Přeskočit navigaci
Canli27

Probably with thoughts

22. 07. 2017

Kdo řekl, že je to špatné?

V poslední době se často setkávám s různými názory. Jsou to názory na spoustu oblastí v životě. A co často sleduji, jsou to také názory převzaté od někoho jiného.

Naše společnost má některá pravidla zakořeněná tak hluboko, že už nad nimi neumíme ani uvažovat a říct si "proč je to vlastně špatné?" Stále jen opakujeme to samé dokola, ty samé chyby a jsme nešťastní z toho, že to takhle funguje, ale nedokážeme se sami postavit na nohy a udělat přesný opak.
Jdeme s davem jako ovečky, ale pak se objeví vlk.

Proč se na nás společnost dívá jako na blázny, když si i jako dospělí, ze sebe dokážeme udělat srandu. Dokážeme bláznit a hrát si jako děti. Jsou děti také blázni? Nejsou... ale společně je omlouváme, že z toho nemají rozum. A není lepší mít z toho rozum a stejně si užívat?

Proč jsme špatní, když se stále bavíme s bývalým přítelem?
Už automaticky, když se s někým rozejdeme, musí být ta ona osoba špatná. Naše přátele už napadá, co špatného provedl, že se tak stalo.
Ale třeba nic neprovedl a my se s onou osobou zkrátka rozhodli ukončit naší společnou cestu, protože se už navzájem nemáme kam posouvat nebo nám to už tak neklape v domácnosti. Zároveň si však stále máme, co říct a radit si na cestách i odděleně.
A třeba také něco provedl, ale jsme odpouštějící osoby a vyříkali jsme si to.
Nevidím důvod, pak nenávidět člověka, se kterým jsme něco prožili nebo byl součástí našeho života, jenom proto že naše společnost naznačuje, že je to špatné.

Proč nemůžeme některé věci dělat podle sebe, aniž bychom museli poslouchat, že se to takhle nedělá. Kdo kdy udal pravidla, jak co má každý dělat? Máme každý dvě ruce, dvě oči, uši nohy atd... a každý máme stejné možnosti. Jo vlastně ne..
Myslíte, že říkat postiženýmu člověku, co například nemá ruku dává nějaký smysl věta "To se takhle nedělá na to musíš mít ruce dvě!" asi ne co? On si stejně najde svůj způsob, jak dosáhnout cíle. A je snad proto špatný? NENÍ! Často bývá obdivován, za to jak si dokázal poradit. 

Takových příkladů existuje spousta! Ale to co se tu snažím říct je, abychom neodsuzovali nikoho za to, co dělá a jak to dělá. Neznáme jeho pocity ani jeho okolnosti.


Každý člověk je sám přesvědčen, že to co dělá je správné. A nebo si uvědomuje i to, že to je špatné, ale pravděpodobně na to přišel sám.

Podporujme své přátele, přítele, rodinu, příbuzné, náhodné kolemdoucí, neznámé,.. v bláznivostech a všech šílených nápadech, které mají. 
Ona taková podpora nejenom rozvíjí naši osobnost, ale i ducha v cokoliv věřit. 
Věřit v nás.
Věřit v nekonečno! ♥

Mějte se a smějte se :) Canli :)


09. 07. 2017

Německo - Forst / 1 den

Poté, co jsem se se dnes probudila v 6:00 ráno. Ano nedobrovolně. Budík to byl. Ten zmetek!
Jsem ALE byla hrozně natěšená, jelikož jsem věděla, že do hodiny už budu na cestě do Německa. A tak se taky stalo. Pravděpodobně moje jediná letošní dovolená, no i když .. stejně se v září vidím v tom Amsterdamu ... nebo v Brightonu?
Cesta trvala asi dvě a půl hoďky a já ji samozřejmě skoro celou prospala. Když říkám skoro celou, tak tím myslím, že jsem se vzbudila jen čůrací zastávku a taky když jsem chtěla natočit ty roztomilý německý vesničky. Až se vrátím tak bude video! :)

Výlet
Když jsme dorazili a přivítali jsme se. Tradiční němci nikam nespěchají (a moji "příbuzní", "známí" či "ti co mě ubytovávají" říkejte jim jak chcete) a tihle už vůbec ne. Dali jsme si kávu a povídali jsme si.
Čas oběda dodržují kolem 12:00. Naobědvali jsme se a vyrazili hned na výlet do zahrady růží. Konkrétně jsem ve městě Forst a do této zahrady bych šla klidně znovu a znovu. Tolik růží jste v životě pohromadě neviděli! Červené, bílé, žluté, růžové, černé, žíhané - zkrátka všechny na jednom místě. Je to kouzelné obrovské místo a než byste obešli celý park, zabralo by vám to celý den.
Zakončili jsme to výbornou zmrzkou přímo uvnitř areálu a vydali se zpátky.

