý hollywoodský film. Ale život ve městě plném lyžařů mě naučil jinou důležitou věc. Když ve svém srdci nějakou touhu nemáte, tak za ní určitě nechoďte. Určitě vám to nepůjde. Nebude na to mít trpělivost."

Určitě jste už na knihu narazili v knihkupectví. A jestli ne, tak se po ní podívejte. Je to devadesátkový skvost! Marie Doležalová má úžasný talent dostat své myšlenky a vzpomínky na papír tak, že se naprosto ponoříte do příběhu a přijde vám, že jste ho prožívali spolu s ní. Je naprosto úžasný člověk, který má v hlavě pořádek, má smysluplný žebříček hodnot a krásné vzpomínky na své blízké, o které se s námi podělila. V knize najdeme mnoho hlubokých myšlenek, nad kterými jsem se pozastavovala a přemýšlela. Maruška si uvědomuje, jak je rodina důležitá a apeluje na nás, abychom si svých blízkých vážili. Z jejích slov a příhod sálá láska. 

Slova jsou důležitá, ale kniha by nebyla úplná bez šikovné Elišky Podzimkové, která se postarala o vizuální stránku knihy. Už jen samotný kabátek je naprosto originální a nádherný. A co teprve uvnitř. Nádherné ilustrace a obrázky, které jsou typické pro devadesátkové období. Není to kýčovité, je to naprosto geniální! Nemůžu přestat listovat knihou a kochat se tou nádherou. Na obrázcích jsou staré předměty jako film, kružítko, žvýkačky, špekáčky, brýle a staré obrazy. Některé věci si vybavuji, ale jiné zase obdivuji. 

"Stačí jeden jediný týden, a máma, která je tak samozřejmá jako seriál v televizi a tak normální jako prostě mámy jsou, je najednou tak hrozně daleko a člověk si tajně v duchu přeje, aby byla blízko."

Neřekla bych, že je kniha jen pro ty, co vyrůstali v devadesátých letech. Já jsem například žila jen tři roky v tomto období a i přes to jsem si čtení této knihy užila. Nicméně, mladší čtenáři by z četby nemuseli nic mít. Proto bych tuto knihu doporučila čtenářům, kteří se chtějí o této době dozvědět něco víc. Jak lidé žili a jak se měli. Jak se k sobě chovali a v jakých podmínkách vyrůstali. Nejedná se o žádný historický dokument, ale o krásné příběhy vyprávěné mladou dívkou. Kniha ve mně zanechala nostalgii a chuť se do dětských let vrátit. Děkuji, Maruško! 

"My dospělí často žijeme tak, že čekáme na něco, co nás udělá šťastnými. Netrpělivě vyhlížíme svůj cíl, spěcháme za ním den za dnem a nakonec si vůbec nevšimneme, že už se to všechno stalo. Pořád jsme něco tak usilovně vyhlíželi, že jsme si nestihli všímat toho, co se doopravdy dělo."

Marie Doležalová je česká herečka a blogerka.
Psala blog Kafe a cigárko o životě herečky, který získal Literu za blog roku v rámci cen Magnesia Litera 2015. Na podzim roku 2015 vyšel blog knižně, o rok později vyšel i jako audiokniha, načetla jej sama herečka. V roce 2017 se dočkal seriálového zpracování. Napsala také několik textů pro časopis Reportér.
 



"Štěstí totiž není nikdy vidět úplně zblízka. Když se na něj díváte moc upřeně, nikdy ho neuvidíte. Tváří se jako něco běžného, co je zadarmo a nemá to žádnou cenu. Teprve z nadhledu a odstupu vidíte, jak moc umí obyčejné chvíle zářit a kolik znamenají. Dotek milované ruky, společná večeře, slunce, vůně, legrace, šeptání, mlčení, hudba, hvězdy, spánek a smích."

Autorka:                Marie Doležalová
Žánr:                      Pro ženy
Vydáno:                 2018, Motto
Počet stran:          192 stran
Čteno:                    2. - 6. prosince 2018
Mé hodnocení:     4 hvězdičky


Za poskytnutí knihy děkuji nakladatelství Albatros Media a můžete ji pořídit ZDE! 


