Přeskočit navigaci
terezacl

Hrušková Tereza

27. 01. 2018

Hop

❄️ Hop ❄️
 Kačenka na čerstvém povětří vyfoukaná celá i s bambulí, moje hlava taky celá vyfoukaná i bez bambule, obě vyskákané, vyklouzané a doma pěkně vyždímané.
Dny, kdy je mi taky deset, miluju. Ještě, kdyby pak doma tu deku, horké kakao a čerstvý broskvový koláč přinesl na klín někdo i mně.


09. 01. 2018

Asi květák...




07. 01. 2018

Koukám

Tak nevim no.
Nic tam v tom okně není, ale všichni tam koukaj. 
07. 01. 2018

Help

Nějaké prášky proti zamilování by nebyly? 
Tak ne, no. 
07. 01. 2018

Rozloučení

Ohňostrojem nad Špilberkem rozloučilo se se mnou ještě vánočně vyzdobené Brno, kyčle mě krásně bolí z pochodu švihlou chůzí a ještě teď cítím objetí, která jsem tu dostala hned dvě a pro tohle poňuchňání pošušňání jsem sem jela totiž, protože Jarda Vrchlických povídal, že za trochu lásky stojí za to jít světa kraj. Trocha lásky to byla. Fakt trocha. S hlavou odkrytou jsem šla. Ale bosá v ledu jsem to teda nedala, no. 
Byl to díky dvěma lidem, kteří se dnes náhodou nachomýtli u mě, výjimečný den. To jedno objetí bylo od Ditušky, kterou jsem viděla úplně poprvé v životě, a to se pět let známe. Vůbec jsme neplánovaly se potkat, prostě jsme se potkaly , a to druhé od Ladi, což je veselý kluk s buřinkou (pro pochod švihlou chůzí nezbytnou), na kterého jsem tu narazila přesně před rokem a on tu byl, kluk jeden, zas!