Ubytování
Zůstala jsem tu nakonec opět sama.
Jsem tu za účelem pořádně se rozmluvit, jelikož příští rok z němčiny maturuji a vždy mi hrozně pomůže, když se tu o sebe musím postarat sama. Rozmluvím se raz dva, zvětším si slovní zásobu a užiju si skvělý týden. Je to taková moje dovolená.
Doporučuji, pro všechny co se chtějí naučit mluvit cizím jazykem, ale to už jste určitě někde slyšeli..
Pokoj mám celý pro sebe i s vlastní koupelnou. Jo a taky balkon. Miluju to tu prostě no. Je tu opravdu krásně, ale na to si budete muset počkat na video. Na tu atmošku...

Aaaa teď už to nebudu natahovat, jelikož vám ještě během týdne určitě napíšu, co se tu ještě přihodilo. Když jsem tu totiž byla naposled, tak nám málem ukradli kola a musela jsem mluvit s německým policistou, který si zapisoval všechny mé údaje. Výborný! Ale u Verči už klasický životní příhody.

Šťastňák obecný!

Lidé, co mají srdce na správném místě! Můj tatínek a Christa (u té jsem ubytována)
A mojí mamču zbožňuju, když si ze sebe umí udělat srandu! To po ní mám tak šílené nápady a jsem za to nejvíc vděčná!
To je partička! (Christa, můj taťka, moje mamča, Gottfried - manžel Christy)
A malá ukázka, jak si tu žiju. Jsem tu více produktivní, jak doma a ještě si přitom dokážu odpočinout a být venku celý den. No co víc si přát?!
Mějte se a smějte se :) Canli :)

Btw: V úterý v 20:00 budu dělat svůj první stream na instagramu (byla jsem ukecána), tak se přijďte podívat. Najdete mě tam jako @Canli.cz

Cestujete také někam? Napište mi tipy do komentáře! Hledám inspiraci, pro mé další cesty. :)
06. 07. 2017

Vytvořme si vlastní svět

Vlastní svět?
To se říká o lidech, co jsou šílení ne? Že mají vlastní svět?
A kdo říká, že ho nemůžeme mít i my.

Můžeme si vytvořit náš svět! Nemusíme o něm nikomu říkat, může zůstat jen v našich myšlenkách. Já si svůj svět tvořím na papír: kreslím, píšu, vizualizuju. 

V mém světě se nenachází jednorožci ani princezny. Když už tak víly - ty nejsou namyšlené a běhají po lese. A to jsem vlastně já, taková malá víla, co sní o tom, že až se jednou po cestování vrátí do Čech, najde si nějakou chaloupku na kraji lesa a bude tam spokojeně žít a ... ale to je budoucnost. Pardon, jsem se nechala unést mými myšlenkami. 
Vraťme se k přítomnosti.
V mém momentálním světě není nic růžovoučké a nemám přehnané představy (občas). Žiju tady, teď a každý den naplno (tedy snažím se o to a daří se). Snažím se zbavit se všech špatných lidí, kteří mi nepřejí nic dobrého a hledám lidi, kterým můžu opravdu věřit. Můj svět je šílený, každý den se mi přihodí něco jiného. Ať už je to nějaký trapas nebo se jen zasměju vlastní blbosti. Život s úsměvem mě totiž baví. Materialistické věci mě moc neberou, i když kaktusů a knížek bych mohla mít nespočet. Balancuju na hraně vesnické holky, co je schopná jít ven v teplákách, tráví čas s klukama venku, hraje s nimi frisbee a podnikatelky, kdy se musím tvářit seriózně, hezky oblečená a přemýšlející o úplně jiných a náročných věcech. Ráda se učím novým reálným věcem a ráda tvořím abstraktní světy. 
To všechno jsem si ale rozhodla sama. Nikdo jiný za mě nemohl rozhodnout, jak bude vypadat můj život.
Vesnické já..

Podnikatelské já..

A to by měl udělat každý. Vytvořit si takový svět, ve kterém jsme teď šťastní. Všimli jste si toho slůvka TEĎ ? 

My přeci nechceme být šťastní až za rok. My chceme být šťastní hned. Tak proč tolik lidí odkládá své štěstí na později? ŽIJME A UŽÍVEJME!
Vizualizujte a vymýšlejte si. Váš život může být jakýkoliv. Pokud například toužíte být veterinář/ka jděte si za tím, učte se, ale užívejte si i tu cestu. Ta cesta je ze všech nejdůležitější. Znovu už ji nebudeme moct prožít.
Pokud třeba netoužíte po ničem, stačí když budete šťastní. To nefalšované štěstí vám totiž dodá pocit, že je vše v pořádku a tak jak má být. :) 

Mějte se smějte se :) Canli :)



01. 06. 2017

Život samá pohroma - kniha

Jsem tu zpátky a sebou nesu malou recenzi. Tentokrát to bude recenze na knihu


"ŽIVOT SAMÁ POHROMA - jak čelit stresu, nemoci a bolesti pomocí moudrosti těla a mysli" od Jon Kabat-Zinn. 