"Naše děti budou mít na kabelovce tisíc programů, my jsme měli čtyři, naši rodiče jeden, babičky žádný a prababičky měly večer k povídání s celou rodinou. Každá doba má něco. Každá je úplně jiná. Ale všechny jsou zároveň něčím nesmírně podobné. Tím, jak se rodiče vždycky budou snažit udělat svým dětem přesně takové dětství, jaké si sami přáli, a také tím, s jakým obdivem se děti vždycky budou dívat na své rodiče. S dětskou láskou, která má obrovské oči. S obdivem, který nikde nezačíná a nikde nekončí. 
07. 12. 2018

#Kreativní lelkování


"Odborník je člověk, jenž ve velmi malé oblasti udělal všechny chyby, jenž je možné se dopustit." - Niels Bohr


Co očekávat od knihy s názvem Kreativní lelkování? Já jsem čekala, že se dozvím něco o tom, jak si zdobit diář. Dostanu například informace kde a co kupovat a jak správně "ladit". Od knihy jsem však dostala trochu něco jiného, ale i tak jsem nebyla zklamaná! 

Kniha je rozdělena na čtyři části: 
  • efektivní prokrastinace
  • plánuj
  • škrtej
  • čmárej
Část o prokrastinaci jsem nečekala, ale příjemně mě překvapila. Autorka totiž na prokrastinaci nepohlíží jako na negativní věc jako většina lidí a vědců a to se mi líbí! 

"To, k čemu se uchylujeme v době naší prokrastinace, je vlastně činnost, která je pro nás ta pravá, přirozená a taková, která nám nejen dobře půjde, ale taky nás bude neskutečně bavit." - Vendula Zajícová

Vendula zmiňuje, že můžeme při prokrastinaci udělat velký kus práce. Samozřejmě záleží na tom, čím zrovna prokrastinujeme. Ale u této činnosti můžeme přijít na různé myšlenky, které nás zavedou dál. Úkolem je naučit se prokrastinovat efektivně a o tom jsou další části knihy. 


Druhá část s názvem plánuj nám ukazuje, jak účinně a efektivně vést náš diář. Co vše nám plánování ulehčuje a umožňuje. Autorka nám nabízí 3krokový systém plánování, ve kterém si rozvrhneme náš čas tak, abychom stihli vše potřebné a ještě měli čas na své koníčky. Není to tedy jen o diáři, ale o našem životě.  Také nám radí, jaký typ diáře si zvolit tak, abychom měli přesně ten, který nám vyhovuje. Dále se nacházejí typy pro vedení Bullet Journalu - s čím začít a co vše zahrnout. Na závěr této části můžeme nahlédnout do autorčina diáře a inspirovat se jejím zdobením pomocí samolepek a washi pásek. 


Další část nese název škrtej, kde nám autorka na začátku nabízí 7 vychytaných triků, jak mít daleko víc času. No kdo by nechtěl mít den delší než 24h? :D Další kapitolou jsou TO-DO listy, které zná snad každý. Snižují naši neefektivitu, zvyšují koncentraci a šetří energii. Tato kapitola mě opravdu bavila, protože to-do listy si dělám a baví mě, jak autorka zmiňuje, škrtání úkolů, které už jsem splnila, což mě naplňuje pocitem, že nejsem až tak marná :D 


Poslední částí je čmárej. Tato část pro mě byla velkou inspirací, jelikož nejsem moc kreativně zručná a neumím kreslit. Autorka nám nabízí kupu prvků, které můžeme zavést ve svém diáři a tím si ho do-vyzdobit. Jsou to jednoduché obrázky jako třeba šipky, bubliny a drobné obrázky, které bych mohla také zvládnout. A v poslední řadě je řeč o krasopísmu, které bych se tak moc chtěla naučit. Já stejně jako autorka preferuji psaní rukou a krasopísmo je vážně krásné, což už je zřejmé z názvu, že?

Po přečtení této knihy jsem byla plná inspirace a měla jsem chuť sáhnout po diáři a zdobit ho hodiny. Bohužel nemám tolik vymožeností, které bych k tomu potřebovala. Proto si plánuji navštívit papírnictví, kde koupím různé samolepky, washi pásky a všechno možné. Za poslední rok jsem si oblíbila zdobení svého diáře a musím uznat, že je pak plnění úkolů jednodušší. Obzvláště s to-do listy. 

Knihu bych ráda doporučila všem, kteří se zajímají o zdobení svých diářů a nejsou v tom ještě tolik zběhlí. 

Za poskytnutí knihy děkuji Albatros Media. Koupit ji můžete zde