Už před více jak 2 měsíci mi napsal Martin z http://digitalninomadstvi.cz/, že může někomu nabídnout knížku za recenzi a jelikož jsem zkrátka #booklover (tak se to dnes říká ne?) neváhala jsem a souhlasila. Teď když toto píšu, tak se trošičku stydím, jelikož jsem toto měla psát už tak před měsícem, ale nemoc, škola a práce mi to zkrátka nedovolili. Proto doháním své resty a už jdeme na to!

Když mi knížka přišla byla jsem nadšená, až na těch 600 stránek teda, což je podle mě, ale způsobeno stylem psaní a hoodně detailním popisem všech věcí obsažených v knize a třeba se najde i někdo komu to vyhovuje.
Knížka je nejenom plná zajímavých návodů a triků, ale naučíme se v ní i správně meditovat. 
Celkově je kniha pojatá jako kurz na osm týdnů. Během této doby bychom se měli naučit, jak využívat své vlastní JÁ ku našemu prospěchu. Naučíme se více vnímat věci kolem nás nebo si začneme všímat věcí úplně jiných.
Krom velký spousty textu knihu doprovází i obrázky, jak správně dýchat či cvičit. S detailním popisem + s obrázky se naučíme například i jógu.
Celkově kniha obsahuje tak velkou spoustu informací, že mi přijde skoro nesplnitelné obsáhnout jej do jedné recenze.
Celá kniha je především o zvládání stresu. Ať už jde o jakýkoliv stres, který prožíváme, věřte, že jej zde najdete. Od pracovního stresu, stresu spojeného s jídlem, stresem z lidí, stresem z času a mnoho dalších až po strach z celého světa.

Mě tyhle recenze moc nejdou, (což asi vidíte) proto bych to raději už nějak zakončila. Abych to celé nějak shrnula, doporučila bych tuto knihu hlavně lidem, kteří se snaží vypořádat s nějakým problémem, těžkou životní situací nebo se jen chtějí dozvědět něco o "mindfulness", což u nás znamená něco jako uvědomění, všímavost, otevřená pozornost.
Já se přiznám, že jsem knihu ještě nedočetla úplně celou, ale rozhodně ji chci dočíst. Je velmi zajímavá a dozvěděla jsem se v ní celkem dost nových informací. Ale hlavně pro lidi, kteří mají chuť na sobě pracovat, protože bez toho by to nešlo.

Mějte se a smějte se :) Canli :)
25. 05. 2017

Projekt CANLIVAN.CZ

Už jsem dostala i stížnost, že vydávám málo článků a tak si říkám, že bude potřeba asi něco změnit.
A tak během toho, co jedu do práce píšu tento článek. (Další mám již vymyšlené a sepíšu je o víkendu.) :)
Je tu nějaký milovník ananasů?
Vzhledem k tomu, že jsem již konečně dokončila webovky www.canlivan.cz, chtěla bych vám dnes vyprávět něco o tomto projektu.
Vy co sledujete můj blog déle a nebo jste tu i poprvé, určitě jste si přečetli pod fotkou krátký popis mé malé osoby. Zmiňuji i můj milovaný sen se starým hippies minivanem a to, že si ho jednou opravdu splním! Koupím a vyrazíme s přáteli (nebo třeba s někým z vás?!) do světa. Rozhodla jsem se proto, že začnu pro to něco dělat, i když jsou to maličkosti.


"Jen snít nestačí."




nebo




"Samy k nám sny nepříjdou."


Jsou mé dvě oblíbené věty a řekla bych, že i pravdivé. Proto konám.
Konám něco, co mi dělá radost a snažím se dělat radost i ostatním. To je pro mě v životě nejvíc. Jsem šťastná, když vám mé produkty vytvoří úsměv na tváři, když si přečtete ručně psaný dopis s příběhem, jak váš výrobek vznikl. Těší mě vaše pozitivní zprávy, co mi posíláte a jsem vděčná, že mohu něco takového dělat. Vyrábím s láskou. ❤
Nebo jing jang?
Víc vám toho asi nepovím, jelikož všechny další informace a příběhy jsou již na

www.canlivan.cz


Ukázky dalších produktů..
Říká se, že ruka fátimy je mocná a dokáže vás ochránit.
Ručně kreslené tričko (dámské). Je jen jedno, tak si pospěšte ať vám ho nikdo nevyfoukne. 
Na ruce vypadají moc hezky.
Jeden také pro pány!
I pro milovníky květin!
A v různých barvách.
Dvoubarevné - pokud jej otočíte barvy se prohodí (tyrkysová uvnitř, růžová v okraji)
Náramky s lapačem.
Rasta neboli indiánský náramek naleznete také.
 Je tam toho mnohem více, tak se mrkněte!

Mějte se a smějte se :) Vaše Canli :)